Paraguay, Asunción - pohodové hlavní město

Článek vám přináší:

Většina použitelného území je rozdělena mezi farmáře, kteří zde chovají krávy. Cesty jsou totálně rozbité a leží na nich jen desítky centimetrů červeného prachu, který se pod koly autobusů víří a úplně zakrývá výhled z okna. Jelikož jedeme nejspíš prvním autobusem dovezeným na tento kontinent, spousta prachu je i vevnitř, tlumiče dávno zapomněly svou funkci. Čeho je tady však hodně, jsou policejní kontroly, které neustále prohledávají autobus a zavazadla kvůli pašování drog z Bolívie.

U jedné nás vyženou ven i se zavazadly, která vyskládáme na betonovou plochu v řadě za sebou. Potom vycvičený pes několikrát oběhne všechny kufry a krosny. Když nic nenajde, ještě samotní protidrogoví policisté prohrabou postupně všechny převážené věci. Bolivijcům a Paraguaycům o dost důkladněji.

Do Asunciónu dorazíme již za tmy a projíždíme luxusnější periferií města. Všechny stavby blikají a svítí, je tu spousta kasin a nočních klubů a k vidění je i hodně nasvícených zahraničních billboardů. Musím říct, že tohle jsem tady moc nečekal, ale líbí se mi to. Ubytujeme se nedaleko terminálu, jehož okolí nevypadá moc vábně, neboť je kolem dost hospod a opilců, co po nás divně koukají. Možná nevěří svým očím a myslí si, že to dnes přehnali s pitím. Ráno je tato čtvrť klidná a bezpečná i dle hoteliéra, který v noci říkal, že mezi půlnocí až pátou bychom se tady neměli moc potulovat.

Asunción byl založen v roce 1537 a patří k nejstarším městům v Jižní Americe. Je hlavním městem státu Paraguay a žije zde kolem jednoho milionu lidí. S aglomerací, která je tady hodně velká, je to cca dva a půl milionu. Do historického centra se dostaneme městským autobusem. Prvně se rozkoukáme na náměstí Plaza de los Héroes. Na tomto náměstí je nejzajímavější stavba Panteón de los Héroes s ostatky maršála Francisca Solana Lópeze. V protějším rohu tohoto velkého náměstí je nepřehlédnutelná žlutá budova s paraguayskými vlaječkami, která plní funkci národní banky.

U břehu řeky Paraguay dominantně stojí oranžovožlutý palác – Palacio Lopéz, který je sídlem vlády. Naproti přes ulici je muzeum Manzana de la River, které je komplexem devíti luxusních domů. Muzeum je rozděleno do několika domů. Někde jsou obrazy, jinde zajímavé umělecké předměty, například vyrobená hadí kůže s bublinkové fólie, jinde je zase místnost věnovaná hudbě. Asunción je totiž město harfistů, dokonce vytvořili i světový rekord v počtu muzikantů hrajících jednu skladbu na tento nástroj. Bylo jich 420. Jedni z nejznámějších paraguayských hráčů na tento nástroj byli Felix Perez Cardozo a Digno Garcia.

Podíváme se i k pohraniční řece (s Argentinou) a letmo navštívíme přístav, kde je bitevní křižník, který se zúčastnil bitvy o Chaco. Cestou zpět k centru se vracíme ulicemi a některé pohledy na město vypadají dost zchátrale. Je tady spousta zanedbaných budov nebo i rozestavěných výškových a netknutých staveb, které shlížejí na historické centrum a na budovu Casa de la Independencia. Právě v této budově v roce 1811 vyhlásila Paraguay jako první země na kontinentě nezávislost.

Potom kolem Plaza de Armas a městské katedrály dojdeme až na náměstí Uruguaya, kde stojí Muzeum železnice. Plaza Uruguaya je klidnější náměstí, kam si místní chodí v době siesty odpočinout a vypít si svůj hrnek nebo spíše konvici chladného čaje, kterému říkají tereré. Když je nápoj podáván teplý, říká se mu „maté“, když studený, je to „tereré“.

Asunción nepatří k nejhezčím ani nejzajímavějším městům na světě, ale ani v Jižní Americe. I tak ale svou pohodovou atmosférou a klidnými a usměvavými lidmi vytváří toto město harmonickou a energickou auru, která turistu pohltí.

GPS: 25°17'39.1"S 57°34'52.3"W

Text a foto: Tomáš Novák