www.infoglobe.cz » Nepál II: Kathmandu

Nepál II: Kathmandu

Publikováno: 7.12.2011
Cesta z Prahy až do Kathmandu byla celkem zdlouhavá a únavná. Za prvé jsme měli dva dlouhé přestupy, a za druhé jsme se v Dillí museli podrobovat neuvěřitelným bezpečnostním procedurám. Patřily mezi ně nekonečné kontroly, prohmatávání těla, zda u sebe nemáte něco nebezpečného atd. Milan si šel z čekárny odskočit na stranu a aktivní hlídači ho už nepustili zpět, protože si s sebou nevzal letenku.

Museli jsme tedy za ním i se všemi věcmi my. Všechna příruční zavazadla byla označena, oštemplována a několikrát kontrolována. Bezpečnostních procedur bylo bezpočet.

Nakonec jsme ale dorazili šťastně na letiště v Kathmandu. Před vchodem na nás čekal Nabo z agentury, která nám zajišťovala permity a průvodce. Taxíkem nás odvezl do hotelu 7 corners, který se stal naším Kathmandským bydlištěm. Leží v turistické čtvrti Thamel a lze ho jen doporučit. Po cestě k němu jsme se poprvé seznámili s kathmandskou dopravou, která by se dala označit slovy chaos a hluk. Za celou dobu našeho pobytu jsme ale kupodivu neviděli žádnou dopravní nehodu. Jednou jsme zahlédli, jak nějaký účastník provozu dostává od policisty pokutu, ale nevěděli jsme za co. Jediná možnost, která nás napadla, byla, že onen účastník musel do policajta přímo najet. Jinak zde totiž nějaká pravidla provozu nikdo nedodržuje. Doprava v Itálii je proti Kathmandu ukázková. Po cestě jsme také potkali kolonu, ve které, jak nás upozornil Nabo, jel předseda současné maoistické vlády.

S Nabem jsme se dohodli, že další den budeme mít na prohlídku Kathmandu a on mezi tím zařídí všechny potřebné náležitosti – tedy hlavně naše permity, pro které jsme mu museli dát asi pět fotografií průkazového formátu. Večer jsme se pak měli sejít s ním a s naším průvodcem, se kterým budeme trávit následujících 20 dní.

Zatímco Nabo zařizoval, my jsme se vydali na prohlídku města. Naším prvním cílem se stalo Durbar square – jedno ze tří Palácových náměstí, které se nacházejí v Kathmandském údolí a jsou součástí světového dědictví UNESCO. Na náměstí se platí vstupné, ale my jsme měli štěstí, protože zrovna v tento den se slavil nějaký den turismu (nebo něco podobného) a vstup byl zadarmo. Nachází se zde nádherné paláce a chrámy. Negativem je množství obchodníků, které se vám snaží doslova vecpat svoje zboží nebo průvodcovské služby za každou cenu a jsou velmi neodbytní. Podle naší zkušenosti se obrací především na muže – Milan si užil. Ač je to jinak velmi mírný člověk, ke konci pobytu už byl na otravovače dost nepříjemný a dokonce jim nadával.

     

Druhým cílem v Kathmandu se pro nás stal proslulý Opičí chrám Svajambhunáth. Vstupné k němu se platí, není však nijak vysoké. Po cestě jsme museli přejít řeku a myslím, že pro přiblížení zdejších poměrů stojí za zmínku to, co jsme zde viděli. Několik mužů stálo v řece a rýžovalo. Mezi plovoucími odpadky hledali něco, co by se dalo prodat nebo jinak zužitkovat. Občas doopravdy něco našli a dali to do igelitové tašky. Na břehu ženy dělaly to samé, ale na suchu. Přehrabovaly se v odpadcích a hledaly něco, z čeho by mohly žít. Na protějším břehu se mezi hromadami odpadků pásli vyzáblí buvolové, na jejichž kostech byla jenom kůže. Byl to dost hrozný pohled, který vypovídal o chudobě, která tady je.

K Opičímu chrámu vede 365 schodů, na kterých se opět nachází velké množství obchodníků. Od jednoho z nich jsme si koupili buddhistické praporky, které jsme chtěli vyvěsit někde po cestě kolem Manaslu. Svajambhunáth je buddhistická stúpa, ze které se na údolí Kathmandů dívají velké Buddhovy oči. Do některých z částí komplexu je možný vstup, je však potřeba si sundat boty. Poprvé jsme se tu setkali s modlitebními mlýnky, kterými jsme si zatočili, abychom měli štěstí na naší cestě. Chrám je potřeba obcházet tak, abychom jej měli stále po pravé straně. To platí pro všechny buddhistické stavby včetně posvátných mani na cestě.

Svajambhunáth se vyznačuje velkým množstvím opic, které jsou velmi drzé, až agresivní. Jedna z nich na mě skočila a urvala mi půlku banánu. Jiná poškrábala Milana. Když jsme se pak vrátili z treku, dozvěděli jsme se o paní z Čech, kterou tady opice dokonce pokousala a ona se pak kvůli nevolnosti musela vrátit z oblasti Mustangu a zahájit sérii vakcín proti vzteklině.

Za dobu strávenou v Kathmandu před odjezdem do hor jsme byli dvakrát v restauraci, abychom ochutnali zdejší tradiční jídlo. První z nich nám byla doporučena Nabem a byla to velmi luxusní a taky dost drahá restaurace. Na pódiu tančily na nepálskou hudbu tanečnice, které ale svým zevnějškem připomínaly spíše Evropanky. K jídlu jsme si dali set, ve kterém mělo být všechno typické nepálské jídlo. Dostali jsme hlavně dal bhat, jehož základem je čočková polévka a rýže. Dále se k němu podává curry, které většinou obsahuje brambory a nějakou zeleninu s kari kořením a vařená zelenina (např. nějaké zelí, záleží na tom, co je zrovna k dispozici) a nakonec také maso, pokud je objednáno. Nakonec jsme dostali ještě momo (taštičky se zeleninou, masem, brambory nebo vejcem) a zdejší pálenku. Všechno bylo dobré, trochu pálivé. Jak jsme se dozvěděli, tak pálivé je v Nepálu skoro všechno, což vůbec nepotěšilo Zuzku, která pálivé jídlo nejí. Často proto musela jíst jenom suchou rýži.

Druhá restaurace, kterou jsme navštívili, se jmenuje Electric Pagoda a ta se stala naší oblíbenou i po návratu z hor. Dal Bhat nám tu chutnal o něco více než v předchozí restauraci a stál mnohem méně. Navíc prostředí této restaurace je velmi příjemné.

Text/foto: Kristýna Bartůňková

Příště: Nepál III: Odjezd na trek



Diskuze u článku (0)

Vložit nový příspěvek


Souvisejicí články

Nepál I. - Příprava na cestu
Publikováno: 30.11.2011
Jednoho březnového dne jsme se s kamarády potulovali po Krušných horách a během povídání o všem možném přišla řada i na naše oblíbené téma - cestování. Já jsem moc litovala toho, že letos nebudu moci kvůli různým povinnostem vyrazit na delší cestu.

Nepál XVIII: Závěr
Publikováno: 28.3.2012
Poslední cesta v Nepálu nás zavedla do Bakthapuru, kde jsme se stavili po cestě z dvoudenního treku v NP Shivapuri zpět do Kathmandu. Je to město (něco jako předměstí Kathmandu), které je součástí světového dědictví UNESCO.

Expedice Annapurna 2012 IV.: 2. výškový tábor a čekání na počasí
Publikováno: 4.6.2012
Je konec dubna a sněží a sněží. Trčíme v základním táboře a snažíme se zabít čas. Čekáme, až se počasí umoudří, a tak čteme, pijeme kafe, kouřím. Vzpomínám na uplynulý měsíc plný zážitků.

Expedice Annapurna 2012 I.: Jak to všechno začalo
Publikováno: 16.4.2012
Pamatujete, jak jsem se vrátil z Gasherbrumu (2009), jak jsem říkal, že ASI už nikam na "osmu" nepojedu?! Pamatujete, jak jsem se vrátil z Manaslu (2011), jak jsem říkal, že URČITĚ na "osmu" už nepojedu?! ... 2012 Expedice Annapurna ...

Expedice Annapurna 2012 II.: BC Lhotse
Publikováno: 30.4.2012
10.4. 2012: Ještě neuběhnul rok a jsem zase tady! Tentokrát nechci na žádnej z vrcholů, který se tyčí (vlastně jsou skrytý) nad největším táborem světa. A hlavně, tentokrát tady nejsem sám.

Expedice Annapurna 2012 III.: Pokus o přespání na Lhotce a následný sestup
Publikováno: 14.5.2012
Po dvou odpočinkových dnech v BC, kdy proběhla nezbytná Puja (náboženský obřad), jsme se rozhodli, že se pokusíme vylézt stěnu Lhotce do C III cca 7300 m.

Expedice Annapurna 2012 V.: Vrchol je náš
Publikováno: 9.6.2012
Poslední díl seriálu o výstupu tandemu českých horolezců Radka Jaroše a Honzy Trávníčka jsme opět sestavili z esemesek, které skoro denně chodily do Česka.

Nepál, Mount Everest – trek do základního tábora
Publikováno: 29.9.2018
Kdo by nechtěl na vlastní oči vidět nejvyšší horu světa Mount Everest? Nepálci jí říkají „Sagarmatha“ (Tvář nebes). Trek do základního tábora, odkud vyrážejí horolezecké výpravy na Everest, patří k nejpopulárnějším trekům v Himaláji, a to i mezi řadovými turisty.

Nepál, národní park Chitwan – útěk do divočiny
Publikováno: 17.11.2018
Nádherná horská krajina s nejvyšší horou světa, ale také země, která nabízí návštěvníkům možnost přiblížit se k volně žijícím divokým zvířatům. To je národní park Chitwan v Nepálu. Byl založen v roce 1973 a patří tak mezi nejstarší chráněné oblasti v Nepálu. O jedenáct let později, roku 1984 byl Chitwan zařazen mezi přírodní památky UNESCO. Rozkládá se na ploše 932 čtverečních kilometrů a byl vůbec prvním národním parkem v zemi. Nabízí rozmanitou flóru a faunu. Najdete v ní subtropické nížiny, ale také hlubokou džungli.

Nepál – Himálaj a Buddha
Publikováno: 24.11.2018
Toužíte se podívat do základního tábora Everestu? Vidět na vlastní oči volně žijící tygry? Či navštívit posvátné místo, kde se údajně roku 563 př. n. l narodil Buddha? Díky své bohaté a rozmanité kultuře, přírodnímu bohatství a desítkám trekových tras v horách bude v Nepálu spokojený každý cestovatel.

Nepál, Bandipur: Úžasná směs přírody a kultury
Publikováno: 1.12.2018
Většina cestovatelů přijede do Nepálu, aby zažila Himálaj. Někteří stráví několik dní v Káthmandú, jiní spojí návštěvu hor s cestou do jezerního města Pokhary, milovníci přírody míří do národního parku Chitwan. Ale počkejte! Co ostatní města a místa k návštěvě? Je tolik věcí, co se dá v Nepálu dělat. Dnes budeme mluvit o Bandipuru, jednom z krásně zachovaných osad newarské kultury.

Nepál, Chepang Hill – neprozkoumané svahy Himálaje
Publikováno: 8.12.2018
Když se řekne Chitwan v Nepálu, většině lidí se vybaví nosorožci, tygři, sloni, džungle a oblíbená destinace pro jízdu po safari, ale kromě své známé džungle nabízí národní park ještě mnoho dalších aktivit.

Nepál XVII: Krátký trek severně od Kathmandu
Publikováno: 21.3.2012
Po odpočinkovém dni, stráveném v Kathmandu především nakupováním různých šál, korálků, oblečení a dalšího, jsme vyrazili na třídenní výlet do ne příliš vzdálených hor na sever. Den před odjezdem jsme měli snahu koupit si na autobusovém nádraží místenky, ale neuspěli jsme.

Nepál XVI: Závěr treku okolo Manaslu
Publikováno: 14.3.2012
Druhý den po výstupu na pětitisícové sedlo nám přišel asi nejnáročnější z celé cesty. Začalo to už snídaní, která se skoro nedala jíst. Jablečný koláč byl ještě docela dobrý, ale pudink, který měl být jeho součástí, a který nám přinesli vedle v misce, byl téměř nepoživatelný. Další chod, čokoládový pudink, chutnal jako horká čokoláda, protože vůbec nebyl zahuštěný.

Nepál XIV: Za sedlem
Publikováno: 29.2.2012
Vrchol naší cesty okolo Manaslu jsme měli za sebou. Teď nás čekala už jenom cesta dolů a ta byla mnohem horší než předcházející stoupání. Museli jsme totiž sejít po nekonečně dlouhém a prudkém svahu dolů. Cesta byla pokrytá kameny a štěrkem, takže bylo nutné dívat se celou dobu pod nohy, aby nám na špatném terénu neujely. Brzy nás to přestalo bavit a ještě k tomu nám začala docházet voda.

Nepál III: Odjezd na trek
Publikováno: 14.12.2011
V den odjezdu na trek okolo Manaslu jsme se s naším průvodcem Harim setkali na autobusovém nádraží. Harimu je 38 let a je národností Gurung. Ačkoli jsem četla, že tito lidé žijí převážně v okolí Annapurny, Hari říkal, že jeho rodná vesnice se nachází v oblasti Everestu. Proto má tuto oblast také ze všech nejraději a to i přesto, že sem v současné době jezdí obrovské množství turistů.

Nepál IV: První den na treku
Publikováno: 21.12.2011
Vstupním místem na trek okolo osmitisícovky Manaslu je vesnice, která se jmenuje Agurhat. Dorazili jsme sem po namáhavé cestě autobusem už za tmy a nějakou dobu jsme museli shánět ubytování. První místo, kde jsme se ptali, bylo již plné, ale brzy jsme sehnali volný pokoj v jiném hotýlku (lodžii) a mohli se ubytovat.

Nepál V: Putování nepálskými vesnicemi
Publikováno: 28.12.2011
Po horké a téměř probdělé noci ve stanech ve vesnici Liding jsme byli celí rozlámaní, ale nic naplat - museli jsme jít dál. Pochod předchozí den byl poměrně snadný, teď se ale terén změnil a stal se docela náročným, protože se neustále střídalo prudké stoupání s prudkým klesáním, s celkovou převahou stoupání. Většinou po schodech.

Nepál VI: Příjemné setkání
Publikováno: 4.1.2012
Nastal čtvrtý den treku okolo osmitisícovky Manaslu. Tato nádherná hora byla ale ještě stále daleko. Jen nerada jsem opouštěla vesničku Dobhan, ve které se mi tolik líbilo. Omezeni časem jsme ale nemohli zůstat a museli jsme pokračovat dál.

Nepál VII: První sedmitisícovka na dohled
Publikováno: 11.1.2012
Ráno po první noci, strávené v Národním parku Manaslu, jsme se rozloučili s krajany a vyrazili na cestu. Na pěšině před námi utíkala velká spousta malých i velkých ještěrek. V jedné vesnici, kterou jsme míjeli, jsme viděli poslední banánovník. Výše už nerostly.

Nepál VIII: Mani
Publikováno: 18.1.2012
Šestého dne na treku jsme vstávali v šest hodin ráno a po spořádání tibetských placek jsme v sedm vyrazili. Brzy jsme dorazili do Dengu, vesnice, jež měla být původně naším nocležištěm, a dali si tam v rozestavěné lodžii čaj.

Nepál IX: Návštěva kláštera pod Manaslu
Publikováno: 25.1.2012
Po noci strávené v lodžii ve vesnici Ghap nás čekala dlouhá cesta a proto jsme si přivstali. Po cestě byla opět spousta posvátných mani. Občas jsme narazili na chudé nepálské děti a Zuzka některým z nich rozdávala propisky. Potkali jsme poprvé karavanu jaků a dzopke, vezoucí svůj náklad z Tibetu. Dzopke je křížencem krávy a jaka.

Nepál X: Samagoan
Publikováno: 1.2.2012
Výlet do buddhistického kláštera ve Lho, kde jsme se zúčastnili slavnostní modlitby prováděné pomocí hudby, se skutečně podařil. Když jsme sešli v dobré náladě dolů, snědli jsme objednanou snídani a protože jsme se zdrželi v klášteře déle, než bylo původně v plánu, dali jsme si rovnou i oběd. Potom jsme, asi tak v půl jedné, vyrazili směr vesnice Samagoan (3530 m n.m.).

Nepál XI: První aklimatizační výlet
Publikováno: 8.2.2012
Vesnice Samagoan leží v nadmořské výšce tři a půl tisíce metrů a stala se místem, ze kterého jsme se rozhodli vypravit na první aklimatizační výlet.

Nepál XII: Samdo, další aklimatizace
Publikováno: 15.2.2012
Vrchol našeho treku se blížil a my se ocitli v nadmořské výšce skoro čtyř výškových kilometrů. Vesnice Samdo se proto stala naším stanovištěm na další dva dny, které jsme chtěli strávit aklimatizací.

Nepál XIII: Dharamsala
Publikováno: 22.2.2012
Po dvou a půl dnech strávených ve vesnici Samdo jsme ji museli, i když docela neradi, opustit a vydat se do Dharamsaly, což je poslední zastávka před sedlem. Já jsem kvůli svému nastydnutí šla docela pomalu a Zuzka s Milanem se přizpůsobili, ale myslím, že jim to nevadilo. Nechali jsme totiž davy turistů, aby nás předešly a měli jsme klid.

Nepál, Annapurna – trek kolem horského masivu
Publikováno: 15.12.2018
Božské horské výhledy, kamenné vesničky jako ze středověku, legendární túra kolem Annapuren, na kterou se každoročně vydá více než padesát tisíc návštěvníku. Tento trek přitahuje každý rok čím dál víc pozornosti a turistů.


Lokace:

Česká republika
Kalendář akcí:

Partneři:

I díky vám jsme získali certifikát:

Dôveryhodná firma 2017

 

Průvodce:

Fotosoutěž:

Můj mazlíček

1. 9. – 31. 10. 2020
1. cena:
2. cena:
Cena redakce:
Voucher pro 2 osoby na 1 noc v pohádkovém hotelu Zámek Berchtold*** + 2 vstupenky na veletrh Stříbrné vánoční dny

Aktuální stavy řek:

Aktuální informace o stavu vody na českých řekách můžete sledovat ZDE

Aktuality:

23.10.2020
21. mezinárodní festival dokumentárních filmů – Jeden svět se uskuteční od 5. do 11. listopadu online!

21.10.2020
Zveme vás na návštěvu výjimečných turistických atrakcí, které se nacházejí v přírodě a potěší nejen dospělé, ale i děti. První z nich je největší dřevěný labyrint na Slovensku.
19.10.2020
Mezinárodní organizace Skytrax, zabývající se hodnocením letišť a leteckých společností, každoročně zveřejňuje žebříček těch nejlepších na světě. Avšak v souvislosti s koronavirem letos zveřejnila netradiční žebříček nejlepší hygieny letišť v rámci Evropy.
Archiv aktualit

Důležité informace:

Informace a upozornění před cestovaním do zahraničí najdete ZDE (včetně výskytu koronavirus COVID-19).

Každý týden na facebooku nová soutěž o knižní ceny! Přidejte se a
soutěžte!

Destinace měsíce - KAZACHSTÁN, UZBEKISTÁN a TÁDŽIKISTÁN:

Nejčtenější články:

Mobilní aplikace:

aplikácia Infoglobe

stiahnuť zadarmo pre Androidstiahnuť zadarmo pre iPhone

 

 

Interaktivní katalogy:

dnes:sobota 24. 10. 2020
svátek:Nina
dnes:
sobota 24.10.
13 °C
zítra:
neděle 25.10.
11 °C