www.infoglobe.cz » Peru - můj splněný sen XIV.

Peru - můj splněný sen XIV.

Publikováno: 9.2.2011
Druhý výlet po jezeru Titicaca směřoval na ostrov Taquille, o kterém se říká, že je na něm krajina jako ve Středomoří. Společně s Pepou a Markétou, kteří brzy ráno přijeli do Puna, jsme se odebrali na molo. Setkali jsme se tady s mužem, od kterého jsme předchozí den koupili jízdenky, a ten nás odvedl k celkem luxusně vyhlížející lodi.

Cesta nás stála 35 solů (z čehož 10 solů bylo za vstup na ostrov). Loď se brzy zaplnila turisty. Do přední části přišel muž, který začal hrát na panovu flétnu a ještě nějaký další hudební nástroj. Když dohrál, obešel cestující, aby mu dali peníze. Jakmile se loď rozjela, přišel k mikrofonu kapitán, začal nás vítat a informovat. Jeho informace nás moc nepotěšily a dost zmátly. Sděloval totiž, že loď směřuje na ostrovy Uros a Amantani. Na Uros už jsme rozhodně nechtěli, takže nás to docela rozladilo. Brzy jsme se ale dozvěděli, že naše skupina bude na ostrovech pouze přestupovat do jiné lodi, směřující na ostrov Taquille.

Tak se také stalo. Pepa s Markétou prohlásili, že jim takováto prohlídka Uros bohatě stačí. Na druhé lodi jsme byli usazeni do sedadel, ale brzy jsme se začali pídit, zda bychom mohli vylézt nahoru na střechu, kde bylo zábradlí a lavičky. V první chvíli nám to bylo zakázáno, a když jsem se ptala proč tomu tak je, dostala jsem odpověď, že to je kvůli jezerním policistům. Až prý vyjede loď ze zálivu na volné jezero, bude nám dovoleno nahoru vylézt. A opravdu, jakmile jsme opustili záliv (ve kterém se nachází ostrovy Uros a přístav Puno), směli jsme vylézt po žebříku nahoru a zůstali tam po zbytek plavby. Dostali jsme kokový čaj a podrobnou soukromou přednášku o cíli naší cesty. Průvodce, celkem sympatický chlápek s uměním mluvit několika různými jazyky, nám vykládal o umístění ostrova i o jeho obyvatelích. Právě informace o obyvatelích se nám zdály trochu pochybné, a když jsme přistáli, bylo vidět, že místní lidé své zvyky předvádí hlavně pro turisty. Alespoň tak to na nás působilo.

Na ostrově to vypadá docela pěkně, opravdu jako ve Středomoří. Když jsme připluli, dostali jsme rozchod asi na hodinu s tím, že prý až dojdeme na náměstí, půjdeme na oběd a pak se přesuneme do jiného přístavu, odkud poplujeme zpět. Takové byly instrukce. Proti tomuto organizování jsme se ale vzbouřili. Zeptali jsme se průvodce, v kolik hodin loď odplouvá s tím, že na žádný oběd jít nechceme a že do přístavu dorazíme sami. Průvodce proti tomu neměl žádných námitek.

Došli jsme docela příjemnou procházkou na celkem obyčejné náměstí a tam jsme se rozdělili - nejen s ostatními cestujícími z lodi, ale také mezi sebou. Zatímco Markéta, která byla trochu nemocná, Vojta a Zuzka směřovali přímo k jezeru na odpočinek (Zuzka se prý později vydala na průzkum terénu a trošku se ztratila), já a Milan jsme se rozhodli doprovázet Pepu na dobrodružné výpravě na druhý konec ostrova, kde se měla údajně skrývat geokeška. Protože je Pepa nadšeným účastníkem této hry a proto, že kešek není v Peru zrovna moc, chtěl získat alespoň jednu. Nacházela se údajně na nádherné písčité pláži.

      

Vyšli jsme z náměstí a velmi brzy jsme se dostali do o poznání příjemnější oblasti, kde se již turistům nepředváděli místní lidé v typických oblecích a kde již ani žádní turisté nebyli. Věděli jsme, že času máme velmi málo a že budeme mít co dělat, abychom odjezd lodi stihli. Proto jsme se nikde nezastavovali, dokonce ani na focení. Pepa nás navigoval pomocí GPS a tak jsme se na pláž po nějaké době šťastně dostali. Byla opravdu moc malebná. Pepa se jal hledat svůj poklad, zatímco my s Milanem jsme okamžitě vlezli do vody, která měla překvapivě příjemnou teplotu. Neuplynulo ani pět minut, když jsme uslyšeli Pepu prohlašovat, že na kešku kašle a jde se také vykoupat.

Bohužel čas byl neúprosný a my měli na koupačku pouhých deset minut. Pak jsme se za očumování místních sígrů museli převléknout a vyrazit na cestu zpět. Do odjezdu zbývalo málo a tak jsme letěli jako vítr po pobřeží cestou, ale i necestou po terasovitých polích. Byla to v dané rychlosti a vedru docela zabíračka, nakonec jsme to však zvládli a dorazili do přístavu ještě dříve, než někteří ze zbylých cestujících. Loď odjížděla o něco později a musela se jednou vrátit kvůli dvěma opozdilcům.

Zpáteční cestu, která trvala stejně jako cesta na ostrov, okolo tří hodin, jsme strávili celou nahoře na lodi. Na rozdíl od první jízdy, kdy jsem musela být zachumlaná v mikině a bundě, však téměř vůbec nefoukalo a bylo krásně teplo. 

Když jsme dorazili do Puna, rozešli jsme se každý svou cestou – na tržiště, na internet či do hostelu. Už v Cuscu jsme se na internetu dozvěděli o výbuchu islandské sopky, kdy se kvůli sopečnému popelu v ovzduší musela zavřít většina evropských letišť. Nyní, několik dní před naším odletem, byla letiště stále ještě zavřená. Jediný Madrid, který zajímal Zuzku, byl otevřený, což ovšem neznamenalo, že vítr nepřesune popel více na jih a letiště v den našeho odletu nebude také uzavřeno. Trochu nás tyto informace znepokojily. Původně jsme si sice říkali, že bychom si alespoň prodloužili dovolenou a měli na to přesvědčivou omluvenku, pak nám ale došlo, že bychom si moc nepomohli. V případě, že by v den našeho odletu byla letiště v Evropě stále zavřená, znamenalo by to pro nás nudné čekání na další vývoj v Limě. O to jsme samozřejmě nestáli a tak jsme se modlili, aby se situace zlepšila.

 

 

Text/foto: Kristýna Bartůňková



Diskuze u článku (0)

Vložit nový příspěvek


Souvisejicí články

Peru - můj splněný sen X.
Publikováno: 12.1.2011
Nastal den návštěvy světově nejznámějšího a turisticky nejvýraznějšího a nejnavštěvovanějšího místa Peru – posvátného města Inků, objeveného Hiramem Binghemem – opěvovaného Machu Picchu. Abych se upřímně přiznala, vůbec se mi sem nechtělo.

Peru - můj splněný sen XI.
Publikováno: 19.1.2011
Konečně nastal den odjezdu z předraženého Machu Picchu. Ještě před týdnem jsem si pochvalovala, že přivezu zpátky do Čech nějaké dolary a teď jsem si nebyla jistá, jestli vyjdu s tím, co mám.

Peru - můj splněný sen XII.
Publikováno: 26.1.2011
V Cuscu jsme si nechali jeden den na prohlídku města a jeho okolí. Večer jsme se měli rozdělit s Markétou a Pepou, kteří chtěli vidět ještě Pisac, protože měli dost času. My ostatní jsme se měli přes noc přesunout k jezeru Titicaca.

Peru - můj splněný sen XIII.
Publikováno: 2.2.2011
Do Puna jsme přijeli po téměř probdělé noci v pět hodin ráno. Okamžitě, tak, jak už jsme tomu za dobu našeho pobytu v Peru navykli, se na nás vrhli ubytovací naháněči. Hned ten první nám nabídl ubytování za 15 solů na noc a my to přijali.

Peru - můj splněný sen XV.
Publikováno: 16.2.2011
Poté, co jsme se rozloučili s Markétou a Pepou, kteří pokračovali na bolívijskou pláž jezera Titicaca Copacabana, odjeli jsme autobusem do druhého největšího peruánského města Arequipy.

Peru - můj splněný sen XVI.
Publikováno: 23.2.2011
Poslední zastávkou na naší cestě byl Národní park Paracas a ostrovy Islas Ballestas. Z Arequipy do Pisca jsme dorazili později než jsme předpokládali, a tak jsme dostali trochu strach, abychom ještě stihli poslední loď odjíždějící k ostrovům Islas Ballestas, na které jsme se všichni těšili.


Souvisejicí fotogalerie

Peru
Peru coby typická jihoamerická země rozněcuje představivost jako málokteré místo na světě. Země v...

Lokace:

Česká republika
Kalendář akcí:

Partner:

Vyžaduje Adobe Flash Player

Partneři:

I díky vám jsme získali certifikát:

Dôveryhodná firma 2017

 

Průvodce:

Fotosoutěž:

Daleké kraje

1. 5. – 30. 6. 2019
1. cena:
Kniha Vltavské vyhlídky z Knižního klubu
2. cena:
Kniha Výlety podél Sázavy z Knižního klubu
1. cena redakce:
Voucher pro 2 osoby na 1 noc v pohádkovém hotelu Zámek Berchtold***
2. cena redakce:
50% sleva na nákup jízdenek kamkoli po Evropě se společností FlixBus

Aktuální stavy řek:

Aktuální informace o stavu vody na českých řekách můžete sledovat ZDE

Aktuality:

18.6.2019
Muzeum východních Čech prošlo od loňského května důkladnou opravou. K obnově se přidaly také dvě sedmimetrové sochy z průčelí Eliščina nábřeží a kašna. Pro veřejnost bude muzeum otevřeno na podzim.
17.6.2019
Nenechte si ujít kouzelný festival s kvalitní hudbou a doprovodným programem, který se uskuteční první srpnový víkend na louce za městem.

16.6.2019
Poznejte krásy a zajímavosti Malých Karpat. Využít můžete turistický autobus Malokarpatský expres, který jede každou sobotu, neděli a během státních svátků na trase Bratislava–Budmerice přes Svatý Jur, Pezinok, Modru, Zochovu chatu a Červený Kameň.

Archiv aktualit

Důležité informace:

Informace a upozornění před cestovaním do zahraničí najdete ZDE.

Každý týden na facebooku nová soutěž o knižní ceny! Přidejte se a
soutěžte!

Destinace měsíce – NOVÁ KALEDONIE, PAPUA-NOVÁ GUINEA, TASMÁNIE A ŠALAMOUNOVY OSTROVY:

Nejčtenější články:

Mobilní aplikace:

aplikácia Infoglobe

stiahnuť zadarmo pre Androidstiahnuť zadarmo pre iPhone

 

 

Interaktivní katalogy:

dnes:úterý 18. 6. 2019
svátek:Milan