Publikováno: 28.8.2024
V našich zemích je pobělohorské období stále často vnímáno jako doba temna. Ale právě v této „temné“ době spatřilo světlo světa mnoho našich největších uměleckých pokladů, které vytvořili mistři jako Karel Škréta, Jan Blažej Santini Aichl či otec a syn Dientzenhoferové. a nádhernými barokními poklady, které vznikly vlastně v důsledku třicetileté války, se pyšní i sousední Polsko. Ostatně kus dnešního Polska byl tehdy součástí zemí Koruny české.Polsko, Svídnice a Jawor – kostely Míru
Schválně si udělejte výlet do dvou městeček ne příliš vzdálených od českých hranic, Jaworu a Svídnice. Jistě se vám teď vybavila Anna Svídnická, třetí manželka Karla IV. Ano, pocházela právě odtud. Město Svídnice bylo dříve metropolí Svídnického knížectví. Kromě jedné velmi impozantní památky, nacházející se na seznamu UNESCO, tu žádné velké turistické taháky nečekejte, ale právě kvůli téhle památce, kostelu Míru, se výlet sem vyplatí doslova královsky.
V dobách třicetileté války patřilo Slezsko k zemím Koruny české a bylo silně zasaženo reformací. Jednou z podmínek Vestfálského míru, který tuto válku ukončil, bylo, že císař Ferdinand III. Habsburský umožní evangelíkům ve Slezsku provozovat bohoslužby v kostelích, které si sami postaví. na rozdíl od Čech tu tedy panovala jistá náboženská tolerance, ale ta měla samozřejmě svá ale.
Vybudovat evangelický kostel nebylo jen tak. Byly zde poměrně přísné podmínky: kostel nesměl být z trvanlivého materiálu (povoleno bylo pouze dřevo, hlína, písek a sláma); kostel nesměl mít věže, ani zvony, nesměl připomínat katolické kostely, musel být za městskými hradbami a jeho stavba nesměla trvat víc než rok. Říká se sice „práce kvapná, málo platná“, ale někdy právě smrtící termíny vedou k nejlepším výsledkům. a to je i zdejší případ.
Zvenku sice ve svídnické stavbě kostel možná nepoznáte, kostely Míru vypadají spíš jako obrovské stodoly, ale uvnitř už je vše v nejlepším barokním pořádku. i když s protestantskými vyznáními je spojena střídmost a opulentní výzdoba je spíše dominantou katolické církve (vůči které se protestanti vymezovali), zde si slezští evangelíci v interiéru vynahradili vše, co exteriéru schází. Dřevo tu připomíná mramor, najdete tu přenádherné oltáře, monumentální varhany, zdobené lavice. Rozhodně se zde nešetřilo.
Původně byly kostely Míru tři, ale bohužel jeden z nich vyhořel a nebyl obnoven. Zbývající dva v Jaworu a Svídnici se i přes netrvanlivost materiálu naštěstí dochovaly do dnešní doby a věřícím slouží stále. Ten svídnický je dokonce označován jako největší hrázděný kostel v Evropě či největší barokní kostel ze dřeva na světě. Rozlohu má impozantních 1090 m2 a vejde se do něj až 7500 lidí.
GPS:
