Norsko: Země fjordů II – VIDEO

Pokud se nahoru nechystáte, i tak zde určitě zastavte a navštivte starou vesničku Skredhaugen – z hlavní silnice u centrálního parkoviště vás k ní navede cedule (vpravo 3 km). Skredhaugen je klidné kouzelné místo, kde staré baráčky stojí na kamenných sloupech, okna mají ze slídy a střechy z kamenných desek. Je to moc hezké přírodní muzeum, kde se také konají různé kulturní akce – malé koncerty a divadelní přestavení.

Další zastávkou po cestě na sever je Kinsarvik. Ten se rozkládá v ústí zalesněného údolí Husedalen, kde se nacházejí krásné vodopády. Samo údolí je vhodné pro procházky a výlety, ale i odsud je možný nástup na stezku směřující vzhůru na náhorní plošinu Hardangervidda. Nachází se zde mnoho motelů, kempů i zábavní park pro děti. Z Kinsarviku také jezdí trajekt na druhý břeh fjordu, do vesnice Utne.

My se však chceme vyhnout trajektům, a tak pokračujeme na Bergen přes pár kilometrů vzdálený most a skrz dva velké placené tunely, ve kterých jsou dokonce kruhové objezdy. Po 7 km šedivého tunelu pokračujeme malebným údolím zpět k fjordu, který cesta lemuje mírně z ptačí perspektivy. Tunely střídají výhledy na protější porostlé hory. Voda si zde kdekoliv najde cestu dolů, proto jsou hory protkány vodopády. Dále potkáváme údolí pod horou Kvanndal, které je dalším cílem trekařů. V této části fjordu vesnici po několik dalších kilometrů nenajdete, zato výhledy na fjord jsou všudypřítomné. Rychleji než 60 km/h se zde snad ani nedá jet, proto se jedná opravdu o vyhlídkovou jízdu.

Další vesnicí je Alvik, plný krásných dřevěných čtvercových domků. U parkoviště mezi silnicí a břehem najdete pěkné odpočívadlo s čistým splachovacím záchodem. O pár km dál je další krásné odpočívadlo s posezením a grilem (možná, že zde můžete ulovenou rybu rovnou opéci) a výhledem na ostrovy. V této části fjordu jsou ve vodě také četné sádky. O pár kilometrů dál vás za Fykse čeká přejetí mostu přes fjord. Zde nás navigace táhla kratší cestou po Porsmyrvegen, po uzounké nefrekventované silničce podél pár baráků k jezeru Skärsvatnet, kterému se přezdívá Zlaté jezero (díky zlatým rybám, kterým je jezero domovem). Pokud plánujete v Norsku kempovat, tak zde určitě doporučuji přespat, je tu zázemí – pevný stůl s lavicemi, gril i se dřevem a suchý záchod, to vše na břehu krásného jezera uprostřed tiché samoty.

My jsme se stanovat nechystali, a tak jsme pokračovali dál podél jezera a za pár minut jsme byli zpět v civilizaci, ve vesnici Øystese, kterou protéká divoká řeka Øysteseelvi. Zanedlouho jsme dorazili do přístavního města Norheimsund, které určitě stojí za procházku, i když tuším, že snad každý zastaví spíše u 6 min západně vzdáleného vodopádu Steinsdalsfossen, který stéká do údolí přímo u silnice. Je zde vybudovaná krátká cesta pod vodopádem na jeho druhý břeh. Vyhlídka je tak dennodenně okupována turisty. Pokud si chcete přivézt nějaké suvenýry, pod vodopády se nacházejí 2 krámky.

Cesta zpět k Bergenu se krátí a vy budete stoupat tunely nahoru do hor, kde vás jistě zaujmou velké kempy pro karavany (každý karavan je zde pod střechou a má přilehlou chatičku). Charakter krajiny se zde na chvíli rapidně změní v holé kopce s málo stromy. Dalším lákadlem pro oči jsou zde shluky baráčků, kde mají všechny porostlé střechy trávou. Po pár minutách cesty se příroda opět zazelená a doprovod vám dělá poměrně divoká řeka a zelené hory plné vodopádů. Záhy se zleva objeví fjord, který střídá zprava jezero. Pak už jste zmateni, co je co, ale to nevadí, protože je stále na co koukat. Do Bergenu vás nakonec dovede dálnice s povolenou rychlostí 80 km/h. Možná i z tohoto důvodu na nás Norsko udělalo dojem klidné země bez shonu, kde se zpomalil čas.

GPS: 60°19'55.4"N 6°39'39.6"E

Text, foto a video: Martina Brožková