Skandinávie 2012 VIII. - Svartisen
Publikováno: 6.5.2013
Hlavním cílem naší cesty do Skandinávie byl národní park Sarek ve Švédsku. Putování po jeho horách nedopadlo tak, jak jsme si představovali, zklamaní jsme ale rozhodně nebyli. I špatné počasí přináší zajímavé zážitky a těch jsme zajisté měli dost.
Jakmile jsme po týdnu nastartovali naší starou dobrou Felicii, zamířili jsme směrem na západ s úmyslem opustit Švédsko a vstoupit do sousední země, Norska.
Za jízdy bylo rozhodnuto o našem dalším cíli. Byl to národní park Svartisen, který se honosí druhým největším ledovcem v Evropě. A právě tento ledovec se nám zachtělo uzřít na vlastní oči. Dojeli jsme do výchozího místa k ledovcovému jezeru Svartisen. Tady vyvstaly dvě možnosti. Mohli jsme se buď nalodit na loď, která převážela turisty přes jezero, nebo jsme mohli jít pěšinou okolo jezera po vlastních. Po chvíli váhání jsme zvolili druhou možnost. Cesta lesem okolo jezera byla poměrně monotónní a taky docela zabahněná, ale po hodinách prosezených na zadcích v autě jsme byli za trochu pohybu vděční.
Po nějaké době chůze jsme se vynořili z lesa a ještě kousek šli kolem jezera. To za chvíli vystřídala cesta podél řeky, jež vytéká z podzemí pod dalším z ledovcových jezer, do kterého už přímo ústí ledovec Svartisen. Potkali jsme skupinku Čechů a vůbec nás to nepřekvapilo, protože Češi jsou prostě všude.
Vývěr podzemní řeky byl velice hlučný a stejně tak působivý. Vlastně celá scenerie, která se nám míhala před očima, byla překrásná. Horninové podloží, přemodelované ledovcem, tvořilo zajímavé útvary. Nějakou dobu jsme šli a kochali se, až se před námi objevil sám ledovec v celé svojí kráse. Probleskovala na něm vedle bílé nádherná modrá barva. Byl celý rozpukaný a my jsme si říkali, že chodit přímo po něm by se nám tedy nechtělo. Splaz ledovce, který jsme viděli, se jmenuje Austerdalsisen. U něj jsme posvačili čokoládu a tatranky, ještě chvíli spočinuli s pohledem upřeným před sebe, a pak se vydali zpět stejnou cestou, kterou jsme přišli. V lese u jezera jsem ztratila mou oblíbenou peruánskou šálu a musela se pro ni vrátit. Jinak nám ale pohodu nekazilo nic. I počasí vyšlo pro tentokrát výborně.
Vrátili jsme se na parkoviště a přemítali, zda se ještě tento den máme vydat dál, na noční cestu autem, nebo jestli máme zakempovat tady, u jezera Svartisen. Vyhrála druhá varianta a tak jsme roztopili vařič, uvařili večeři a postavili stany u přilehlého parkoviště. Vypadalo to podle cedulí, že nás přijde po ránu někdo zkasírovat, ale nestalo se tak. Místo toho přijel obrovský obytný vůz s německým párem, který zaparkoval přímo vedle naší Felicie a dal tak vyniknout až komickému rozdílu ve způsobech cestování.
Sbalili jsme si saky paky a vyrazili na další cestu. Tentokrát jsme si to namířili k norskému pobřeží Severního moře.
Text/foto: Kristýna Bartůňková
Souvisejicí články
Publikováno: 13.5.2013
Ve Skandinávii jsme toho za krátkou dobu našeho pobytu už mnoho viděli. Navštívili jsme švédské národní parky Skuleskogen a Sarek, norský národní park Svartisen a teď jsme se chystali završit naši cestu. Poslední bod, na kterém jsme se zastavili na delší dobu, než jsou dvě hodiny, se jmenuje mys Utvorda.
Publikováno: 1.4.2013
První zastávka na naší cestě po Skandinávii byla v Národním parku Skuleskogen. Vyrazili jsme tam na dvoudenní trek, na kterém nás nepřivítalo zrovna to nejlepší počasí. Zmoklí jsme se po prvních dvou hodinách chůze ukryli na noc do nádherného veřejného srubu. Když jsme se ale ráno probudili, po dešti nebylo ani památky a na modré obloze svítilo přívětivé sluníčko.
Publikováno: 15.4.2013
Hlavním cílem naší výpravy do Skandinávie byl národní park Sarek. Poté, co jsme dorazili do výchozího místa ve městě Kvikkjokk, vydali jsme se na cestu po známé severské cestě Kungsleden. Toho dne jsme v necelých dvou hodinách ušli jen kousek a utábořili se v místě u cesty. Večer začalo pršet a my z hloubi duše doufali, že ráno bude dešti konec.
Publikováno: 18.3.2013
Lesy, hory, divoká zvířata. Krajina prostá lidí. Divočina. Po dnech, týdnech a měsících strávených ve městech a v kancelářích byla právě toto hesla, která jsme si chtěli spojovat s letošní dovolenou. A tak jsme zatoužili po návštěvě kanadské divočiny.
Publikováno: 22.4.2013
Poslední, opravdu pohodlná, noc na treku po švédském národním parku Sarek nás stála nekřesťansky hodně peněz. Využili jsme tedy útulného srubu až do poledne dalšího dne a teprve pak jsme se vydali na cestu, vstříc divočině. Už jsme se také náležitě těšili.
Publikováno: 25.3.2013
Třítýdenní putování naší skupiny po Skandinávii začalo vyloděním z trajektu v přístavu Nynäshamn, v blízkosti Stockholmu. Bylo teprve hodinu po poledni a tak jsme se ihned vydali na cestu na sever. Dojeli jsme k Botnickému zálivu a jeli dál podél jeho břehů. Když se čas nachýlil k večeru, vybrali jsme si na mapě poloostrov, na kterém byla značena vyhlídka.
Publikováno: 29.4.2013
Na Sarek už definitivně padla mlha a my jsme věděli, že uskutečňovat další výlety na zajímavé vyhlídky nemá žádný smysl. Ještě několik hodin jsme čekali, jestli se náhodou počasí neumoudří, ačkoli jsme tomu již moc nevěřili. A opravdu, neumoudřilo se, ba právě naopak, začalo nepříjemně a vytrvale pršet.
Publikováno: 8.4.2013
Hlavním cílem celé naší výpravy do Skandinávie byl národní park na severu Švédska, Sarek. Jedná se o divokou přírodu, ve které naleznete hory, pláně, údolí horských řek, ledovce i stáda sobů. Když jsme před odjezdem sháněli informace o Sareku, neušlo nám varování na internetové stránce švédských
Publikováno: 15.1.2012
Lofoty, perla severské přírody, nacházející se za polárním kruhem. Souostroví, jehož dech beroucí scenérie vás ani na chvíli nenechají zahálet.
Publikováno: 22.1.2012
Třetí pokračování norského putování věnujeme výčtu NEJ míst. Navštívíme nejvyšší horu, nejdelší fjord, největší jezero i vodopád a další zajímavosti této severské země.
Publikováno: 26.2.2012
Ledové souostroví ležící na půli cesty mezi Skandinávií a severním pólem ukrývá možná více pozoruhodných míst, než by se mohlo zdát. Nerostné bohatství a unikátní geomorfologické složení zdejších hornin i drsná krajina sem přilákaly množství expedic, dobrodruhů a v posledních desetiletích i turistů. Dnes se sem podíváme i my.
Publikováno: 29.1.2012
Za jedním z nejpůsobivějších míst norského království se musíme vydat až na daleký sever. Přístav Tromsø je pak jedním z mnoha míst, kde se cestovatel může pokochat úchvatným představením v podobě polární záře.
Publikováno: 4.3.2012
Druhé zastavení v divokém skalnatém souostroví, které i přes své drsné klima, nehostinnost a polohu láká stále více a více turistů, kteří sem cestují za magickou mocí půlnočního slunce či nebeským divadlem polární záře. Co vše je sem táhne, to si povíme v dnešním příspěvku.
Publikováno: 5.2.2012
Nejsevernější bod Evropy, místo, kde slunce nezapadá a kus drsné země, která však odnepaměti lákala dobrodruhy ze všech končin světa... Je však skutečně tím nejsevernějším bodem právě mys Nordkapp?
Publikováno: 8.1.2012
Skandinávie je každoročně cílem mnoha cestovatelů, které láká drsná a netknutá krajina a vody s hojností ryb. Naše cesta však postupně povede až na dálný sever, na samý okraj Evropy, který leží již za polárním kruhem. První díl seriálu putování za nejsevernějším bodem Evropy nás provede uličkami rybářského městečka Bergen.
