Řecko, Kréta – ostrov památek, hor a moře V

Klášter, který se nachází na jižním pobřeží Kréty, je jednou z hojně navštěvovaných turistických destinací. Je pravoslavný a stále v něm žijí mniši, kteří se starají o jeho chod. Vstupné je asi 2.50 € a pro ženy platí pravidlo, že při prohlídce musejí mít zahalené nohy, aby nerozptylovaly mnichy při jejich rozjímání. Naštěstí není nutné mít s sebou vlastní oděv, mnich sedící u vchodu vám ochotně nabídne erární sukni.

Klášter se proslavil především v době 2. světové války, kdy místní mniši poskytli úkryt spojeneckým vojskům (především Australanům), která uvázla na krétských březích po bitvě o Krétu. Na tuto počest zde bylo vystavěno zvláštní sousoší opata s puškou spolu s vojákem v životní velikosti. Vojáci byli nakonec evakuováni ponorkou z nedaleké Palmové pláže. Uvnitř kláštera se nachází také malé muzeum s různými náboženskými předměty včetně posvátných rouch. Součástí je i malá zvířecí farma, kde mniši chovají různé druhy hospodářských i divokých zvířat. Kromě toho po celém klášteře pobíhají a odpočívají všudypřítomné kočky. Při prohlídce nám bylo umožněno nahlédnout pouze do malé kapličky a již zmíněného muzea. Pro mě osobně to bylo trošku zklamání, poněvadž jsem čekal, že se o mniších a jejich životě v klášteře dozvíme více. Na druhou stranu je zde ale opravdu krásný výhled na moře, který jsme si patřičně užili.

Když jsme přišli k našemu autu, začalo poměrně hustě pršet. Popojeli jsme tedy několik málo kilometrů po nezpevněné cestě až k Palmové pláži (Palm beach), kde jsme počkali, až průtrž mračen odezní. Asi po půl hodině opravdu přestalo pršet a my jsme mohli vyrazit na obhlídku pláže, o které se píše ve všech průvodcích. Mnohdy se můžete dočíst, že kvůli neohleduplnému chování turistů, kteří odhazují odpadky, nestojí pláž za návštěvu. My jsme si ale žádného nepořádku nevšimli. I turistů zde bylo málo, ale to přisuzujeme počasí.

Pláž je situována při ústí řeky vytékající ze soutěsky a je obklopena palmami a oleandry. Nachází se zde také místní taverna, která nabízí základní občerstvení. Kromě pár německých turistů a několika labutí zde opravdu nikdo nebyl, a tak jsme mohli nerušeně objevovat krásy tohoto kouzelného koutu Kréty. Rozhodli jsme se pokračovat ještě dále podél pobřeží, ale stezka se po chvíli stočila směrem do kopce a my jsme skončili na ostrých skalách bičovaných mořskými vlnami.

Protože to však opět vypadalo na déšť, rozhodli jsme se nakonec vrátit zpět k autu a přemístit se do městečka Agia Galini, kde jsme plánovali strávit následující noc v místním kempu. S tímto kempem jsme byli velmi spokojení a mohu ho opravdu vřele doporučit. Všude je uklizeno a čisto a personál je velmi milý (jedná se o rodinný podnik). V kempu je možné využít nabídky výborné řecké kuchyně v místní restauraci (opět připravené majiteli) a kdo má chuť, tak si může i zaplavat v malém bazénku.

Po večeři jsme se byli projít po pláži, kde jsme se zaposlouchali do líbivých tónů moře. V samotném městečku toho zase až tolik k vidění není. Původně to byla zapadlá rybářská vesnička, kde jste mohli spatřit jen řecké rybáře. Dnes je toto místo spíše turistickou destinací. Staré domky byly vystřídány velkými betonovými hotely a v ulicích potkáte během sezony převážně turisty hledající zábavu v místních barech a tavernách.

Po celém dni jsme byli již značně unavení, a tak jsme se odebrali zpět do kempu, kde jsme ulehli do našich spacáků a těšili se na další den. Měli jsme totiž v plánu navštívit jeden z nejvýznamnějších krétských paláců – Festos (Faistos).

Více se dozvíte opět v dalším díle (příští pondělí).

GPS: (Agia Galini) 35°05'49.2"N 24°41'18.5"E

Text a foto: Vojtěch Bližňák