Německo, Wuppertal – sen železničních fanoušků
Bonbónek pro všechny šotouše
Kromě místních obyvatel, kteří Schwebebahn využívají k přepravě z jihozápadního na severovýchodní konec města a zpět, přitahuje jedinečná visutá dráha také milovníky železnic, vlaků a kolejových vozítek všeho druhu a je dnes už tedy také i turistickou atrakcí. Není divu, je totiž fascinující.
Její oficiální historický název zní „Jednokolejný závěsný traťový systém Eugena Langena“ (Einschienige Hängebahn System Eugen Langen). Se stavbou dráhy bylo započato už roku 1898! Na stavbu nosné konstrukce padlo 19 200 tun oceli a v době uvedení do provozu po ní jezdilo 26 vozů. Z těchto původních se zachoval jediný, a to ten, v němž se roku 1901 při své návštěvě projel císař Vilém II. Pruský. Historický císařský kočár se v současnosti nad městem prohání při zvláštních příležitostech.
Během téměř 120leté existence a nepřetržitého provozu prošla wuppertalská dráha mnoha modernizacemi a historické prvky byly postupně nahrazovány novými tak, aby byla v první řadě zachována spolehlivost a funkčnost celé soustavy. V současnosti jsou v provozu zbrusu nové soupravy, které v loňském roce nahradily své 50 let provozované předchůdce.
Technické parametry
Celá trať má délku 13,3 km, je dvoukolejná a s pravostranným provozem. Její delší část vede nad řekou Wupper, kratší nad městskou ulicí a součástí je 20 zastávek ve stanicích širokých 13 a dlouhých 25 m.
- Poloměr zatáček je 9 m,
- výška nad ulicí ≥ 8 m (podlaha vozu má výšku nad ulicí ≥ 4,5 m),
- maximální sklon 1:25 a vlaky mohou mít až 15 ° výkyv,
- průměrná cestovní rychlost je 27,5 km/h,
- napětí na přípojnici je 600/750 V DC.
Nehody
Ačkoli se zdá, že zavěšená železnice musí být bezkolizní, čas od času k nějaké nehodě došlo. Převážně však byla příčinou technická závada či porucha na trati a zraněných osob bylo naštěstí vždy málo. Za připomínku stojí jen několik nehod, jejichž stopy dodnes objevíte v ulicích.
Prvním zraněným byl roku 1903 řidič nákladního automobilu, nepozora, který zastavil pod tratí a vylezl na nadměrný náklad, aby jej zajistil. Byl zachycen vozem jednokolejky a zraněn při pádu na zem.
V červenci 1950 naložil do vozu za účelem propagace principál cirkusu Althoff slůně Tuffiho. Sloník se ale splašil, během jízdy prorazil boční stěnu vagonu a spadl do Wupperu. Několik lidí se pak zranilo při panice, která vypukla. Dnes zdobí obrázek slůněte zeď domu na Wupperside blízko místa nehody a jméno Tuffi je ochranná známka wuppertalské mlékárny.
K nejvážnější nehodě v historii dráhy (a jediné s obětmi na životech) došlo v dubnu 1999, kdy celý vlak spadl z výšky 10 m do řeky Wupper, přičemž 5 cestujích zemřelo a 47 bylo vážně zraněno. Došlo k ní v důsledku nedbalosti dělníků pracujících na rekonstrukci trati. Později byla starostou města odhalena pamětní deska této události ve stanici Robert-Daum-Platz.
V roce 2018 zas vůz Schwebebahnu po celé délce rozpáral jeřáb pracující bez patřičných povolení na vozovce pod tratí.
Turistou ve Wuppertalu
Vy se ale nehod nebojte, nejsou častější než v kterémkoli jiném dopravním prostředku. Cesta z konečné na konečnou trvá asi půl hodiny a turista neudělá chybu, když se sveze tam i zpět, je na co koukat. Některé stanice, ač modernizované, zůstaly zachované v secesním slohu a pojedete-li v noci, budete moci obdivovat i důmyslné osvětlení. Nejhezčí fotografie vznikají na terminálu Vohlwinkel, kde se nabízí výhled přes Kaiserstrasse s typickou architekturou.
Ze stanice Hammerstein se vám naskytne působivý pohled na 14proudou Sonnbornskou křižovatku postavenou v 70. letech jako největší v Evropě.
Modeláři mohou svou železnici obohatit také Schwebebahn modelem ve velikosti H0. Výrobci si dali záležet na všech detailech: těsnění oken, kliky dveří, nápisy apod.
Wuppertal byl v minulosti především průmyslovým centrem, například zde vznikl dnes globální koncern Bayer. Dnes tu ale prožijete příjemný výlet třeba do místní zoo nebo botanické zahrady. Stojí tu několik vyhlídkových věží. Na jih od Wupperu se nachází známé odpočinkové místo – proslulý sochařský park Waldfrieden s unikátními díly Tonyho Cragga.
Text: Radka Snížková
Foto: Wikimedia Commons. pillboxs, Pixabay.com
Diskuze u článku (0) |