Nepál XVIII: Závěr

Skládá se z mnoha náměstí, na kterých se nachází také velká řada paláců, svatyní a dalších historických památek. Vstup do tohoto města nás stál celých 1100 rupií! Po obědě jsme udělali krátkou prohlídku, při které jsme Bakthapur sdíleli se spoustou dalších turistů, a odjeli do Kathmandu. Tam nás čekal ještě jeden den chození po městě a pak odlet domů. Cesta do Prahy byla náročná. Na nepálském letišti jsme podstoupili nesčetné procedury prohledávání zavazadel i nás samotných. Letěli jsme opět přes Dillí, kde jsme tentokrát strávili celý den. Zatímco Zuzka s Milanem procházeli město, já ležela v hotelovém pokoji a kurýrovala se z nemoci, která mě na druhém treku začala trýznit. Brzy ráno, nebo spíše pozdě, jsme se nechali odvézt taxíkem na letiště, odkud jsme odletěli do Moskvy a do Prahy.  

Nepál v nás zanechal mnoho dojmů. Je to nádherná země s překrásnými velehorami, která v sobě spojuje velké přírodní bohatství s bídou lidu. Myslím, že vždycky, když budu mít doma pocit, že mám něčeho nedostatek nebo se budu trápit tím, že se mi nedaří, vzpomenu si na ubožáky, kteří v Kathmandu přebírali odpadky na vodě i na souši nebo na ty, kteří prodávali svoje zboží v centru města mezi projíždějícími automobily a autobusy a dýchali jejich otrávené výpary, před kterými jsme si kryli my znechuceně ústa.

Stejně tak si ale budu pamatovat šťastné horaly v Himálajích, kteří žili sice chudě, ale spokojeně ve svých chatrčích, a živili se ze dne na den tvrdou prací nosičů, pastevců a zemědělců. I tito lidé chtějí víc, když vidí bohaté turisty, kteří okolo nich procházejí. Proto je vítají a staví jim nové a nové lodžie a nabízí čím dál tím větší škály služeb. Nedivím se jim, přesto je mi ale líto toho, co s rozšiřováním turismu do nepálských Himálají zaniká. Je to zdejší kultura a mravy, které se s přílivem lidí ze zahraničí a narušením zdejšího klidu zákonitě musí změnit.

Musím říct, že jsme měli veliké štěstí, protože jsme se rozhodli pro trek, který ještě není navštěvovaný turisty tak často jako například Annapurny, Everest nebo Langtang. I tak se zde ale počty návštěvníků velmi rychle zvyšují. Poslední rok bylo zaznamenáno 2000 turistů, zatímco rok předtím jich byla jen jedna tisícovka. Dá se očekávat, že za několik let se tento počet ještě zmnohonásobí. Třeba se dokonce přiblíží k 88 tisícům lidí, kteří loni navštívili trek kolem Annapuren. I tak si ale myslím, že navštívit Nepál stojí rozhodně za to a myslím si, že tam lze nalézt i místa, kde přírodní ani kulturní krajinu nenarušuje zatím ruka turistického trhu. A tak doufám, že se ještě někdy v dohledné době do Nepálu znovu podívám a tato místa budu moci osobně poznat.

Text/foto: Kristýna Bartůňková