Nikaragua, León – město v koloniálním stylu
Publikováno: 2.3.2020
Konečně se ocitáme v Nikaragui a jsme na ni zvědaví. Je největší zemí Střední Ameriky s velmi rozmanitou krajinou. Nikaragua je známá jako „země jezer a sopek“ a primárně je rozdělena do tří oblastí: na severovýchodní hory, tichomořské pobřeží a karibské pobřeží.
Naší první zastávkou v Nikaragui je město León, známé také jako univerzitní město. Přijíždíme sem až za tmy, ale je zde klid a není se čeho bát. Město León bylo založeno roku 1524 na úpatí sopky Momotombo a do roku 1824 bylo hlavním městem Nikaraguy. Po zemětřesení a erupci sopky v roce 1610 bylo přesunuto vedle domorodých obyvatel Sutiava. Ruiny starého města se nacházejí asi 30 km od současného města León, říká se jim León Viejo a staly se turistickou atrakcí.
Město si ve svých ulicích a budovách stále zachovává koloniální styl, příkladem může být katedrála, která je považována za největší ve Střední Americe. Byla postavena v letech 1747 až 1860 a zrekonstruována v roce 1992. Její atrium zdobí působiví lvi, kteří se nacházejí také okolo fontány na centrálním náměstí. Uvnitř katedrály jsou barokní dekorace a cenné olejomalby a fresky a také hrobka básníka Rubéna Daría.
Mezi další významné stavby patří kostel San Juan de Bautista de Sutiava z roku 1710, který je nejstarším nedotčeným kostelem ve městě. Dále pak žlutý kostel z roku 1786 s bohatě zdobenou fasádou a Iglesia de El Calvario.
Kromě památek je v okolí města možné zažít i jiná dobrodružství, ať už vylézt na některou z okolních sopek, např. Cerro Negro, Momotombo a San Cristóba, nebo je také možnost udělat si výlet a vykoupat se v Pacifickém oceánu. A tak jsme se na jedno odpoledne vydali stopem k pláži Las Peñitas a stálo to za to. Byly zrovna větší vlny, tak to byl trochu adrenalin. Malá nevýhoda této pláže je, že se zde není moc kam schovat do stínu.
Než navštívíme Granadu, přespáváme ještě u města Jinotepe, kde jsme sehnali místo na spaní přes Couchsurfing. Samotné město Jinotepe není ničím zvláštní, ale překvapilo nás, jak často zde mají wifi zdarma snad na každém hlavním náměstí. Přespíme tedy na takové menší farmě, kde pěstují avokáda, papáji a jiné tropické plody. Je to na chvíli zase oddechové místo, kde jen skáče pár opic po stromech a kolem nás létají kolibříci.
GPS: 42°35'51.3"N 5°33'58.3"W
Text a foto: Tomáš Novák
Souvisejicí články
Publikováno: 10.7.2021
Z hlavního města Panamy míříme severně do sousední Kostariky. Nejdříve volíme přelet do města David, které se nachází relativně blízko hranic s Kostarikou. Odtud již autobusem vyrážíme na hranice, cesta s místními je zajímavá, ale zdárně se dostáváme do cíle – malého přístavního městečka Golfito. Jen je nutné dát si pozor, aby celníci nezapomněli orazítkovat váš pas, což tu tak trochu flákají. V opačném případě si přivodíte mnoho problémů. Na hranicích se nachází bezcelní zóna, plno místních sem jezdí na nákupy a je tu tedy opravdu velký shon, zároveň je zde plno restaurací a nejrůznějších kiosků, kde je možné se občerstvit.
Publikováno: 16.3.2020
Naší další zastávkou na cestě byl ostrov Ometepe. Když jsme si přečetli, že se jedná o největší ostrov sopečného jezera na světě a že je tvořen dvěma sopkami Concepción a Maderas, byla volba jasná.
Publikováno: 9.3.2020
Granada, lidově nazývaná „La Gran Sultana“, je nejstarším městem Nikaraguy se zachovalou koloniální architekturou a také jedním z prvních měst na celém kontinentu. Je hlavním městem departementu Granada a patří k těm nejdůležitějším v zemi.
Publikováno: 4.9.2021
Naše dovolená v Kostarice pomalu končí a před námi je poslední výlet. Z hlavního města San José se vydáváme na vrchol nejvyšší aktivní kostarické sopky Irazú, která se nachází v pohoří Cordillera Central nad městem Kartágo v národním parku vulkán Irazú (Parque Nacional Volcán Irazú) založeném v roce 1955. Její název má původ v indiánských slovech Ara, což znamená místo, a Tzu, což značí hrom.
Publikováno: 28.8.2021
Z divokého Tortuguera se přesouváme do centrální části Kostariky, kde plánujeme strávit posledních pár dní naší cesty. Cílem je hlavní město San José, odkud chceme také uskutečnit několik výletů do okolí. Ubytováváme se ve skvělém Backpackers Costa Rica, což je hostel s úžasným zázemím včetně bazénu, baru, kuchyňky či restaurace. Nabízejí zde také výměnu peněz za velmi příjemný kurz i plno fakultativních výletů.
Publikováno: 21.8.2021
Dnes nás čeká velký přejezd, opouštíme město Liberia a vydáváme se na východní pobřeží Kostariky, jež je omýváno Karibským mořem. Jedeme do národního parku Tortuguero (Parque nacional Tortuguero), který se nachází v provincii Limón. Jméno Tortuguero pochází ze španělského slova tortuga – želva. Park má rozlohu 312 km² a na jeho území se také nachází malá vesnička. Dostanete se sem pouze lodí či letadlem.
Publikováno: 14.8.2021
Stále přebýváme na severu ve městě Liberia, ze kterého jsme měli možnost včera vyrazit na celodenní výlet a zažít, jak krásná je sousední Nikaragua. Máme za sebou opravdu hodně přejezdů, a proto dnes konečně chceme vyrazit na pořádný turistický výlet.
Publikováno: 7.8.2021
Po návštěvě stylové Montezumy se přesouváme ještě naposled směrem na sever. Cílem je město Liberia, které však bude pouze naším výchozím bodem pro nadcházející dva výlety. Prvním z nich je návštěva kostarického severního souseda, jímž je Nikaragua. Vyrazit lze na vlastní pěst nebo s organizovaným zájezdem. Nicméně druhou možnost doporučujeme spíše, jelikož přejít hranice není zrovna jednoduché. Průvodci již ví, jak v tom správně chodit a ušetří vám tak i několik hodin čekání.
Publikováno: 31.7.2021
Po návštěvě města Quepos a nádherného národního parku Manuel Antonio se vydáváme na další cestu krásnou Kostarikou. Podél pacifického pobřeží jedeme místním autobusem až do města Puntaneras, které se nachází na malém výběžku v zálivu Nicoya a je hlavním městem stejnojmenné provincie.
Publikováno: 24.7.2021
Po návštěvě exotického Puerta Jiménez a surfařského ráje Matapala se vydáváme autobusem podél pacifického pobřeží směrem na sever. Naší další zastávkou je město Quepos a stále se nacházíme v provincii Puntaneras. Quepos leží asi 60 kilometrů od hlavního města Kostariky – San José – a je jakousi vstupní branou do turisticky velmi vyhledávaného národního parku Manuel Antonio.
Publikováno: 17.7.2021
Přibližně třicetiminutovou plavbou se z města Golfito dostáváme do malého přístavu v Puerto Jiménez, městečka ležícího v provincii Puntaneras na poloostrově Osa. Jedná se o asi nejlevnější a nejrychlejší cestu (přibližně půl až tři čtvrtě hodiny), jak se dostat až na tento jižní cíp Kostariky. Pravidelně sem také létá letadlo, protože přímo v Puerto Jiménez se nachází malé letiště. Pojme však jen přibližně 4 cestující a cena letu je nespočetně vyšší než u plavby. Zároveň pokud budete mít štěstí jako my, připojí se k vám na kousek cesty i delfíni.
Publikováno: 23.3.2020
Město San Juan del Sur (původně rybářská vesnice) se v posledních letech stalo jednou z nejnavštěvovanějších destinací v Nikaragui. Hemží se to tu hlavně milovníky surfování, pláží a nočního života. Je dobře dostupné a prezentuje se jako malebné, multikulturní a mladé město.
Publikováno: 24.2.2020
Ze San Salvadoru vyjíždíme kolem deváté ráno autobusem do města Usulután a máme namířeno do města Alegría. Toto malé město s 15 tisíci obyvateli se nachází v nadmořské výšce přes 1240 metrů a je obklopeno kávovými plantážemi, které tvoří hlavní zdroj příjmů. Do roku 1891 neslo město název Tecapa, což v nahuatštině znamenalo „laguna“ nebo „kamenitá řeka“. Pak bylo město přejmenováno po bývalém katolickém biskupovi, který pracoval na rozvoji obce.
Publikováno: 17.2.2020
Už v Guatemale jsme se rozhodovali, zda se vydat do Salvadoru nebo Hondurasu. Ani jedna země nepatří k těm bezpečným, tak jsme se nakonec rozhodli pro El Salvador. Pravda je, že většina vražd a přepadení se odehrává mezi místními gangy a nějaká základní bezpečnostní pravidla pro turisty je třeba dodržovat všude. Takže se nebojíme a vyrážíme!
