www.infoglobe.cz » Slovinsko: Julské Alpy – krajina průzračných řek, vodopádů a bílých vrcholků – VIDEO
Slovinsko: Julské Alpy – krajina průzračných řek, vodopádů a bílých vrcholků – VIDEO
Publikováno: 18.8.2020
Slovinsko patří mezi stále oblíbenější cíle hlavně pro ty, kteří si rádi užijí akční dovolenou. Hlavně tamní Alpy jsou rájem pro milovníky adrenalinových sportů i pro náročnější trekaře. Pojďme se v novém seriálu do slovinských hor vypravit.
I když nejvyšší alpské vrcholy najdete daleko na západ, mají slovinské Julské Alpy své nezaměnitelné kouzlo. Nejvíce se na něm podílí bílý vápenec, který zdejší hory tvoří a dává jejich nezalesněným částem někdy až nepřirozeně bílou barvu.
Tentokrát jsem do hor vyrazil hlavně chodit a objevovat přírodu. Nejvíce času jsem strávil v údolí řeky Soči, která díky vápenci získává nádherně modrou barvu. Její tůňky s průzračně čistou vodou a výhledem na hory vyloženě lákaly ke koupání. Soča sice patří mezi nejstudenější řeky, ve kterých jsem třeba jen smočil nohy, tentokrát ale nešlo odolat.
Jeden z nejhezčích treků byl výšlap od sedla Vršič ke skalnímu oknu pod vrchem Prisojnik. S výhledem na desítky dalších vrcholků i řeku v údolí, prudké skály, unikátní přírodou a ve výšce kroužícími orly zanechal zážitek na celý život.
Rád ale doporučím i kratší treky a procházky pod průsmykem Ljubelj přímo na hranicích s Rakouskem nebo nádherné cesty kolem Bohinjského jezera. Společně se známějším Bledským jezerem vyloženě láká k osvěžující koupeli.
Jak jsem ale zmínil na začátku, Slovinsko patří mezi země, kde si užije každý milovník adrenalinových sportů. Hlavně v městečku Bovec a jeho blízkém okolí jde vyzkoušet vše od raftingu na divoké vodě přes ferraty ve skalách po seskoky padákem, bungee jumping a nejdelší zipline v Evropě, kde připnutí na laně letíte po čtyřkilometrové trase nad hlubokým kaňonem.
Dostatek vzrušení poskytne i výšlap na nejvyšší horu Slovinska Triglav, který se tyčí do výšky 2864 metrů. Po cestě budete zdolávat velké převýšení, úseky se žebříky a zajištěním řetězy a přespíte v jedné z horských chat. Rozhodně se zapotíte, odměna ale bude sladká.
Pro nezapomenutelný výhled jsem si vyjel i původně vojenskou cestu pod vrchol Mangart. Aktuálně sice za vjezd začali vybírat poplatek, cesta nahoru ale stojí za to. Navíc tak získáte podobnou možnost jako v sedle Vršič – vyšlápnout během jednoho dne až na samotný vrchol s téměř 100% jistotou, že se do večera bez problémů vrátíte dolů. I když, nezapomínejte, že jste stále ve vysokých horách a počasí se tu může změnit během pár minut z teplého letního dne ve vánici.
Z Česka máme Slovinsko pořád celkem blízko a rád návštěvu doporučím i v případě, že vyrazíte pouze na víkend. Nebudete litovat.
Dnes navštívíme Portorož a Piran. Nejdříve si prohlédneme, co se změnilo na krásné přírodní výstavě Forma Viva. Je to taková sochařská galerie pod modrou oblohou. Je až neuvěřitelné, že tento projekt vznikl už před padesáti lety. Slovinci Jakob Savinšek a Janez Lenassi přišli s myšlenkou přírodní sochařské galerie už v roce 1961.
Středověké městečko Izola jsou takové slovinské Benátky. A dokonce se tak městečku opravdu říká. Gondoly tu sice nenajdete, ale poklidnou atmosféru, úzké uličky a starověké domečky určitě ano. A spojení s Itálií? To je nasnadě, dříve toto území Italové obývali.
V minulém článku o Lublani jsme navštívili Metelkovu ulici i Dračí most, vydáváme se tedy dál do centra. Jdeme podél řeky Lublanice dolů směrem na náměstí Prešernov trg. France Prešeren (1800–1849) byl romantický básník a také právník. Postupně se stal i prvním evropsky uznávaným slovinským spisovatelem.
Přesně 11. prosince 2019, v Mezinárodní den hor, zahrnulo shromáždění UNESCO v kolumbijské Bogotě alpinismus do reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva.
Třetí nejvyšší hora Slovinska rozhodně stojí za návštěvu. Už jen díky tomu, že až do dvou tisíc metrů vyjedete autem a můžete si o to déle vychutnat nezapomenutelné výhledy.
80 metrů vysoké a 30 metrů široké. Tak velké je okno ve skále nad sedlem Vršič ve slovinských Alpách. Přímo skrz něj vede celkem náročná ferrata, nahoru se dá ale dostat i klasickou trekovou cestou, po které se teď společně vydáme.
135 kilometrů dlouhá, nádherně modrá a čistá, se spoustou kaňonů a peřejí a hlavně obklopená dechberoucími sceneriemi. To je slovinská řeka Soča. V dnešním dílu slovinského seriálu se podíváme na unikátní místo, kde řeka pramení.
Dnes se podíváme na jedno z nejoblíbenějších a nejkrásnějších slovinských míst. Největší slovinské jezero leží v nádherném údolí, je obklopené vysokými horami a nabízí spoustu příležitostí k poznávání.
Po návštěvě kouzelné soutěsky Vintgar se přesouváme do městečka Bled. Toto nejvýznamnější turistické centrum regionu Horní Kraňsko se nachází v severozápadní části Slovinska a návštěvníkům nabízí hned několik dominant.
V severozápadní části Slovinska se nedaleko rakouských a italských hranic rozprostírá Kranjska Gora. Toto městečko je známé hlavně díky středisku zimních sportů, kde se každoročně koná FIS – Světový pohár v alpském lyžování.
Logarská dolina je malebné údolí na severu Slovinska, kudy vede 6 km dlouhá cesta, která končí stěnou mohutného vápencového masivu. Do Logarské doliny se platí vstup 7 eur za auto a vstupní brána se nachází 4 km západně od městečka Solčava.
Pomalu, ale jistě Slovinsko opouštíme. Naše poslední výprava povede až pod úchvatnou horu Mangart v Julských Alpách, která se hrdě tyčí v těsné blízkosti hranic s Itálií.
Naše slovinské dobrodružství plné poznávání pokračuje. Po návštěvě Kranjské Gory, která je obklopena úchvatnými horskými sceneriemi, se přesouváme k dalšímu přírodnímu skvostu – k soutěsce Vintgar (Blejski Vintgar, soteska Vintgar).
Z městečka Bled se vydáváme k dalšímu slovinskému přírodnímu skvostu, a to k největšímu jezeru v zemi. Rozprostírá se na ploše přes 3 km². Řeč bude o Bohinjském jezeře, jehož břehy poskytují nádhernou procházku v obklopení Triglavského národního parku.
Národní park Triglav je jedno z nejnavštěvovanějších míst Slovinska. Nese název po nejvyšší hoře země, která se nachází na území parku. Hlavním cílem turistů jsou především jezera, krátké výlety i výstup na samotný vrchol hory. Jednodenní výstup na Triglav je striktně zakázán, stejně jako nocování na území parku (mimo horské chaty). Jedná se o velmi náročný výstup, který je možné podniknout z různých světových stran.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
Takovýto dokumentární film zatím nemá žádná řeka na světě. Jenom náš Hron! Legendami opředený vrchol Královy hole, tam začíná příběh, který se bude rozprostírat na dlouhých několika sto kilometrech. V jejich útrobách se nachází horská voda, která si hledá cestu, aby mohla dávat život dolinám. Přesně těmito slovy vás uvítá nově vzniklý film světového charakteru.