SR, Hurbanovo II – procházka po městě

Území města Hurbanovo se rozprostírá v nejteplejší oblasti Podunajské nížiny, na levém břehu řeky Žitavy. Už cestou do něj jsme měli možnost vidět, že ho obklopuje krajina s úrodnou půdou, což jen potvrzuje fakt, že toto území se řadí i mezi nejúrodnější a nejvíce zemědělsky využívané oblasti na Slovensku.

Po příjezdu do města směrem od Komárna, které je pro turistu zajímavé svojí kulturou a architekturou, jsme netušili, co může kromě hvězdárny a pivovaru turistovi nabídnout. A tak jsme se vydali objevovat.

První památkou, kterou po cestě vidíme, je malá kaple na kopečku u hlavní silnice a hned vedle ní se tyčí rodinná hrobka Konkolyů. Dá se říci, že tomuto rodu město vděčí za svůj symbol – hvězdárnu. Historie říká, že uherský král Béla II. přesídlil v 13. století na toto území zvané „possesio conc“ část kumánských uprchlíků z Asie. Jejich vůdce Mátého Thége povýšil do šlechtického stavu a přidělil mu ke jménu příjmení Čonka. Sem sahají kořeny zdejšího významného rodu v Hurbanovu, avšak dějiny města zde ani zdaleka nezačínají.

Archeologické nálezy svědčí totiž o pravěkém osídlení této oblasti. V období stěhování národů zde žily kmeny Kvádů, Dáků, Markomanů, Gótů, Avarů a Hunů. Pak sem zavítali Slované i Maďaři.

Jeden z příběhů o osídlování a vzniku města říká, že zde měl z vůle uherského krále sv. Štěpána vyrůst klášter. Jeho členové nesli jméno po svém zakladateli – stefanité a měli se zúčastnit křižáckých výprav do Svaté Země.

Tehdejší obyvatelstvo si žilo v klidu, věnovalo se zemědělství a rozvíjel se i rybolov. Avšak mír trval jen do období nájezdů Tatarů a později i Turků, kteří vše srovnali se zemí. Od 13. do 17. století procházelo území z rukou jedné šlechtické rodiny do rukou další. Po mnichovské arbitráži se dokonce stalo součástí horthyovského Maďarska, ale po válce se opět přičlenilo k Československu. Do roku 1948 se s městem můžete setkat pod názvem Stará Ďala (do roku 1918 v maďarštině O'Gyalla). První písemná zmínka o obci Gyalla pochází z roku 1312 a pojmenování získala podle zemanské rodiny Gyallaiovců (Ďalajovců), kterým jejich majetek potvrdil v roce 1457 král Ladislav V. Dost bylo historie, vzhůru na památky!

Stojíme u městského úřadu, kde končí trasa naučné stezky. Naši pozornost již přitahuje 42 metrů vysoká věž římskokatolického secesního kostela sv. Ladislava. Chrám byl postaven v roce 1913 (István Medgyaszay). Prostředí kolem chrámu tvoří příjemná udržovaná zahrada, ze které můžete vstoupit do kostela a prohlédnout si interiér s oltářním obrazem sv. Ladislava. Půdorys stavby tvoří oktagon a prostor je zaklenut tmavou dřevěnou kupolí. Při výstavbě bylo ve velké míře použito dřevo a dřevěné části interiéru jsou zdobené prvky lidové architektury. K chrámu patří i kaple Sedmibolestné Panny Marie a sv. Rozálie z roku 1890.

V parku před kostelem se nachází trojiční sloup (1886) a za ním zas parčík s památníkem spisovatele původem z nedalekého Komárna, kterým je Mór Jokai. Od kostela směřují naše kroky na náměstí Konkolyho. Pokud čekáte vydlážděné náměstí lemované řadou historických budov, musím vás zklamat. Náměstí je jakýsi zelený parčík, uprostřed kterého stojí socha Mikuláše Konkoly-Thegeho. Období jeho života znamenalo pro tehdejší Starou Ďalu významný historický milník v dějinách. Napsal přes 40 vědeckých prací a založil zde první hvězdárnu na území Rakousko-Uherska s celoevropským významem. Za svou vědeckou činnost byl jmenován členem Maďarské akademie věd v Budapešti a čestným členem Německé meteorologické společnosti v Berlíně. Kromě pohledu na nebe má zásluhu i na zmapování dna Dunaje či na výstavbě železnice procházející Hurbanovem, kde jako strojvedoucí dokonce vedl její první vlak.

Kolem náměstí se nacházejí školy, budova policie, obchod i Dům kultury. Všechny budovy jsou postaveny v období 20. století. To ale neznamená, že město nemělo i historicky zajímavé stavby. Jelikož území patřilo mnohým rodinám, vzniklo zde i mnoho šlechtických kurií, ze kterých se zachovalo jen pár. Většina musela ustoupit socialistické výstavbě ve 20. století. Nejzachovalejší stavbou je secesní lovecký zámek Steiner z roku 1901, který najdete naproti hvězdárně.

Směrem po hlavní silnici na Nové Zámky natrefíte na druhý, trochu chátrající hurbanovský kostel. Jedná se o sakrální stavbu reformované křesťanské církve, která byla postavena v letech 1911–1912 na zbytcích někdejšího kláštera. 

Pokračujeme dále a před námi se vypínají zeleno-bílé stavby místního pivovaru. Jeho návštěvu však absolvujeme až za týden.  

GPS: 47°52'24.6"N 18°11'30.6"E

Text a foto: Mgr. Anna Nociarová

Textová úprava: redakce

Překlad: Stanislava Waniová