Skotsko: Edinburgh - Bòidheach prìomh-bhaile (Krásné hlavní město) I.

Naštěstí je tu, na rozdíl od jiných měst, snadno k sehnání levné a kvalitní ubytování pro backpackery, tzv. batůžkáře, takže obyčejného člověka nemusí zruinovat pár nocí v hostelu přímo pod Edinburským hradem. Stojí na vysokém kopci a tak se spolu s Holyrood Hill a Calton Hill stává záchytným a orientačním bodem. Navíc u hradu začíná tzv. Královská míle, která příčně prochází městem až k Holyroodskému paláci, letnímu sídlu královny Alžběty. Během procházky po Královské míli vás čeká spousta zajímavých zastávek. Hned pár metru od hradu se nachází zábavní centrum World of Illusion, kde se kromě různých optických klamů setkáte také s místní atrakcí, jež nese název – Camera Obscura. Tento záhadný systém zrcadel a čoček Vám přenese obraz z ulice na stůl před vámi. Nečekejte ale žádnou moderní technologii, bavila se tím již šlechta před 150 lety.

Nedaleko Světa iluzí se nachází jedna z nejkrásnějších místních katedrál – katedrála St. Giles, neboli sv. Jiljí. Uvnitř tohoto gotického skvostu naleznete tvz. Bodlákovou kapli, která byla dokončena teprve v roce 1911. Slouží stejnojmennému řádu, který je považován za nejstarší a nejšlechetnější. Jeho členkou je i sama královna Alžběta, která v prostorách kaple pasuje nové rytíře. Celá katedrála působí velmi majestátně. A snad nikoho by nenapadlo, že v období reformace měla k důstojnosti častokrát i hodně daleko. Po smrti zdejšího významného reformátora Johna Knoxe se katedrála po dobu následujících 300 let využívala téměř ke všemu. Jen namátkou, byla zde policejní a požární stanice, škola, obchod s uhlím, ale dokonce v těchto prostorách stála „Maiden“ – skotská gilotina a v rohu bylo vězení pro „běhny“. Pan Knox by se asi nestačil divit a snad proto mu jako malou omluvu později v katedrále vystavili sochu v životní velikosti.

Cesta pokračuje přes spousty zajímavých domů až k Holyroodskému paláci. Vedle něho se nachází rozsáhlý komplex budov, který je součástí světového dědictví UNESCO, areál Skotského parlamentu. Není divu, že reakce jsou natolik rozporuplné. Stavba, která začala v roce 1999, se protáhla o tři roky a především o více než 300 milionů liber. Což se příliš nelíbí veřejnosti, přesto si ji odborníci nemohou vynachválit. Nízké budovy v areálu mají symbolizovat spojení skotského národa s přírodou.

Jediné zdobné prvky na jinak minimalistické poslanecké budově jsou inspirovány dílem „Bruslící pastor“ od Henryho Raeburna. Obraz je umístěn v nepříliš vzdálené Národní galerii, která spolu s ostatními galeriemi tvoří velmi rozsáhlou sbírku celosvětového umění s díly od Leonarda Da Vinciho až po současné umělce. Za zmínku rozhodně také stojí Skotská národní galerie portrétů.

Pro svou vnější i vnitřní dekoraci se řadí k jedné z nejvýznamnějších staveb Edinburghu. Navíc je to první portrétová galerie na světě. Kolem dokola je budova osázená podobiznami historických osobností od státníků po básníky. Samotný vchod do galerie stráží dva hrdinové, na které místní nedají dopustit – William Wallace a Robert Bruce. Je snad i zbytečné zdůrazňovat, že se s nimi v rámci galerie rozhodně nesetkáváte naposledy. Skoti jsou zkrátka velmi hrdý národ a při návštěvě jejich země určitě alespoň z části přijdete na důvod proč tomu tak je.

Pokračování příště...

Text/foto: Lucie Mařasová