Norsko: Trolí jazyk – vyhlídka budící respekt

Pokud jedete z Oddy (z jihu), tak vesnice Tyssedal začíná v tunelu. Jakmile tunel skončí, hned odbočte vpravo a propleťte se Tyssedalem směrem vzhůru, až se dostanete k hornímu parkovišti. V jeho levé části narazíte na zdviženou závoru na privátní cestě k horním jezerům Vetlavatnet a Ringedalsvatnet, tedy i k začátku výstupu na Trolí jazyk. U prvního jezera Vetlavatnet je parkoviště (7 km od Tyssedalu), kde můžete nechat auto za 200 norských korun na 5–16 h, což na celodenní výstup stačí. Výlet na Trolí jazyk se doporučuje mezi červnem a zářím. V říjnu a na jaře mezi březnem a červnem se výstup doporučuje pouze s průvodcem. Pokud se na vyhlídku chystáte v rozmezí druhé půlky října až do konce března, pořádně si to rozmyslete, je to totiž dost nebezpečné.

Začátek cesty od jezera Vetlavatnet je dobře značen, takže ho určitě najdete. Stezka začíná na schodech z velkých balvanů, dále podél řeky stoupá pěšinou v březovém lese a pokračuje na náhorní plošině. Po každém kilometru vás cedule informuje, kde se právě nacházíte, což je na začátku cesty značně demotivující (př. 2 km za vámi, 9 km před vámi). Již v této části stezky se v jarním období stále nachází sníh, ale pořádné boty si s ním poradí. O kilometr dál se však situace zhoršuje, protože při následujícím stoupání se již sněhu nevyhnete – jiný terén vás již nepotká.

Již bychom se měli nacházet v místě, kde nás čeká chůze po vrstevnici, což by mělo potvrdit jezero, které pod sněhovou pokrývkou rozeznáme až po pár minutách chůze – cesta se krátí přes zamrzlou vodní plochu jezera. Opravdu se vleče – stále náročný sníh, stále z kopce a do kopce, až na sedmém kilometru vaše nohy stanou na okraji hor, kde můžete poprvé spatřit hladinu jezera Ringedalsvatnet. Když po dalším kilometru chůze spatříte dokonce i vzdušnou čarou nedaleký konec jezera, přestáváte věřit cedulím, že je váš cíl stále vzdálen 3 km. Možná i vám se v tomto okamžiku nebude chtít pokračovat dál, ale vydržte to, vyhlídka stojí za to. Musíte ještě obejít hluboký kaňon a budete tam.

Sílu vám také nepřidá fakt, že po celou cestu tuto překrásnou vyhlídku nespatříte. O to víc si užijete, když stanete v cíli a otevře se vám pohled na vlnící se jezero mezi horami a neuvěřitelnou přírodní vyhlídku, která právem patří k nejhezčím na světě. Musí se brát v úvahu, že vyhlídka je zároveň velmi nebezpečná, proto si nejprve sedáme, najíme se, sundáme naskrz mokré boty a ponožky a snažíme se rozmrazit nohy, které už pár hodin ani necítíme (suché ponožky nezapomeňte s sebou). Poté už si trochu chceme zvednout adrenalin. Paradoxem je, že ten, kdo nemá rád výšky, sem jde takovou dobu za těchto podmínek a pak mu strach nedovolí na vyhlídku vkročit. I takové případy jsou. Lidí, kteří chtějí stát na okraji vyhlídky a dělat odvážné pózy, je však většina. 

Pokochali jsme se vyhlídkou a následovala 11km cesta zpět (stejnou cestou). Touha být už dole na parkovišti v suchu se s přítomností dešťové přeháňky o to stupňovala. Výlet jsme zdárně zvládli za 9 h nepřetržité chůze, hodinu jsme pak strávili na vyhlídce. Výlet na Trolí jazyk doporučuji, je to úchvatný zážitek.

GPS: 60°07'46.3"N 6°37'52.8"E

Text a foto: Martina Brožková