SR: Morové sloupy – kamenní svědkové vítězství nad epidemiemi VI

Banská Bystrica, známá v celé Evropě zásluhou thurzovsko-fuggerovské společnosti, která v druhé polovině 15. století obchodovala s mědí z této oblasti, se podobně jako okolní města a obce neubránila moru. Prevence i léčení bylo na bedrech měst, stát se o to nestaral. V Banské Bystrici byla na dobré úrovni veřejná hygiena i lékařská péče, což byly hlavní důvody toho, že se mnohé ničivé vlny smrtelných nemocí městu vícekrát vyhnuli.

Největší morová epidemie postihla město v roce 1601, kdy zemřelo 1392 lidí, což byla v té době skoro polovina města. O rok později zemřelo následkem vysílení a hladu 500 horníků. Nápor nemoci zaznamenali ve městě i během Tököliho povstání a potom povstání Františka Rákocziho.

V horní části náměstí, na místě kde se prý ve středověku konaly veřejné popravy, již v roce 1681 postavili Mariánský sloup. O jeho výstavbu jménem katolických věřících požádal jezuita Jan Haeffel. Na udržování tohoto sloupu dokonce daroval 1500 zlatých i uherský panovník Leopold I.

Nestál tu ale ani rok, jelikož během Tökölyho povstání dal kníže příkaz k jeho odstranění. Katolické obyvatelstvo ale žádalo o odložení, dokud měšťané nepředloží žádost samotnému Tökölymu. Kníže dopisem sice nařídil dílo zachovat, ale na nátlak protestantského obyvatelstva byl sloup 28. září 1682 přece jen odstraněn.

Město během tohoto období, kdy se opět objevil mor, pověřilo hlavního městského lékaře Karla Ottu Mollera zavést protiepidemická opatření. Takzvaný morový řád sestával ze zřízení morového špitálu na opačné straně řeky Hron, omezení vstupu do města či veřejného shromažďování. První museli opustit město žebráci, tuláci nebo obchodníci. Platil i zákaz jarmarků, trhů, slavností i pohřbů.

Moller zastával i post hlavního lékaře Zvolenské a Turčianské župy. Jeho služby využívali dokonce i příslušníci císařského dvora. Obyvatelé města si ho několikrát zvolili za rychtáře. Byl majitelem dvou lékáren a v roce 1713 si zde založil soukromou lékařskou a lékárenskou školu, vybavenou laboratoří pro teoretickou i praktickou výuku. Byla to první škola svého druhu v Uhersku a brzy se stala známou v celé zemi. Ale po jeho smrti v roce 1747 zanikla.

Už za týden se dozvíte, proč byl Moller nazývaný „uherský Hippokrates“ a také dokončíme povídání o osudu místního mariánského sloupu.

GPS: 48°44'08.6"N 19°08'44.5"E

Text: Mgr. Anna Nociarová

Foto: redakce, A. N., Pixabay.com

Textová úprava: redakce

Překad: Stanislava Waniová