Nový Zéland IV: Waiotapu, Taupo
Skutečnost byla však nakonec úplně opačná. Podle průvodce je totiž autostop na Novém Zélandu poměrně často využívanou možností, jak cestovat v levném stylu. Naše první zkušenost byla taková, že v Rotorui jsme čekali více než hodinu, než nám zastavilo auto. Řidičem byl místní domorodec, který jel velkou dodávkou pracovně do Taupa. To se nám hodilo, poněvadž jsme měli kde složit naše velká zavazadla. Trošku jsem doufal, že by nás mohl zavézt až ke vstupu do rezervace, ale očividně měl naspěch, takže jsme museli od hlavní cesty jít dál pěšky asi 2 km. Koupili jsme si vstupenky (32,50 NZD), batohy uschovali vedle recepce a vyrazili jsme na prohlídku.
První atrakcí byl gejzír Lady Knox, který se nacházel asi 1 km na druhou stranu od vstupu do areálu. Byl jsem rád, že nám nakonec nějaké auto zastavilo, poněvadž tento gejzír chrlí horkou vodu pouze jednou denně, a to od 10.15 do 11.15 hodin. V nepravidelných intervalech se střídají silné a slabší erupce, které je možné pozorovat ze sedaček nacházejících se před gejzírem. Od gejzíru jsme se museli vrátit zpět ke vstupu do areálu, kde jsme měli začít prohlídkový okruh. Po chvilce chůze nám sám od sebe přibrzdil jeden Holanďan a zeptal se, zda nechceme svézt, s čímž jsme samozřejmě souhlasili. Byl to mladý kluk, který se rozhodnul po ukončených studiích několik měsíců sám cestovat.
Prohlídkový okruh bylo možné jít buď v krátké, střední nebo dlouhé variantě. Rozhodli jsme se pro poslední možnost a myslím, že zážitek byl nezapomenutelný. Po celé trase (cca 3 km) je spousta bublajícího bahna, minerálních teras, kráterů a různě zbarvených jezírek. Určitě největší atrakcí bylo jezírko Champagne Pool, vyznačující se oranžově zbarveným pásem podél pobřeží, což je způsobeno vysrážením sulfidů. Umocňující účinek má navíc stoupající vodní pára a CO2, které se od jezera vzlínají. Jezero měřící kolem 65 m v průměru a s maximální hloubkou 62 m bylo vytvořeno hydrotermální erupcí před zhruba 900 lety. Povrchová teplota vody se pohybuje kolem 75 °C. Zajímavá byla i poslední zastávka na celém okruhu - jezírko zvané Devil's cave, jehož zelenavě zbarvená voda je bohatá na síru.
Po absolvování celého okruhu jsme si dopřáli trochu regenerace a příjemný oběd v místním bistru. Po obědě jsme museli zpět na hlavní silnici, kde jsme měli v plánu pokračovat stopem až do Národního parku Tongariro, což byl další bod našeho výletu. K naší smůle jsme však čekali skoro 2 hodiny, než se nám podařilo někoho stopnout. Byla to milá paní, která pracovala jako průvodkyně pro Department Of Conservation (DOC). Dala nám užitečné rady o treku zvaném Severní okruh v NP Tongariro, který jsme měli v plánu jít. Paní však jela pouze do Taupa, takže jsme ji poprosili, zda by nás mohla vysadit u informačního centra. Protože oba dva jsme už byli docela unavení a i trochu znechucení nepříliš úspěšným stopováním, rozhodli jsme se, že už ten den nikam pokračovat nebudeme a noc strávíme v jednom z místních hostelů v Taupu.
Před vlastním ubytováním jsme se ještě s Ditou v informačním centru shodli, že stopování po Novém Zélandu asi nebude úplně nejefektivnější způsob cestování, a proto jsme se rozhodli koupit tzv. Travel Pass od autobusové společnosti InterCity. Travel Pass stál 155 NZD a obsahoval 5 cest nezávisle na počtu ujetých kilometrů. Důležité bylo, že člověk jel v jednom autobuse bez přestupu. Optimální bylo proto volit co nejdelší přejezdy. S tímto Travel Passem jsme nakonec přejeli 1,5 ostrova, což byl skvělý poměr cena - výkon, vzhledem k místním cenám.
Večer jsme se šli ještě trochu projít přes město a kolem největšího novozélandského jezera Taupo. Ve městě samotném toho moc k vidění není. Za zmínku stojí snad jen možnost vyzkoušet některou z adrenalinových aktivit. Jezero ležící v kaldeře je vulkanického původu a vzniklo během jedné z největších vulkanických erupcí před zhruba 26 500 lety. Jezero je natolik čisté, že se zde každoročně pořádá soutěž v chytání pstruhů. Bylo poměrně větrno a chladno, takže jsme byli i vděční za pevnou střechu nad hlavou. Po procházce jsme ulehli a doufali, že další den zahájíme náš 4denní trek v NP Tongariro s nádherným počasím.
Text/foto: Vojtech Bližňák
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek