Morové sloupy – kamenní svědkové vítězství nad epidemiemi II
Ať už jde o mariánské sloupy, nebo ty trojiční, oba typy vznikaly obdobně jako morové sloupy. Společnou mají křesťanskou tematiku a jsou si v mnohém podobné. Některé skromnější, jiné zas honosné a monumentální. Jejich charakteristickým znakem je díky za ukončení jistého špatného období v dané oblasti a zároveň ochrana, aby se takové období už neopakovalo. Jak se říká „všechno zlé je pro něco dobré“.
V případě epidemie moru, která vylidnila města a způsobila hladomor, se těžko hledá to výše zmiňované dobro. Výstavba morových sloupů je dost malá náplast za to, co mor způsobil. Po epidemiích následovala období hladu, což vedlo k zavedení pěstování nových plodin – brambor, kukuřice a tabáku. V těžkých časech pomohly i právě tyto plodiny zdecimovanému obyvatelstvu přežít. Tabák dokonce někteří považovali za lék, který je ochrání před nemocí. Dnes si asi jen těžko umíme představit, že bychom nejedli brambory či kukuřici. Samozřejmě nemoc se v minulosti šířila z jedné země do druhé pomaleji, jelikož nebyly takové možnosti rychlého přesunu, ale na druhé straně také informace o ní se získávaly pomaleji.
Opatření v čase epidemií
Kromě uzavření samotných měst, kde se epidemie začala šířit, se zejména lékaři chránili i maskami. Ty připomínaly ptačí zobák a byly naplněny senem a různými bylinkami či kořením.
Vznik a dějiny
Trojiční sloupy jsou korunovány vyobrazením Nejsvětější Trojice (Otec, Syn a Duch svatý) a obvykle oslavovaly církev a víru.
Typ trojičního sloupu vznikl jako variace mariánského sloupu v 80. letech 17. století ve Vídni a zdomácněl zejména na území habsburské monarchie. Jako příklad uvádíme sloup Nejsvětější Trojice na náměstí Graben v centru Vídně. Památník byl postaven po morové epidemii v roce 1679 na podnět císaře Leopolda I.
Když císař kvůli nákaze opouštěl Vídeň, slíbil, že po skončení epidemie postaví morový sloup. Nejprve vznikl provizorní dřevěný sloup, v roce 1687 položili základní kámen současného sloupu, jehož bohatá výzdoba je tvořena mramorovými oblaky, sochami světců a anděly. Císař sám financoval náklady na jeho stavbu, vysvěcen byl 29. října 1693 a stal se inspirací většiny trojičních sloupů. Zasvěcení Nejsvětější Trojici mohlo souviset i s tehdejší tureckou hrozbou. Zatímco dosud stavěné mariánské sloupy byly namířeny i proti reformaci (protestanti odmítají mariánskou úctu), ty trojiční vyjadřují trojjedinost Boha a odporují tak islámu, který hlásá přísný monoteismus.
Doba trojičních sloupů vyvrcholila jedním z nejvýznamnějších a největších sloupů Nejsvětější Trojice, který se tyčí na Horním náměstí v Olomouci. V letech 1716–1754 ho postavil a financoval architekt Václav Render. Téměř současně se stavěl také sloup na sousedním Dolním náměstí. Toto dílo vrcholného barokního umění je výjimečné díky své monumentálnosti, bohaté výzdobě i neobvyklé kombinaci sochařských materiálů kamene a pozlacené mědi. Základna památníku je tak velká, že uvnitř mohla vzniknout modlitebna. Tento sloup je jediný, který byl samostatně zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Už za týden se zaměříme na trojiční sloupy na Slovensku.
GPS: 48°12'31.4"N 16°22'11.4"E (Graben, Vídeň)
Text: Mgr. Anna Nociarová
Foto: Wikipedia.org - K.u.k. Kriegspressequartier, Lichtbildstelle, Thomas Ledl, , pixabay.com
Textová úprava: redakce
Překlad: Stanislava Waniová
Diskuze u článku (0) |