Maďarsko: Termální lázně Hévíz
Na první pohled městečko každého návštěvníka překvapí typickou klidnou lázeňskou atmosférou, kde vládne pohoda a oddech uprostřed množství zeleně. Centrum městečka kolem lázeňského parku s jezerem postupně obsadily hotely a apartmánové novostavby. Větší část řadové zástavby ve stylu minulých století i moderních vil je dnes přebudována na penzióny. I tam se však projevily poslední roky krize a kromě nabídky ubytování často na stavbách visí strohý plakát se slovíčkem „éladó“ (na prodej).
Unikátem lázní Hévíz je chráněné přírodní rašelinové jezírko (Hévízi-tó) s termální vodou, jejíž teplota se po celý rok pohybuje kolem 30° C. Údajně jde o jediné jezero tohoto druhu na světě, v němž se dá koupat. Zajímavostí je, že hlavní část termálního koupaliště s typickými věžičkami je vybudována na pilotech, takže do vody s množstvím tmavozelených listů leknínů s bílo-fialovými květy na hladině se může pohodlně vstoupit až ve středu jezera. Hloubka jezera dosahuje přes 30 metrů s hrubou vrstvou rašeliny a podvodními proudy pod hladinou, které vyvolává stálá výměna horké vody ze dna a ochlazení z povrchu. Termální pramen je tak vydatný, že voda v celém jezeře s plochou téměř pět hektarů se údajně vymění přibližně každého jeden a půl dne.
Mírně radioaktivní voda s vysokým obsahem minerálů, síry, jódu a dalších účinných látek pomáhá léčit pohybové a revmatické nemoce, ale i množství jiných zdravotních těžkostí. Účinné jsou i rašelinové zábaly a pitná kúra se používá na léčení trávicího traktu. Na druhé straně však může vyvolat problémy u lidí s oslabeným srdcem, epileptickými záchvaty, otevřenými ranami a dalšími kontraindikacemi.
I když osídlení v okolí jezera je doloženo až z římských dob, tradice lázní sahá do 17. století. Na okraji hlavní parkové promenády s platanovou alejí a květinovými záhony, jež nese jméno Dr. Vilmosa Schulhofa, stojí citlivě zrekonstruované starší lázeňské domy. V parku si nejlépe uvědomíte celkové mikroklima v lázeňském údolí, ovlivněné teplými výpary z jezera a množstvím zeleně.
Z dalších turistických pamětihodností městečka stojí za zmínku například vykopávky římské vily na konci ulice Attila út. Ještě o kousek dál začíná čtvrť Egrégy, v turistických mapách bývá označena německým názvem Weinberg. Na svahu kopce se rozkládají vinohrady, u kterých v minulých desetiletích vyrostla ulička vinných sklepů, hospůdek a penzionů, kde až do pozdní noci nabízejí domácí produkty od vín (ochutnali jsme skvělé z místní odrůdy s tajuplným názvem Cserszegi Füszeres) a pálenky přes klobásy a jiné masové speciality až po různé lidové řemeslné výrobky a suvenýry.
Kdo by se chtěl očistit od všech lákavých tělesných požitků trochou duchovního rozjímání, může po svahu Weinbergu vyjít výš, na starý hřbitov s romantickým pozdně románským kostelíkem ze 13. století, který také bývá otevřen do pozdních večerních hodin. K atrakcím této čtvrti patří i zachovaný hrob římského vojáka, vykopaný při zemních pracích v první polovině 20. století, který uchovali za prosklenou mříží.
Hévíz jsme navštívili poslední dubnový víkend, kdy tam právě zahajovali letní sezonu. Podvečerní kulturní program v centru města a v okolí lázeňského parku se nesl ve stylu retro, kdy nostalgickou atmosféru minulých století ještě umocňovaly dlouhé róby dam a elegantní uniformy pánů.
Přátelé, kteří nás do Hévízu pozvali, vybrali – na základě velmi dobrých hodnocení na internetu – jeden ze stylových penzionů s názvem Kaktusz Villa, což potvrzovala i výzdoba balkonů. Podle vyjádření majitele, v minulosti v lázních kromě domácích převažovala německá klientela, v poslední době začínají hlavně hotely obsazovat hosté z rusky mluvících a asijských zemí. Do jeho penzionu nejčastěji jezdí Rakušané, ale začínají přijíždět i Češi a Slováci, kteří podle jeho slov Hévíz teprve objevují a nejčastěji volí právě penziony s jejich rodinnou atmosférou.
Komfort na úrovni hotelu vyšší třídy (např. klimatizované pokoje) totiž poskytují mnohem laciněji (nocleh od 9 € za osobu) a navíc poskytují celou řadu doplňkových služeb, jako je například posezení u zahradního grilu nebo zapůjčení kol. Mimochodem, okolí Hévízu a celého Balatonu je protkáno sítí cyklistických stezek po zajímavých historických a přírodních lokalitách.
Z nadstandardní nabídky Kaktusz Villy jsme zvlášť ocenili přepravu po městě malým elektrickým vozítkem, známým spíše z golfových hřišť, které nás spolehlivě zavezlo až na trochu strmý Weinberg. Přestože po městečku jezdí i turistický „vláček“, podle reakce kolemjdoucích takový „caddie“ tam zřejmě nepatří k běžným turistickým radovánkam (jiný jsme ve městě ani neviděli). Další výhodou penzionu Kaktusz Villy je možnost navštívit wellness ve čtyřhvězdičkovém hotelu NaturMed Carbona, na stejné ulici. Majitelé penzionu totiž pro hotel zabezpečují aranžérskou výzdobu, a tak mají zvýhodněný vstup i pro své hosty.
Přímo v hotelovém komplexu se nachází klasický krytý plavecký bazén se saunami a bazénkem s podvodními tryskami v různé výšce - na horkou masáž (teplota vody je asi 36° C) různých částí těla. Další „sedací“ bazén s vodou teplou 30° C je pod širým nebem a do pozdního večera v něm bylo velice příjemně.
Text a foto: Jiří Výborný
Titulní foto: Hungarian National Tourist Office
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek