www.infoglobe.cz » Peru - můj splněný sen XV.

Peru - můj splněný sen XV.

Publikováno: 16.2.2011
Poté, co jsme se rozloučili s Markétou a Pepou, kteří pokračovali na bolívijskou pláž jezera Titicaca Copacabana, odjeli jsme autobusem do druhého největšího peruánského města Arequipy.

Po cestě jsme před Arequipou mohli zahlédnout slavný vulkán Misti, který se nad městem honosně tyčí. Podle toho, co jsme před odjezdem do Peru o této sopečné hoře slyšeli, jsme věděli, že cesta vzhůru nepřináší žádné potěšení, je tam jenom štěrk, kamení a víc už nic. Proto nás ani nijak nemrzelo, že nás takováto výprava mine.

Po příjezdu do Arequipy jsme se z časových důvodů rozhodli zrušit plánovanou prohlídku města a odjet rovnou ke kaňonu řeky Colca. Výchozím místem této destinace je město Chivay. Nasedli jsme tedy na autobus a vyrazili s tím, že se do Chivaye uchýlíme na noc a hned ráno vyrazíme ke kaňonu. Autobusová jízdenka nás stála 12 solů. Už za jízdy se s námi dala do řeči velmi sympatická Peruánka, která nám nabídla ubytování v Chivayi za 10 solů na osobu a noc. Vděčně jsme přijali zatím nejlevnější ubytování v Peru (když nepočítám stan). Jméno hostelu je Sumac Wasi a obsluha je opravdu příjemná, lze jej tedy hlavně z tohoto důvodu vřele doporučit.

Ráno jsme museli odjíždět tím nejčasnějším spojem, abychom stihli největší atrakci pro turisty, jakou kaňon řeky Colca nabízí. Jsou to ranní přelety kondorů nad hlavami pozorovatelů. „Letový řád“ ptáků je asi od osmi do desíti hodin. To je zřejmě spojeno s ranními výstupnými proudy, do kterých se kondoři nasunou a které jim pomohou vyletět do co největších výšek.

Vstávali jsme tedy asi v šest hodin a s docela malými a lehkými batohy vyrazili na autobusové nádraží. Tam nám vnutili asi po půl hodině smlouvání vstupenku ke kaňonu za 35 solů. Kdybychom si jí nekoupili, nebyli bychom ani vpuštěni do autobusu.   

Na místo určení jsme přijeli po dvou hodinách jízdy - okolo půl desáté. Bylo slunečné a příjemné počasí. Cruz del Condor, kde jsme vystoupili, byl obsypaný lidmi, jak jsme očekávali. Sedli jsme si na vyhlídku a čekali na kondory. Dlouho žádní neletěli, ale nám to nijak nevadilo. Když padla desátá hodina, začalo se místo vyprazdňovat a brzy jsme tu zůstali jenom my a několik málo dalších jedinců. I Indiánky, které prodávaly svoje zboží, se balily a čekaly na colectivo. Najednou jsme uviděli tečku v dálce, která se začala poměrně rychle přibližovat. Konečně kondor! Přeletěl nám nad hlavami a za okamžik zmizel mezi vysokými oblaky typu cirrus uncinus, se kterými tvořil doopravdy nádhernou kompozici.

Kondoři přiletěli asi ještě tři. Abychom lépe viděli, přesunuli jsme se na vyhlídku, která byla lépe situovaná, než naše původní stanoviště, ale před desátou hodinou byla tak obsypaná lidmi, že se nám na ní nechtělo. Teď byla téměř prázdná a jediní, kdo na ní ještě vydrželi, byl jeden Holanďan z autobusu a další kluk, který k němu sice nepatřil, shodou okolností ale pocházel také z Nizozemí. Strávili jsme s nimi chvíli v přátelském rozhovoru a pak jsme se vydali cestou podél kaňonu ve směru k vesnici Pinchollo a zpět na Chivay. Chtěli jsme jít, dokud nás to bude bavit a poté zakempovat na nějakém vhodném místě.

Cesta byla moc příjemná. Co chvíli se objevovaly nové vyhlídky. Na každé z nich jsme se vždy zastavovali a kochali se. Počasí bylo pěkné, jen na vyhlídkách poměrně silně foukalo. Po nějaké době jsme se odklonili dále od kaňonu a procházeli velmi suchou krajinou, posetou spoustou obrovských kaktusů. Občas jsme zahlédli oslíka, občas jsme si bolestivě zabodli kaktus do nohy a pak se od něj docela obtížně snažili odpojit. Já jsem byla šťastná jako blecha, že jsme konečně zase na pochodu a chvílemi jsem si připadala jako ve filmu z Divokého západu.

Odpoledne jsme se začali shánět po nějakém místě na nocleh. Jedno relativně vhodné jsme našli. Bylo tam jenom minimum kaktusů, převislý kámen, pod kterým se dalo pohodově vařit, a výhled na horu Hualca Hualca.

Ráno jsme vyrazili na silnici, která byla hned vedle našeho stanoviště. Pochodovali jsme po ní směrem k Chivayi, ale pokud okolo nás projelo nějaké vozidlo, byl to většinou nějaký minibus cestovních kanceláří v opačném směru. V tuto hodinu se jezdilo ke kondorům a ne od nich.

Chůze po silnici byla celkem nudná a otravná, každé projíždějící auto nás zahalilo do prašného oblaku. Za asi deset minut, které se mi ale zdály být mnohem delší dobou, jsme dorazili k check pointu, na kterém nás po chvíli vyzvedl autobus směřující do Chivaye. Měli jsme ještě chvíli času, takže jsme si pěkné město stačili v klidu prohlédnout a v internetové kavárně zjistit, že letadla létají! Potom jsme si sbalili věci a odjeli do Arequipy.

V Arequipě jsme měli chvíli čas. Odjeli jsme tedy taxíkem do centra města, kde jsme se krátce prošli. Hezké město, z velké části vytvořené ze sopečného kamene, jehož název jsem nedokázala z angličtiny přeložit a tak jsem ho zapomněla. Všude palmy, pěkná katedrála. Podívali jsme se do jednoho docela pěkného kostela a chtěli jsme ještě navštívit klášter St.Catalina, který byl v průvodci poměrně vychvalován. Bohužel byl zavřený, ale i tak bychom na jeho prohlídku neměli dostatek času ani peněz. Vstupné stojí 30 solů na osobu. Většinu času jsme tak strávili v obchodě se suvenýry a kavárně. Když se čas nachýlil, vrátili jsme se na nádraží, odkud jsme se se společností Flores přesunuli nočním přejezdem do Pisca.

 

 

Text/foto: Kristýna Bartůňková



Diskuze u článku (0)

Vložit nový příspěvek


Souvisejicí články

Peru - můj splněný sen X.
Publikováno: 12.1.2011
Nastal den návštěvy světově nejznámějšího a turisticky nejvýraznějšího a nejnavštěvovanějšího místa Peru – posvátného města Inků, objeveného Hiramem Binghemem – opěvovaného Machu Picchu. Abych se upřímně přiznala, vůbec se mi sem nechtělo.

Peru - můj splněný sen XI.
Publikováno: 19.1.2011
Konečně nastal den odjezdu z předraženého Machu Picchu. Ještě před týdnem jsem si pochvalovala, že přivezu zpátky do Čech nějaké dolary a teď jsem si nebyla jistá, jestli vyjdu s tím, co mám.

Peru - můj splněný sen XII.
Publikováno: 26.1.2011
V Cuscu jsme si nechali jeden den na prohlídku města a jeho okolí. Večer jsme se měli rozdělit s Markétou a Pepou, kteří chtěli vidět ještě Pisac, protože měli dost času. My ostatní jsme se měli přes noc přesunout k jezeru Titicaca.

Peru - můj splněný sen XIII.
Publikováno: 2.2.2011
Do Puna jsme přijeli po téměř probdělé noci v pět hodin ráno. Okamžitě, tak, jak už jsme tomu za dobu našeho pobytu v Peru navykli, se na nás vrhli ubytovací naháněči. Hned ten první nám nabídl ubytování za 15 solů na noc a my to přijali.

Peru - můj splněný sen XIV.
Publikováno: 9.2.2011
Druhý výlet po jezeru Titicaca směřoval na ostrov Taquille, o kterém se říká, že je na něm krajina jako ve Středomoří. Společně s Pepou a Markétou, kteří brzy ráno přijeli do Puna, jsme se odebrali na molo. Setkali jsme se tady s mužem, od kterého jsme předchozí den koupili jízdenky, a ten nás odvedl k celkem luxusně vyhlížející lodi.

Peru - můj splněný sen XVI.
Publikováno: 23.2.2011
Poslední zastávkou na naší cestě byl Národní park Paracas a ostrovy Islas Ballestas. Z Arequipy do Pisca jsme dorazili později než jsme předpokládali, a tak jsme dostali trochu strach, abychom ještě stihli poslední loď odjíždějící k ostrovům Islas Ballestas, na které jsme se všichni těšili.


Souvisejicí fotogalerie

Peru
Peru coby typická jihoamerická země rozněcuje představivost jako málokteré místo na světě. Země v...

Lokace:

Česká republika
Kalendář akcí:

Partner:

Vyžaduje Adobe Flash Player

Partneři:

I díky vám jsme získali certifikát:

Dôveryhodná firma 2017

 

Průvodce:

Fotosoutěž:

Daleké kraje

1. 5. – 30. 6. 2019
1. cena:
Kniha Vltavské vyhlídky z Knižního klubu
2. cena:
Kniha Výlety podél Sázavy z Knižního klubu
1. cena redakce:
Voucher pro 2 osoby na 1 noc v pohádkovém hotelu Zámek Berchtold***
2. cena redakce:
50% sleva na nákup jízdenek kamkoli po Evropě se společností FlixBus

Aktuální stavy řek:

Aktuální informace o stavu vody na českých řekách můžete sledovat ZDE

Aktuality:

18.6.2019
Muzeum východních Čech prošlo od loňského května důkladnou opravou. K obnově se přidaly také dvě sedmimetrové sochy z průčelí Eliščina nábřeží a kašna. Pro veřejnost bude muzeum otevřeno na podzim.
17.6.2019
Nenechte si ujít kouzelný festival s kvalitní hudbou a doprovodným programem, který se uskuteční první srpnový víkend na louce za městem.

16.6.2019
Poznejte krásy a zajímavosti Malých Karpat. Využít můžete turistický autobus Malokarpatský expres, který jede každou sobotu, neděli a během státních svátků na trase Bratislava–Budmerice přes Svatý Jur, Pezinok, Modru, Zochovu chatu a Červený Kameň.

Archiv aktualit

Důležité informace:

Informace a upozornění před cestovaním do zahraničí najdete ZDE.

Každý týden na facebooku nová soutěž o knižní ceny! Přidejte se a
soutěžte!

Destinace měsíce – NOVÁ KALEDONIE, PAPUA-NOVÁ GUINEA, TASMÁNIE A ŠALAMOUNOVY OSTROVY:

Nejčtenější články:

Mobilní aplikace:

aplikácia Infoglobe

stiahnuť zadarmo pre Androidstiahnuť zadarmo pre iPhone

 

 

Interaktivní katalogy:

dnes:úterý 18. 6. 2019
svátek:Milan