SR: Morové sloupy – kamenní svědkové vítězství nad epidemiemi IV

Morové epidemie se postupně šířily celou Evropou. Neobešly ani Uhersko, tím pádem ani bohaté důlní oblasti středního Slovenska. V letech 1575, 1601, 1645, 1679 či 1710 si jejich řádění vyžádalo tisíce obětí. Jako poděkování bohu za přežití a ochranu před další zkázou se morové sloupy stavěly i zde. Tvoří jakýsi duchovní most mezi nebem a zemí, pomocí kterého lid úpěnlivě vysílá své prosby.

Jen bohatá města si mohla dát sloupy vyrobit z odolnějšího kamene. Jejich pompéznost vychází z období baroka, které bylo pro tato města tzv. zlatým obdobím. A přestože patří sloupy mezi sakrální architektonické památky, na jejich výstavbu přispěli zejména měšťané nebo šlechta.

Dnešní oblast banskobystrické diecéze zahrnuje právě lokalitu někdejších významných a bohatých středoslovenských báňských měst.

Stříbrná Štiavnica

Takový přívlastek patří Banské Štiavnici, turisticky zajímavému městu uprostřed Štiavnických vrchů. Centrem města je náměstí Svaté Trojice, obklopené honosnými budovami.

Dominantou celého náměstí je jeden z největších trojičních sloupů na Slovensku. Barokní sloup Nejsvětější Trojice byl postaven po ústupu morové epidemie v letech 1710–1711. Původní sloup byl velmi jednoduchý a až v letech 1759–1764 byl přestavěn podle návrhu sochaře Dionýsa Stanettiho a kameníka K. Holzknechta. Základnu sloupu tvoří plastiky sedmi světců, ochránců před morem a patronů horníků (sv. Josef, sv. Šebastián, sv. František Xaverský, sv. Roch, sv. Kateřina, sv. Barbora, sv. Rozálie). Sloup, který vyniká baldachýnovou architekturou, je doplněn o sochu Immaculaty a na vrcholu dominuje ve zlatých paprscích glorioly sousoší Nejsvětější Trojice.

Zlatá Kremnica

V objetí Kremnických vrchů leží malebné městečko Kremnica, pod kterým se v minulosti nacházely doly bohaté na zlato. Zlatá Kremnica se sice největší morové epidemii – černé smrti ve 14. století – vyhnula, ale pak přicházela jedna rána za druhou. Ta poslední v 18. století.

I Kremničané chtěli poděkovat za ukončení epidemie z roku 1710 postavením morového sloupu. Původní velmi jednoduchý morový sloup z roku 1711 však již ve městě nenajdete, protože byl v roce 1761 přemístěn do Horní Vsi, kde stojí dodnes.

Místo po něm nezůstalo prázdné. Měšťané chtěli honosnější a monumentálnější sloup, jak se na město známé těžbou zlata a ražením mincí patří. Období baroka povzneslo Kremnici ve výtvarném umění na úroveň vyspělých středoevropských měst. Proto v květnu 1765 městská rada rozhodla o výstavbě pozdně barokního sloupu Nejsvětější Trojice podle návrhu kremnického měšťana a sochaře Dionýsa Stanetiho.

Jeho návrh byl inspirován prvním morovým sloupem ve Vídni a tomu odpovídala i jeho cena (22 850 zlatých). Nakonec museli ještě přizvat i vídeňského sochaře Vogerleho, který se proslavil morovými sloupy v Hainburgu a v Nitře. Ani jeden ze sochařů se bohužel dokončení díla v roce 1772 nedožil.

Morový sloup má čtyři ideové plány. Má připomínat epidemii, zobrazuje Svatou Trojici, též Immaculate – Neposkvrněnou Pannu Marii, patronku Uherska a nakonec i světce.

Ale měl i jiný význam. Ptáte se jaký? To vám povíme za týden.

GPS: 48°27'31.5"N 18°53'35.5"E (Banská Štiavnica)

Text: Mgr. Anna Nociarová

Foto: Wikipedia.org: Richard Managr, SchiDD, redakce, A. N.

Textová úprava: redakce

Překlad: Stanislava Waniová