www.infoglobe.cz » Myanmar, Yangon: křižovatka ve středu Asie – VIDEO
Myanmar, Yangon: křižovatka ve středu Asie – VIDEO
Publikováno: 2.5.2017
Říká se, že Myanmar je brána mezi Indií, Čínou a jihovýchodní Asií. A hned v největším městě země – Yangonu – vám snadno dojde proč. Potkávají se tu totiž nejen vlivy všech okolních kultur, ale i vzhledově výrazně odlišní lidé. Indové, Číňané a samozřejmě Barmánci. Pojďme se krátce podívat jak do centra, tak na předměstí metropole.
Shwe Dagon Pagoda
Největším lákadlem města je určitě slavná Shwe Dagon Pagoda, která se hrdě tyčí nad okolní krajinou do výšky 105 metrů. Pro buddhisty je to nejposvátnější stavba v zemi a říká se, že jsou v ní uschovány vlasy samotného Gautamy – posledního Buddhy.
Podle legendy ji mniši založili už před 2 600 lety, což by znamenalo, že Shwe Dagon Pagoda je nejstarší buddhistickou stavbou světa. Historikové a archeologové však říkají, že pagoda pochází až z období mezi 6. a 10. stoletím našeho letopočtu. I tak je ale úctyhodně stará, nemyslíte?
Jenže aby toho nebylo málo, pagodu z velké části pokrývá skutečné zlato. Darují ho obyčejní lidé i monarchové z celé země už od 15. století. Za vstup do areálu sice zaplatíte zhruba 10 dolarů, ale tuhle podívanou si nesmíte nechat ujít!
Koloniální centrum
Vliv britských kolonialistů sice není v Yangonu znát tolik jako ve městě Mandalaj, i tak ale stojí za to projít si centrum města s úzkými uličkami a kdysi honosnými domy z koloniální éry. Zbytek města se mu totiž vůbec nepodobá. Uvidíte zde i několik kostelů a také další honosnou buddhistickou stavbu – Sule Pagoda.
Okružní vlak
Nejlepší zážitek z návštěvy Yangonu pro mě ale nakonec byla celodenní cesta okružním vlakem (Yangon Circle Train), který pomalu projíždí předměstími. Můžete z něj kdekoliv vystoupit, projít si okolí stanice a počkat na další – jízdenky stojí pár korun.
Už samotná cesta vlakem a okolí železnice je velký zážitek – máte pocit, jako byste se vrátili o mnoho desítek let zpět v čase. Nejzajímavější ale byla návštěva rozlehlého trhu u stanice Da Nyin Gone.
Nebo abych byl přesný – trh je zároveň i součástí stanice, přímo na nástupišti a v kolejišti se budete proplétat mezi prodejci zeleniny a ovoce a lidmi, kteří přijeli nakupovat. Jakmile vejdete do samotného tržiště, máte pocit, že to tu úplně stejně vypadá snad stovky let. Přibyly jen plastové slunečníky. A jako cizinec tu pro lidi budete skvělou atrakcí.
Myanmar představuje svou nejkrásnější stranu v Shanském státě a v okolí turistického magnetu, jezera Inle. Můžete se k němu jednoduše dostat autobusem, ale co se takhle vydat na dvoudenní až třídenní dobrodružnou cestu z městečka Kalaw? Zažijete tak putování od vesnice k vesnici, mezi různými etnickými skupinami. Přespíte v buddhistickém klášteře, budete mít příležitost se přiblížit k místní kultuře a životu na venkově, a nakonec dojdete až k zmiňovanému jezeru Inle. Jezero je jedním z nejoblíbenějších a zároveň nejkrásnějších turistických cílů v Myanmaru.
Máte rádi starodávné památky, chrámy a kulturu? Pak na světě pravděpodobně není lepší místo než Myanmar, země, která roku 2012 otevřela západnímu světu svoje hranice. Svazová republika Myanmar (dříve známá jako Barma) je nejnovějším přírůstkem jihovýchodní Asie. Nejzápadnější země Indočíny se nachází na poloostrově Zadní Indie při pobřeží Bengálského zálivu. Sousedí s Bangladéšem, Indií, Čínou, Laosem a Thajskem. Od roku 2005 je jejím novým hlavním městem Neipyijto. Barma je buddhistickou zemí, k tomuto náboženství se hlásí necelých 90 % obyvatel. Oficiální měnou je kyat, avšak některé hotely a místní cestovní kanceláře přijímají americké dolary.
Druhé největší město Barmy chvílemi působí, jako by do země vůbec nepatřilo. A mně se popravdě líbilo mnohem víc než jakékoliv jiné město v zemi. Přitom na první pohled vypadalo naprosto nezajímavě – ale tak už to často bývá. Pojďme do něj nyní krátce nahlédnout.
Jedno z nejnavštěvovanějších míst Myanmaru – Inle Lake – láká na několik věcí naráz. V první řadě zde uvidíte tradiční rybáře, dokonalý objekt na focení při východu či západu slunce, ale také unikátní plovoucí zahrady a mnoho vesnic postavených na vodě jak přímo v samotném jezeře, tak na řece, která z jezera vytéká.
Jihovýchodní Asie se rozvíjí neuvěřitelným tempem a Thajsko, Vietnam či Malajsie jsou v mnohém výrazně dál než my ve střední Evropě. Pokud ale chcete zažít tu „pravou”, globalizací nezkaženou Asii, vyrazte do Laosu, na venkov do Kambodže nebo – jako my v tomto krátkém videu – do Myanmaru, který možná znáte spíše pod starším jménem Barma.
Při našem cestování Barmou vyjíždíme na sever do Šanského státu – do města Hsipaw. Blíží se úplněk a s ním i slavnost v nedalekém Bawgyo se spoustou barmských pochutin, pouťových atrakcí a ohňostrojů.
Na minutu přesně přijíždí houkající vlak. Železniční koleje vrzají a my z viaduktu Gokteik vzhlížíme do chřtánu kaňonovitého údolí. Co sledovat dříve? Výhled do hrůzostrašně hluboké rokle nebo pomalé popojíždění strojvedoucího? Vítejte na jednom z nejproslulejších železničních obloukových mostů na světě.
Koloniální stavby, věž v anglickém stylu, železniční zastávka, orchidejový park, bambusová buš, vyhlídka na botanickou zahradu, jízda na motorce, vodopády s duhovou clonou a sladká melounová tečka. Tak to je Pwin U Lwin, město se skrytou tváří svěží barmské krásy.
Pojďme se podívat na druhou nejvyšší horu Myanmaru. Za pěkného počasí se přes rozvětvené rododendrony nabízí výhled na vrcholky indických hor a do Bangladéše. Hora s komplikovanou cestou do základního tábora zaručuje naproti tomu nenáročný a příjemný výstup do výšky 3 053 m n. m.
Poslední zastávka v Barmě patří zaslouženému plážovému odpočinku a treku na motorkách. K snídani banánový shake, k večeři mořské plody. Ticho, klid a šplouchání vln při východu i západu slunce. Ráj, nebo skutečnost?
250 let staré monumentální pagody se zlatavě třpytí pod paprsky slunce. Mezi chrámy z okrově červených cihel se tyčí špičaté kaktusy a keře s červenými a růžovými květy. Zdálky je slyšet pastevcův klapající zvuk dřeváků.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
Takovýto dokumentární film zatím nemá žádná řeka na světě. Jenom náš Hron! Legendami opředený vrchol Královy hole, tam začíná příběh, který se bude rozprostírat na dlouhých několika sto kilometrech. V jejich útrobách se nachází horská voda, která si hledá cestu, aby mohla dávat život dolinám. Přesně těmito slovy vás uvítá nově vzniklý film světového charakteru.