Norsko: Severské metropole IV – Oslo – poloostrov Bygdøy

Autobus nás dováží na poloostrov Bygdøy, kterému se přezdívá ostrov muzeí. Všechna tři muzea opravdu stojí za zhlédnutí. Začínáme v Muzeum vikingských lodí. Už samotná budova je zajímavá, byla projektována přesně pro tři vikingské lodě, které zde jsou vystavené. Ta nejstarší z nich pochází už z roku 820. Lodě včetně vybavení byly nalezeny v oblastech Gokstad a Oseberg a Tune. Vlastně nikdy nevypluly, ale byly určeny k pohřebním účelům. Uvnitř byly nalezeny kosterní pozůstatky vysoce postavených lidí, psů, koní nebo páva. Nechyběly ani části nábytku, zvláštní podpěry stanů, nádherné šperky, nářadí, užitné nádoby, dřevěné saně, vozíky a mnoho dalších předmětů. U mnohých z nich se ani nepodařilo určit jejich účel.

Další skvost nás čeká v Muzeu lodi Fram, kam musíme přejet autobusem. Škuner Fram je pro Nory asi nejslavnější lodí vůbec. Vždyť na ní podnikli výpravy do drsných vod naší planety významní badatelé a cestovatelé Amundsen, Nansen a Sverdrup. Fram v překladu znamená vpřed. Za přítomnosti krále Haakana bylo toto muzeum otevřeno již v roce 1936. Po vytažení lodi z moře byla celá rekonstruována a de facto obestavěna zdmi muzea. V průběhu let došlo k dalšímu rozšíření expozice a nyní představuje velmi podrobný pohled na historii polárních objevů a nesmíme zapomenout ani na flóru a faunu Antarktidy a Arktidy. Fram je široká 11 metrů a měří 39 metrů. Výborné je, že je dovoleno vstoupit na palubu a prohlédnout si vše zblízka, projít kajuty, nahlédnout pod pokličku palubního lékaře, vystoupit na kapitánský můstek, zatočit kormidlem...

Konstrukce lodi byla podmíněna požadavku pohybu lodi v extrémních polárních podmínkách. Původně byla postavena na objednávku Fridtjofa Nansena, který se snažil dokázat, že mořský proud zanese Fram od břehů severní Sibiře přes severní pól k jižnímu Grónsku. Nansenovy teorie se potvrdily, loď zamrzla v masách pohybujícího se ledu a byla od severoasijských břehů nesena na sever k pólu. Nansen loď po určité době opustil a vydal se k severnímu pólu pěšky, ale i tak byla plavba lodi úspěšná a v září 1896 se s velkou pompou vrátila do Osla.

Roku 1898 se loď vydává na další výpravu, které velí Otto Sverdrup. Cílem je prozkoumání severozápadního pobřeží Grónska a obeplutí celého ostrova. Celý záměr se sice nezdařil, avšak po 4 letech loď přivezla významnou sbírku fosilií, rostlin a minerálů z arktických oblastí.

Hned dva roky na to loď využil ke své cestě do Antarktidy Roald Amundsen. Doplul až k zátoce Rossova moře – vůbec nejjižněji ze všech lodí. 

Dalším lákadlem tohoto muzea je loď Gjøa, pro kterou byla vystavěna další budova. Následně došlo k propojení obou částí podzemním tunelem. Na lodi Gjøa Amundsen jako vůbec první člověk překonal takzvaný Severozápadní průjezd nad severním pobřežím Kanady. Několik století před ním se o to neúspěšně pokoušeli Angličané, bohužel s tragickými následky. Několik zim strávených v zamrzlém moři Amundsen věnoval studiu života Eskymáků, kdy důkladně zkoumal jejich schopnosti přežívat v tak mrazivém prostředí. Velmi si přál, aby tito skvělí lidé nebyli nikdy ovlivněni naší civilizací. V etnografickém muzeu v Oslu si můžete prohlédnout jeho rozsáhlou sbírku z pobytu mezi Eskymáky. Po třech letech konečně Amundsen proplul mezi ostrovy na severu Kanady, opustil zamrzlou loď a na lyžích se vydal do Eagle City sdělit světu, že Severozápadní průjezd byl překonán.

Neméně zajímavé je muzeum věnované voru Kon-Tiki, na kterém roku 1947 významný norský badatel, spisovatel a cestovatel Thor Heyerdahl přeplul Tichý oceán od jihoamerického pobřeží až do Polynésie. Prohlédnout si rovněž můžete papyrusovou loď RA II, s jejíž pomocí přeplul Atlantik.

Jistě by se zde dalo strávit spoustu času, ale ten my bohužel nemáme. Zhruba po 3 hodinách musíme poloostrov Bygdøy opustit, abychom zvládli ještě prohlídku města.

Do samotného Osla zavítáme už příští sobotu.

GPS: 59°54'19.8"N 10°41'12.1"E

Text a foto: Magdaléna Radostová