www.infoglobe.cz » Norsko, Bergen – velkoměsto mezi sedmi horami – VIDEO
Norsko, Bergen – velkoměsto mezi sedmi horami – VIDEO
Publikováno: 4.10.2016
Budete-li cestovat do Norska letadlem a vaším cílem návštěvy bude objevování fjordů, předpokládám, že budete přistávat na letišti v Bergenu (25 min od centra). Já sice nejsem zrovna milovníkem velkoměst, ale i tak doporučuji nějaký čas strávit prohlídkou města.
Původní název města byl Bjørgvin, což by se dalo přeložit jako „zelená louka mezi horami“. Město bylo, jak název napovídá, vybudováno na zelené louce mezi 7 vrcholky hor, proto je jeho poloha velmi působivá. Kde ho neobklopují hory, tam jeho břehy a přístavy omývá moře. Má velmi bohatou historii a nyní je městem kultury, průmyslu a obchodu. Nadále tu však panuje velmi příjemná atmosféra, která není vždy pro velká evropská města charakteristická. Je tu čisto, klid a jeden by zde až zapomněl na městský shon. Za dva dny nás nikdo a nic nevyvedlo z míry, snad jen ceny, které jsou zde na naše poměry velmi přemrštěné.
Stačí se však nadechnout svěžího mořského vzduchu, který je provoněn neuvěřitelně příjemnou vůní nejrůznějších dobrot z moře – peníze utracené za jídlo vás v tu ránu nebudou mrzet. Nyní stojíme po boku rušného hlavního přístavu Vagen (na Torgetu), kde se nacházejí rybí trhy, které jsou jednou z velikých atrakcí města. Krevety, losos, krabi, velrybí maso, kaviár a mnohé další pochoutky jsou dokonale naaranžovány. Neváhejte a určitě něco ochutnejte. Mohu doporučit malý talíř s mixem mořských živočichů, kdo to má rád, určitě si pochutná (cca 1 200 Kč).
Co je to za budovy na druhé straně přístavu? V dálce vidíme dřevěné baráčky čtvrti Bryggen. Až když je u nich člověk blíž, diví se, že tyto dominanty přístavního mola ještě stojí, jelikož je na první pohled znát, jak jsou křivé. V těchto UNESCEM chráněných budovách najdete mnoho obchůdků, ateliérů atd. Procházka mezi dřevěnými zdmi baráků vás přenese do jiného století.
Ve městě se nachází i mnoho dalších dřevěných čtvrtí, které stojí za pohledy turistů. Určitě si projděte ulici Skottegaten či Lille Øvregaten, kde je jeden krásný dřevěný baráček vedle druhého. Jelikož procházíme ulici Lille Øvregaten, konečnou stanici pozoruhodné lanovky Fløibanen máme za rohem. Typický bergenský déšť před chvílí ustal a vítr konečně odvál mraky z vrcholu hory Fløyen (česky Větrník), proto nám již nic nebrání, abychom si Bergen prohlédli z výšky 320 m n. m. Zpáteční lístek stojí 90 norských korun (cca 270 Kč) pro dospělého a za polovinu koupíte dětský lístek. Jednosměrná jízdenka stojí také polovinu ceny. Ke krásnému výhledu na město vám stačí pouze nasednout do modrého nebo červeného vagonku a nechat se vyvézt na vrchol hory. Pokud si chcete na chvíli odpočinout od lidí, kterých je ve městě požehnaně, stačí se otočit na místě a vyrazit do lesa, kde např. po 10 minutách chůze dojdete k tichému jezeru Skomakerdiket. Mnoho lidí také chodí procházkou z vrcholu zpět do města (45 minut chůze). Pokud chcete vidět město z jiného úhlu, na hoře Ulriken je vystavěna lanovka Ulriksbanen, která určitě také stojí za návštěvu.
Závěrem bych vám chtěla doporučit údajně nejlevnější parkoviště nedaleko centra, které se nachází nad autobusovým terminálem (u nákupního centra Bergen Storsenter – cca 450 Kč za den). Od parkoviště vede do centra příjemná cesta kolem krásné vodní plochy s fontánou Lille Lungegårdsvan, dále skrz park k majestátnímu altánu a stále rovně na hlavní třídu Torgallmenningen. Ani tato místa určitě při návštěvě nevynechejte, protože dotvářejí ráz města.
Trolí jazyk je pojem, který mnoho lidí zná. Tato vyhlídka je celosvětově proslulá, protože se řadí mezi nejkrásnější přírodní vyhlídky na zeměkouli – a tak jsme ji chtěli vidět na vlastní oči. Ačkoliv jsme přiletěli do Bergenu, půjčené auto nám umožnilo být za 3 h na začátku výstupu. Zásadní vesnicí pro výstup na Trolí jazyk je Tyssedal.
Norsko se řadí mezi severské státy a společně se Švédskem leží na Skandinávském poloostrově, který zemi udává charakteristické rysy. Hlavním lákadlem jsou překrásné fjordy západního pobřeží, které se zařezávají hluboko do vnitrozemí. Takových fjordů je na území Norska požehnaně. Kde není přítomná mořská hladina, tam zajisté najdete jedno z tisíců jezer či nějakou kopcovitou oblast, náhorní plošinu, hluboké lesy nebo hornatý masiv s ledovcem. Divoká rozmanitost přírody a impozantní výhledy lákají stále více turistů. Za návštěvu stojí nejen příroda, ale i dvě největší města – Oslo a Bergen. Sever země bývá turisty většinou nepovšimnut, pokud tedy toužíte po naprosté samotě, bude skvělou volbou.
Po návštěvě Bergenu jsme se přesunuli do hlavního města Norského království – Osla. Jelikož den byl dlouhý a náročný, procházku večerním městem jsme vyměnili za hotelovou postel a odpočinek. Ale hned ráno jsme se vydali vstříc dobrodružství.
Minulý týden jsme opustili klikaté cesty Trollstigenu a vydali se trajektem do neznáma. Proč do neznáma? Asi proto, že dodnes přesně nevíme, kde jsme se vylodili. Důležité ale je, že jsme před sebou měli první opravdu turistický den.
Na našich toulkách Skandinávií jsme minule navštívili třetí největší norské město –Trondheim. Dnes se přesuneme do města Dombas a následně budeme pokračovat k Trollí cestě zvané Trollstigen.
Opět budeme cestovat. Po návštěvě švédského kostelního městečka Gammelstad a hlavního města Stockholm se přesuneme do sousedního Norska. Navštívíme tu přístavní město Trondheim, které se rozprostírá na březích Trondheimského fjordu a řeky Nidelva.
Míříme do centra k městské radnici Rådhuset – zvláštní budově v neoklasicistním stylu. Nepřehlédnutelné jsou dvě obdélníkové věže nad spodní částí objektu. Ta východní je vysoká 66 metrů a uvnitř je umístěna zvonkohra s 38 zvony, severní je o něco nižší, měří 63 metrů. Rovněž astronomické hodiny, které najdete na jižní straně, jsou unikátní, patří k největším v Evropě, ciferník má průměr 8,6 m a ručička je dlouhá 5,7 m. Přiznám se, že první dojem na mě radnice nedělá nejlepší a později se také dozvídám, že i obyvatelé si na ni museli postupně zvyknout. Nyní však neodmyslitelně patří k městu a místní jsou na ni náležitě hrdí. Jistě i díky nádhernému interiéru.
Po návštěvě Osla se vydáváme na dlouhou cestu k našemu dalšímu ubytování – do kempu Faksfall nedaleko městečka Dombås. Část cesty povede podél největšího norského jezera Mjøsa, které je hluboké celých 468 m.
Můžeme spát o chvilku déle, dnešní den je od těch minulých poněkud odlišný. Před námi je výšlap na horský hřeben Bessegen s jeho nejvyšším vrcholem Veslfjellet (1 743 m). Tento vrchol leží v horské oblasti Jotunheimen, která je nejvyšší v celém Norsku (29 nejvyšších vrcholů Norska leží právě zde), navíc celou třetinu zaujímá stejnojmenný národní park Jotunheimen. Nádherné místo plné příkrých vrcholů, ledovců, ale i krásných údolí.
Dnes navštívíme Lillehammer, dějiště zimní olympiády v roce 1994. Autobus nás vysadí nad skokanskými můstky a pod námi se rozkládá celé město. Po železných schůdkách scházíme podél můstků dolů. Máme štěstí, právě probíhá trénink, a tak si můžeme vychutnat pohled na skokany v akci.
Nenechte si ujít on-line dvouhodinovou přednášku cestovatele, profesionálního řidiče i autora knižních bestsellerů Ondřeje Sokola – Jak jsem vozil Nory, a to ve středu 18. listopadu od 19 hodin.
Ani další z metropolí severských zemí nemůžeme ošidit, takže i Oslo si projdeme ve dvou článcích. Nejdříve navštívíme zajímavá muzea a pak se vydáme do města.
Další zastávkou po cestě na sever východním pobřežím fjordu Sorfjord je zajisté pro každého Lofthus – malá vesnička charakteristická jabloňovými sady. Lofthus je navštěvován díky příkré turistické stezce, která vede nahoru na náhorní plošinu národního parku Hardangervidda, což je nezalesněná plocha ohromné rozlohy.
Ledové souostroví ležící na půli cesty mezi Skandinávií a severním pólem ukrývá možná více pozoruhodných míst, než by se mohlo zdát. Nerostné bohatství a unikátní geomorfologické složení zdejších hornin i drsná krajina sem přilákaly množství expedic, dobrodruhů a v posledních desetiletích i turistů. Dnes se sem podíváme i my.
Druhé zastavení v divokém skalnatém souostroví, které i přes své drsné klima, nehostinnost a polohu láká stále více a více turistů, kteří sem cestují za magickou mocí půlnočního slunce či nebeským divadlem polární záře. Co vše je sem táhne, to si povíme v dnešním příspěvku.
Skandinávie je každoročně cílem mnoha cestovatelů, které láká drsná a netknutá krajina a vody s hojností ryb. Naše cesta však postupně povede až na dálný sever, na samý okraj Evropy, který leží již za polárním kruhem. První díl seriálu putování za nejsevernějším bodem Evropy nás provede uličkami rybářského městečka Bergen.
Za jedním z nejpůsobivějších míst norského království se musíme vydat až na daleký sever. Přístav Tromsø je pak jedním z mnoha míst, kde se cestovatel může pokochat úchvatným představením v podobě polární záře.
Nejsevernější bod Evropy, místo, kde slunce nezapadá a kus drsné země, která však odnepaměti lákala dobrodruhy ze všech končin světa... Je však skutečně tím nejsevernějším bodem právě mys Nordkapp?
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
Takovýto dokumentární film zatím nemá žádná řeka na světě. Jenom náš Hron! Legendami opředený vrchol Královy hole, tam začíná příběh, který se bude rozprostírat na dlouhých několika sto kilometrech. V jejich útrobách se nachází horská voda, která si hledá cestu, aby mohla dávat život dolinám. Přesně těmito slovy vás uvítá nově vzniklý film světového charakteru.