Rakousko, Vídeň – za Marií Terezií
Hofburg, nebo Kroměříž?
Inspirováni nedávným uvedením výpravného televizního filmu jedeme do Vídně hledat stopy slavné císařovny. Marie Terezie vládla z Hofburgu, hlavního a nejstaršího sídla Habsburské dynastie. Na prvním místě je ale potřeba říci, že zmíněný film Marie Terezie se zde nenatáčel. Interiéry i exteriéry Hofburgu suploval arcibiskupský zámek v Kroměříži, jeho reprezentační sály a sala terrena. Ostatně nebylo to poprvé. Stejný zámek si vybral i režisér Miloš Forman pro natáčení filmu Amadeus. Vzpomínáte na scénu přijetí Mozarta císařem Josefem II. v Hofburgu? Ano, to také byla Kroměříž.
Vídeň v roce 1740 vypadala úplně jinak než dnes. Především na místě dnešního Ringstrasse, okružního bulváru, který vymezuje Innerstadt (staré město), stály mohutné městské hradby. Ty byly zbořeny až o sto let později. Nestály tedy ani paláce kolem Ringu, budova radnice, parlamentu, opery ani Burgtheater. Novotou se skvěl zámek Belveder prince Evžena Savojského, zatímco letní císařskou rezidenci, zámek Schönbrunn, začala budovat Marie Terezie až v době svého panování. Pár let užíval tedy princ Evžen okázalejší sídlo než vladař, na což mnozí příslušníci dvorské šlechty reagovali zdvižením obočí.
Kde žila?
V Hofburgu se Marie Terezie roku 1717 narodila a zde také ve svých 63 letech zemřela. Prohlídka Císařských pokojů začíná v hlavní vstupní hale pod monumentální kopulí na Michaelerplatz. S tou samou vstupenkou si můžete projít ještě Muzeum císařovny Sisi a Stříbrnou komoru. Interiéry už jsou od časů Marie Terezie pozměněné. Byly užívány i jejími následovníky a všichni si je po svém uzpůsobovali, takže jejích osobních věcí už zde mnoho nenajdeme. Také proto, že je momentálně v módě tzv. Sisikult.
Marii Terezii pamatuje císařská sbírka stříbra. V 18. století se servírovalo na stříbře a ve Stříbrné komoře je mj. zachován císařovnin osobní příbor. Prý si ho dokonce brala i na cesty. Skládá se z nože, vidličky, servírovací vidličky a lžíce, lžičky na vajíčko a morek, kalíšku na vajíčko a slánky. Byl vyroben z čistého zlata přibližně v polovině 18. století. Dříve se se stříbrem nezacházelo nijak pietně, po opotřebování bývalo nemilosrdně přetaveno v nové kusy nebo se z něho razily mince. Tomuto účelu padly za oběť i příbory a nádobí z dvorní tabule, neboť kolem roku 1800 bylo třeba financovat napoleonské války ber kde ber. V 18. století bylo osazenstvo dvora sevřeno velmi přísnou španělskou dvorní etiketou a expozice stolování nám do ní poskytuje zajímavý vhled. Například umné skládání ubrousků pro státní návštěvy se prý předává pouze ústně a dodnes tuto dovednost mají jen dvě osoby.
Kde se vdávala?
Svatební obřad Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského proběhl tradičně v augustiniánském kostele, kam tehdy vedla z Hofburgu dokonce vnitřní chodba. V tomto nejdůležitějším dvorním svatostánku probíhaly všechny císařské svatby – Ludvík XIV. se zde (v zastoupení) oženil s Marií Antoinettou. František Josef tu pojal za choť svou milovanou Alžbětu Bavorskou, známou jako Sisi. (A opět – neberte vážně, co uvidíte ve filmu Sisi. Filmová svatba se natáčela o kousek dál v Michaelerkirche.) U augustiniánů proběhl i svatební obřad Marie Kristiny, protežované dcery Marie Terezie, té jediné, která se směla vdát z lásky. Jejím chotěm se stal Albert, vévoda Sasko-Těšínský, po němž nese jméno Albertina sousední palác a sbírka umění. Nápadný mramorový kenotaf tvaru pyramidy s figurální plastikou, nepřehlédnutelně umístěný v tomto kostele po pravé straně lodi, nechal zhotovit Marii Kristině ovdovělý manžel. Nápis „Nejlepší manželce Albert“ je dojemnou připomínkou jejich 33letého svazku.
Hrobka srdcí
Augustiniánský kostel je zajímavý také tím, že se zde nachází Hrobka srdcí. Abyste rozuměli: ostatky mnohých z Habsburků, zemřelých mezi lety 1618 a 1878, leží na třech různých místech. Tělo v Císařské hrobce, urna se srdcem zde, v Hrobce srdcí, a vnitřnosti jsou uloženy ve Vévodské hrobce pod katedrálou sv. Štěpána. První, kdo si přál své srdce uložit zvlášť a založil tím tuto tradici, byl Ferdinand IV. roku 1654. A důvodem separace vnitřností byla obava z rychlého rozkladu těla, které bývalo nabalzamované vystaveno v otevřené rakvi vždy několik týdnů, aby měli poddaní dost času se s mocnářem rozloučit.
Hrobka srdcí za Loretánskou kaplí je otevřena jen příležitostně. Není již bohatě zdobená, jako bývala v 18. století. Od posledního požáru je to prostá, bíle vymalovaná místnost. V kostele je umístěn audiokiosek, kde si můžete výklad k historii a vybavení kostela poslechnout i v češtině.
Kde je pohřbena Marie Terezie?
V podzemí kapucínského kostela na Neuer Markt je vstup do Císařské hrobky (Kaisergruft). Zde jsou uloženy ostatky 146 příslušníků habsburského a habsbursko-lotrinského císařského rodu v nádherných zdobených rakvích. Platí se vstupné 7 eur. Obdržíte plánek podzemních prostor s popisky, kdo je kde uložen. Krypta byla mezi lety 1657 a 1962 několikrát rozšiřována a dnes ji tvoří několik průchozích místností, z nichž jedna je centrální, rokoková, s kopulí zdobenou freskami. Zde stojí největší sarkofág, společný Marii Terezii a jejímu manželovi, císaři Františku Štěpánovi. Okolní sarkofágy patří jejich dětem.
Byla zde pochována pouze jediná osoba, která nepatřila k habsburskému rodu, a to hraběnka Fuchsová, chůva a dvorní dáma, která vychovávala Marii Terezii od jejích 11 let, byla její důvěrnicí a věrnou přítelkyní až do své smrti.
Poslední pohřeb do Císařské krypty proběhl v roce 2011, kdy ve svých 98 letech zemřel Otto von Habsburg, korunní princ, syn posledního skutečného císaře. Jedna dlouhá dějinná epocha se tak nadobro uzavřela.
GPS: (Hofburg) 48°12'27.3"N 16°21'57.7"E
Text: Radka Snížková
Foto: Radka Snížková, Pixabay, Wikipedia Commons: Bwag
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek