SR, Čičmany – malovaná krása
V těchto dnech je ideální počasí na výlety. A tak jsme se rozhodli vyrazit z Bratislavy směrem na sever. Za cíl jsme si vybrali osobitě krásnou obec Čičmany. Abychom si její unikátní atmosféru skutečně mohli užít, rozhodli jsme se zde i ubytovat. Při výběru z místních ubytovacích zařízení jsme si jednoznačně vybrali penzion Javorina, který je situován ve zrekonstruovaném lidovém srubovém domě a už na první pohled v nás vyvolával dojem domácí atmosféry. Penzion sice z vnějšku působí tradičně, ale uvnitř nabízí i stravovací a wellness služby, které při návratu z výletů do okolí určitě oceníme.
Cesta do Čičman nás trošku unavila, ale hlavně vyhladověla. Ubytovali jsme se ve velkém rodinném pokoji, kde jsme měli i minibar či připojení na wifi. Poté jsme se přesunuli do stylové restaurace s domácí slovenskou kuchyní, na kterou vzpomínáme ještě teď. Jelikož už bylo odpoledne, na delší výlet nezůstával čas, a tak jsme vyrazili na obhlídku obce.
První zmínky o Čičmanech pocházejí z roku 1272. Jejich původ je dodnes zahalen rouškou tajemství, proto vás tím nebudeme zatěžovat. Od pradávna byla obec známá chovem ovcí, výrobou domácí obuvi, pěstováním plodin nebo zpracováním mléčných výrobků, především brynzy. Mnohé tradice zde přetrvávají dodnes. Celkově se zde nachází 110 chráněných objektů, z nichž je 36 prohlášeno za kulturní památku. Jejich nádherné zdobení připomíná perníkové domečky v pohádkovém světě. Tato svérázná ornamentace domů zde začala před zhruba 200 lety a vypovídá o dovednosti tehdejších obyvatel. Zajímavostí je, že místní domy zaujaly i známého slovenského architekta Dušana Jurkoviče, který vypracoval projekt čičmanského hospodářství pro národopisnou výstavu v Praze a také se podílel na obnově kulturního dědictví po ničivém požáru v roce 1921. V minulosti se při zdobení používalo vápno, ale později ho nahradily trvanlivější barvy. Původních ornamentů je v obci už málo. Postupně byly nahrazeny novými – inspirovanými místními kroji. Ornamenty se vyznačují technickou dokonalostí, barevnou kompozicí a bohatostí, která je typická pro balkánské země. To vše jsme se dozvěděli při návštěvě expozice Považského muzea, situovaného přímo v obci ve dvou dobových objektech. Jako v každé správné vesnici, ani zde nechybí kostel. Ten čičmanský se chlubí barokním slohem a zasvěcený je Nalezení sv. Kříže. V horní části obce jsme natrefili i na zachovalý zeměpanský barokně-klasicistní zámek z konce 18. století, kde se v současnosti nachází hotel s restaurací.
Příjemnou procházku obcí jsme ukončili ve stylové kolibě na hospodářském dvoře penzionu Javorina, kde jsme ochutnali speciality na grilu i si zazpívali při živé hudbě. Pro děti zde bylo zpestření v podobě domácích zvířat. Na samotném sklonku dne jsme ještě zavítali do kamenné vinárny s krbem, kde jsme ochutnali víno s čerstvým sýrem a pomalu se plni zážitků vydali spát.
Druhý den ráno jsme se rozhodli poznávat okolní přírodu chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy. Cestou jsme nacházeli množství hub i léčivých rostlin a vychutnávali si pěkné pohledy na krajinu. Vystoupali jsme i na místní kopec zvaný Javorinka, který mají v oblibě nejen turisté, ale i paraglidisté. V blízkosti se nachází i stejnojmenné lyžařské středisko, jehož tratě je možné v létě sjíždět i na kole. Naše celodenní toulání jsme mohli obohatit i o návštěvu Rajeckých Teplic, kde se nacházejí proslulé lázně, prohlídku dřevěného Slovenského betléma v Rajecké Lesné nebo o trošku náročnější turistiku v přibližně 15 km vzdálených Súlovských vrších. Ale protože jsme náš výlet pojali relaxačně, mnoho kilometrů jsme „nenaběhali“. V podvečer jsme využili služeb relax centra penzionu Javorina a opět se oddávali gastronomickým zážitkům.
Následující ráno nás příjemný personál penzionu seznámil se svou nabídkou zajímavých akcí v duchu tradic, které určitě budeme chtít ještě letos zažít. S místním heslem „čekáme na vás, jak je zvykem – v kroji a se skleničkou“ jsme se rozloučili nejen s obcí Čičmany, ale také s penzionem Javorina, který předčil naše očekávání.
GPS: 48°57'12.2"N 18°30'50.5"E
Text: Oskár Mažgút
Zdroj a foto: PR, Penzion Javorina
Překlad: Stanislava Waniová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek