Maďarsko: Královské město Székesfehérvár
Jarní čtení vám přináší:
Překlad maďarského názvu města byl v minulosti znám a používán i v jiných jazycích jako Stoliční Bělehrad, případně Stuhlweissenburg. Jednotlivé časti názvu totiž doslova označují spojení slov: trůn + bílý + hrad.
Údajně se dokonce historici dodnes přou o to, zda původní název byl slovanský nebo německý, což naznačuje, že se tu v průběhu staletí vystřídalo více kulturních vlivů, přičemž v 17. století na konci turecké nadvlády bylo město jako sídlo regionu – „sendžaku“ – prakticky výlučně muslimské. Jisté je jen staré latinské pojmenování Alba Regia, a to v sousedství dnešního města vykopali pozůstatky dalších římských osídlení s názvy Gorsium a Herculia (během letní sezóny se tam pravidelně konají „římské“ slavnosti s ukázkami antického stravování, bojových umění a dalšími atrakcemi).
O slávu města se prý nejvíce postaral kníže Géza, otec prvního uherského krále Štefana, který dal na vyvýšenině nad močály u významné obchodní cesty mezi jezery Velencei a Balaton postavit hrad s rotundou. Obrysy jejího půdorysu jsou dnes vyznačené ve dlažbě před barokovou katedrálou Panny Marie na náměstíčku Jana Pavla II. Hrad se tak na několik století stal sídlem uherských králů, kde byli také korunováni až do tureckého vpádu po nešťastném roce 1526, a mnozí z nich i pochováni. Samotná korunovační katedrála – prý jedna z nejhonosnějších staveb ve středověké Evropě – nepřežila období turecké vlády.
Někteří tvrdí, že ji Turci vyhodili do vzduchu záměrně jako symbol křesťanské víry, podle jiných byla příčinou jejího zániku neopatrnost při manipulaci se střelným prachem, který uskladnili v kamenném chrámu. Mimochodem, po bitvě u Moháče a ohrožení Székesfehérváru Turky se novým uherským korunovačním městem na tři sta let stala Bratislava.
V sousedství zmíněného chrámu nám průvodce ukazuje nevelkou gotickou kapli sv. Anny s poznámkou, že jde o nejstarší budovu ve městě ze 14. století, která jako jediná stavba přežila přibližně stopadesátileté osmanské pustošení. Přesouváme se na náměstí s biskupským palácem a radnicí, kde je pěší zóna s příjemnou oddychovou atmosférou a množstvím příležitostí na posezení. Dávnou slávu města tam připomíná mohutný žulový Globus cruciger v podobě říšského jablka.
Díky tomu, že za Marie Terezie se město stalo sídlem biskupa, bylo prakticky znovu postaveno, i když už nikdy nedosáhlo středověké slávy. V okolí náměstí najdeme množství zajímavých paláců, církevních a světských staveb, památníků včetně citlivě rekonstruovaných tureckých lázní. Na okraji historického centra se zastavujeme u vykopávek (Középkori romkert), kde se údajně nachází hrobka zakladatele uherského státu sv. Štefana, a proto tento park domácí považují za posvátné místo maďarských dějin.
O pozornost turistů se ucházejí i další památky ve městě, některé staré jen pár let. Stihli jsme si prohlédnout moderní pestrobarevný orloj s půvabnou zvonkohrou, který na svém domě zhotovil zdejší hodinář a daroval tak svému městu novou atrakci. Naše procházka centrem končí u historického městského divadla s nepříliš vydařenou hranatou prosklenou nadstavbou, kde v přilehlém parčíku jsou velké květinové hodiny. Jejich ručičky se sice zastavily na poledni (nebo na půlnoci), a tak zahradníci aspoň každý den aktualizují datum, vysazené ze skalních růží. Jakoby se tady čas zastavil a počítá se už nikoli na hodiny, ale pokojně plyne den za dnem...
Za další zajímavostí se vydáváme mimo centrum, do vilové čtvrti na svazích, donedávna prý ještě pokrytých vinohrady. Asi v málokterém maďarském městě najdete čtvrť s tolika „slovenskými“ geografickými názvy – Poszónyi, Nyitrai, Zobori, Kriványi, Dobsinai, Iglói, Liptói atd. Když jsme odbočili z Košické ulice (Kassai út.) mezi stromy ve stráni, uviděli jsme pozoruhodný zámeček s masivními kamennými zdmi, věžičkami a zahradními terasami.
Začátkem 20. století si ho vybudoval místní malíř, sochař a viditelně všestranný umělec Jenö Bóry jako své rodinné sídlo. Dnes je otevřen veřejnosti jako svérázná galerie s muzeem (Bóryvár). Székesfehérvár se pyšní i dalšími osobnostmi, které se tu narodily nebo působily, asi nejznámější z nich je současný maďarský premiér Viktor Orbán.
V důsledku výrazné industrializace města po druhé světové válce se Székesfehérvár rozrostl o početné – a ne vždy vzhledné – sídliště a dnes je sídlem župy Fejér (Fejér megye). Asi nejznámější jsou zdejší značky Ikarus (autobusy) a Videoton (elektronika) a z této průmyslové tradice dnes těží regionální centra významných mezinárodních koncernů. Do Székesfehérváru se dá dostat po dálnici M1 a M7 přes Budapešť. Kratší, ale poměrně dost frekventovaná silnice č. 81 vede přímo z Györu.
GPS: 47°11'30.6"N 18°24'37.7"E
Text a foto: Jiří Výborný
Diskuze u článku (1) |