Publikováno: 18.12.2024
Pákistán je zemí, která zcela jistě trpí špatnou mediální prezentací. Zprávy, které o této zemi vídáme, často informují o teroristických útocích, které se však odehrávají daleko od turistických atrakcí. v tomto obraze pak zanikají hlavní přednosti této země, což jsou mírumilovní lidé, bohatá historie, krásné hory a kuchyně, která si vás omotá kolem prstu.Pákistán, Karáčí – metropole na březích Arabského moře
Pokud se rozhodnete do Pákistánu vydat, nejspíš skončíte v jeho největším městě, Karáčí. Jeho přibližně dvacet milionů obyvatel znamená, že málokde naleznete místo, které by se nehemžilo lidmi. Každý rok městu přibude asi milion nových obyvatel.
Je těžko představitelné, že tato megalopole byla kdysi pouhou malou rybářskou osadou. Řekové město znali jako Korokolu. Alexandr Veliký při dobývání Asie se zde na čas utábořil, aby připravil flotilu, která byla vyslána, aby dobyla Babylonii.
V roce 1839 město obsadila britská Východoindická společnost a o pět let později se město stalo součástí Britské Indie. Město začalo dostávat klasický britský koloniální ráz a díky obchodu začal jeho bouřlivý rozvoj. na jihu města můžete spatřit poměrně velké množství pozůstatků britské nadvlády, mezi něž patří zejména Frere Hall a hodinová věž Merewether Clock Tower. Stavebním materiálem Frere Hall byl nažloutlý karáčský vápenec a červený a šedý pískovec. Budova původně sloužila jako radnice a mimo jiné to bylo zde, kde se začala utvářet první formální pravidla badmintonu. 32 metrová neogotická věž Merewether Clock Tower byla postavena jako památník britskému generálu Williamu L. Merewetherovi. Obzvláště si povšimněte bohaté dekorace. Její architekt James Strachan chtěl touto věží údajně evokovat atmosféru středověké Anglie.
Když roku 1947 došlo k osamostatnění a rozdělení Indie, země se rozdělila na Indii a Pákistán. Ten zaznamenal velkou imigrační vlnu muslimů z Indie. Další velká vlna imigrantů dorazila do města v 80. a 90. letech kvůli válkám v sousedním Afghánistánu a Íránu.
To, že se sem stěhuje tolik lidí má i jiný důvod – peníze. Vzdělaní lidé, kteří pracují v soukromých podnicích, si na místní poměry vydělávají na slušné živobytí. Nicméně to se týká pouze menší části obyvatel. Většina je nekvalifikovaná a v zásadě musí přežívat ze dne na den.
Návštěva Karáčí se nesmí obejít bez toho, aniž byste viděli Mazar-e-Quaid, který je označován také jako Národní mauzoleum. Jedná se o jednu z nejdůležitějších pákistánských památek, protože zde leží tělo Muhammada Alí Džinnáha, zakladatele pákistánského státu. Pokud se sem vydáte, rozhodně se slušně oblékněte, ženy by měly mít hidžáb. Nezapomeňte si však také všimnout nádherného mramoru nebo lustru, který zemi kdysi darovala Čínská lidová republika.
GPS:
