Švédsko, Na cestě mezi Göteborgem a Stockholmem I – Göteborg

Studentské město Göteborg nás vítá směsí cihlových a dřevěných staveb, nizoučkými modrými tramvajemi, lampičkami a podivnostmi za každým oknem nebo cizinci posedávajícími na kartonu před obchody s fotkami svých rodin v rukách, kteří prosí o almužnu. Těžko jim přispěje ten, kdo by se rozhodl (stejně jako já) peníze proměnit až v tomto severském městě, místo aby zdlouhavě sháněl švédské koruny v Česku. Směna se prodraží, člověk za ni zaplatí jednorázově 500 SEK, tedy 1 500 Kč. Ceny jídla i dopravy jsou stejné jako v České republice, akorát že v přepočtu z české koruny na švédskou korunu třikrát dražší. Například zmrzlina v italské cukrárně „Café Konditori Kringlan“ (Haga Nygatan 13) stála 20 SEK, v přepočtu 60 Kč za kopeček. Překvapení z ceny odčinila vynikající chuť.

Nad cukrárnou se na kopci tyčí žulový skanzen „Kronan“ z druhé poloviny 17. století. Je z něj krásný výhled na město i na jednu z nejstarších čtvrtí v Göteborgu – Hagu, jejíž počátky se datují do 19. století. Nachází se mezi ulicemi Vasagatan a Linnégatan a je spletená z uliček dřevěných domků. Ty jsou udržované v co nejpůvodnější podobě, přestože i zde pochopitelně došlo k renovacím a přestavbám. Krámky s tradičními výrobky či originálním oblečením vás určitě přilákají. Útulné kavárny vábí vůní „Hagabullen“ (skořicový šnek), která se line do ulice spolu s hudbou otevřenými dveřmi.

Milovníky umění magneticky přitáhne Götaplatsen, náměstí s fontánou s Poseidonem od Carla Millese. Tomu muselo být údajně zmenšeno přirození, když si muži stěžovali, že jej sochař vytvořil příliš veliké. Kdo ví... Za Poseidonovými zády se nachází muzeum „Göteborgs konstmuseum“, které nadchne sbírkou obrazů s pro Evropu neobvyklými náměty, překvapí současným uměním a zavede i do části věnované fotografii. Lidé mladší šestadvaceti let mají vstup zdarma.

Kdo by chtěl z městských uliček na chvíli utéct do přírody, nemusí opouštět město. Na severu kousek od centra se rozprostírá botanická zahrada (Botaniska Trådgård) o rozloze 175 ha, díky které je jednou z největších v Evropě. Kdo do ní vkročí, nejspíš ho překvapí, kolik prostoru Švédi věnují nejen všemožným rostlinám, ale celým lesům jiných končin – chvíli jste mezi dřevinami Číny a jiných asijských zemí, později se ocitnete v Japonsku a pak projdete kolem umělého jezera, kde k vám připlavou husy žádostivé vaší svačiny. Ty jsou po dlouhé době opět dotekem Švédska. Však i na papírové dvacetikoruně vidíme housera se skřítkem na zádech, výjev ze známého příběhu, který Švédi milují: Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem.

Po třech dnech jsme se rozloučily s naším hostitelem („domorodcem“ Jonnem), u kterého jsme bydlely přes couchsurfing (bezplatné ubytování, které lze najít přes stejnojmennou sociální síť na internetu). Ten nás provedl nejen městem, ale také nám nastínil švédský životní styl, kterého si všímá, ale se kterým jako dobrodruh a cestovatel nesouzní. A to, že vše má být „lagom“. To znamená jakousi rovnováhu mezi věcmi i v chování lidí. Nic a nikdo by se neměl vychylovat z průměru. Nezmínil se však o „fice“, dopolední a odpolední bohaté svačině, která je pro Švédy neméně typická a kterou jsme si plně užívaly na farmě, jednom z dalších míst, které jsme navštívily. O zastavení se v běhu dne, kdy si lidé sednou pospolu ke stolu a u dobrého jídla odpočívají a vyprávějí si, aby získali energii a klid pro další práci.

Mezi Göteborgem a naším desetidenním soužitím se švédskou rodinou na farmě nedaleko Stockholmu nás čekalo třináct nezmapovaných dní. Dny plné chůze, spaní pod stanem, červené čočky uvařené na vařiči a lišek, které nám ji chtěly ukrást. Užívaly jsme si divokou švédskou přírodu i malebné přímořské vesničky, ranní pohled do očí srny a její divoký úprk, cestičky trollů a naučné tabulky o vílách. „Švédsko, těším se z tebe!“ psala jsem si do deníku.

Na druhý díl našeho nového seriálu se můžete těšit už za týden. 

GPS: 57°41'49.9"N 11°58'47.4"E

Text a foto: Ester Dobiášová