Řím II.- Colosseo 2. část
Jen stěží se lze dnes ohlédnout zpět do historie Říma, který i přes svojí velikost by nebyl v každém svém historickém úseku spojen určitým způsobem s tímto místem. Například samotné, již zde zmiňované hry v cirku odvozují svůj původ z období republiky, kdy vznikly jako profesionální.
Gladiátoři, kteří bojovali na smrt nejen pro pobavení obyvatel, ale především šlo o výchovný prostředek, jež měl v Římanech pěstovat válečného ducha dobyvatelů. Stejně tak šlo o určitou sociální a psychologickou manipulaci určenou především směrem k nemajetným vrstvám římského obyvatelstva.
Ať už nazveme toto místo jakýmkoliv způsobem, ať se pokusíme vystihnout význam tohoto místa z historického, či dnešního pohledu, nelze pominout fakt, že na tomto místě se prolévala krev tisíců lidí a zvířat. Podle dochovaného svědectví nalezlo v prvním týdnu po otevření svůj konec v cirku více než 9 000 šelem. V Colosseu se však jen nebojovalo na život a na smrt, nebo se nepředhazovali otroci dravým šelmám, ale byly zde i zinscenované mohutné námořní bitvy. To vše pro pobavení Říma.
Samotné Colosseum je elipsoidního tvaru se 188-mi metry ve svém nejširším bodu, až po 155 metrů ve svém nejužším bodu. Výška externího okruhu je 50 merů, přibližná kapacita obecenstva se předpokládá úctyhodných 80 000 osob. Okolo vnějšího prstence se vine sloupořadí ve třech patrech (Dorský, Iónský a Corintský). V nejvyšším patře, okolo prstence z vnitřní strany, jde opět o Corintský sloup. Kromě 80-ti pilířů, které vytváří obloukovou podstavu, jsou čtyři, které vyznačují oddělené sloupy, z nichž se jen ten určený císaři dochoval. Jedním z výrazů technického umu je skutečnost, že většina vnitřního vybavení stavby, tedy vězení, kopky, ranhojič, ale i zbrojírna se nalézaly pod úrovní arény, která je oddělena od písku dřevěnou podlahou. V aréně existoval i systém důmyslných zdvižných ploch, rovněž umístněných pod úrovní arény. Spíše pro praktické účely nechyběla ani posuvná střecha, která v případě potřeby mohla zakrýt Colosseum a složit se tak, jako obří střecha. Toho bylo docíleno obrovskými plachtami, jež obsluhovali příslušníci dvou flotil: Ravenna a Cape Misenum. Její členové se i účastnili již zmíněných námořních bitev v amfiteátru. Přes řemeslnou zručnost a chtivost návštěvníků, amfiteátr zažil také období, kdy i Colosseum bylo opuštěno a zpustlo. Především dvě zemětřesení, v roce 442 a 508 našeho letopočtu, zpustošila nejen Řím, ale i samotné Colosseum. V následném období bylo ještě několikrát Colosseum využito pro svůj původní záměr - tedy hry, nicméně v následném období tento monument lidské okázalosti a krutosti sloužil takovým účelům, jako bylo pohřebiště, sklad, nebo pevnost. Po posledním velkém zemětřesení, roku 1349, sloužilo dokonce jako zdroj mramoru a cenných uměleckých děl pro domy renesanční šlechty té doby. Tuto periodu drancovaní zastavil až papež Benedict XIV., jež zasvětil amfiteátr „křížové cestě“. Na znamení utrpení a obětování křesťánů, jež spočinuli za branami amfiteátru, byl na jeho jižní straně vztyčen kříž. Přestože o osudu tisíců křesťanů za zdmi amfiteátru nikdo nepochybuje, je pravdou, že dodnes neexistují přesvědčivé důkazy o obětování prvních členů církve.
Colosseum tak na jedné straně zůstává symbolem města a jednou z turisticky nejnavštěvovanějších památek, na druhou stranu je zde stále přítomný smutný odkaz tohoto místa. Na světě existuje mnoho míst, kde míra lidského utrpení dosáhla stupně, o kterém již jen svědčí odhady historických statistik. Skutečnost, že jde o období dávno minulé, by však neměla nijak zakrývat atmosféru, jež toto místo dokáže navodit. Colosseum tak pro svůj historický odkaz i současnost zůstane jednou z mála památek, k němuž se váží natolik rozporuplné pocity.
Text: Filip Štrobich
Foto: Filip Štrobich, Jan Lidmaňský a Jan Tichovský
Související články:
Diskuze u článku (0) |