Švédsko, Na cestě mezi Göteborgem a Stockholmem II – Hluboko na severu

Vlakové nádraží dělí od zříceniny hradu Bohus (Bohus Fästning) pás vody a louka s krávami. Poměrně malebný obraz dotváří monstrózní hlučná dálnice, která je jedinou cestou k turistické zastávce ze 14. století ve vesničce Kungälv. V autobuse můžete platit platební kartou Visa či MasterCard. Dva kilometry by nás vyšly na 40 SEK (dle našich zkušeností je to nejnižší sazba mezi místy). Švédské řidičce se nás ale zželelo a svezla nás pouze za švédské „tack“, tedy „děkuji“.

Nedaleko zříceniny začíná 370 km dlouhá dálková turistická trasa Bohusleden. Oranžové proužky na dřevěných kolících cestovatele provázejí z města Blåvättnerna až po Strömstad. My jsme se nechaly provést při hledání noclehu pouze prvním kilometrem trasy skrze hustý břízový les ke hřbitovu „Hålta kyrkogård“. Ten ohromí svojí rozlehlostí a udržovaností. Stal se pro nás krásným dokladem švédského projevu úcty k mrtvým. Těžko se však dalo rozpoznat, kde hřbitov končí a kde začíná. Dodnes tedy nevíme, zda naše první noc pod stanem byla na straně živých, či mrtvých. Radostné švédské brebentění těch, kteří nás ráno míjeli a bavili se s námi, přestože nám nerozuměli, utišilo naše obavy. Ve Švédsku se zdá být vše v pořádku.

Zde bych pár slovy objasnila právo Allemansrätt neboli právo volného pohybu v přírodě. Cestovatelé se mohou díky němu pohybovat i po soukromé půdě. Stejně tak mohou kdekoli stanovat – kromě hospodářsky užívaných míst (jako jsou pole) nebo v blízkosti domu bez povolení majitele. Švédi jsou s tím srozuměni, avšak vždy upozorňují, že je vhodné na jednom místě nezůstávat déle než jednu až dvě noci.

Při našem dalším putování jsme se dostaly na dálkovou trasu mezi městy Ljungskile, kde jsem nechala s česky psaným vzkazem Exupéryho Citadelu, a Uddevalla. Vzdálenost po modré značce je mezi městy 45 km. Stanovaly jsme na veřejném pobřežním koupališti, ke kterému se s prvními ranními paprsky začaly řinout rodiny s dětmi, které se v něm uvyklé na modrající rty s výskotem cachtaly.

Došlo také k prvnímu prozření, co se týče švédského pojetí vzdálenosti – ráno nás jeden pán ujišťoval, že do Uddevally je to pouze patnáct kilometrů. Večer nás ale po vyčerpávající cestě jiný pán přesvědčoval, že do Uddevally je to pouze patnáct kilometrů (podobně se nám v lesích Hunnebergu stalo, že cca jednou za dva kilometry jsme narazily na značku 10 km k našemu cíli). K nejbližší autobusové zastávce nás naštěstí svezl jeho syn, takže jsme nekončící kilometry překonaly na kolech.

Uddevalla leží v kraji Västra Götaland a je industriálním centrem západního pobřeží. Za nízký poplatek se můžete svézt na lodi z centra k výběžku Gustafsberg, kde naleznete krásné dřevěné vilky, zelený plácek na koupání s výraznými červenými kameny a restauraci s výhledem na moře. Pobřežní skály obepíná jako had visutý dřevěný most a zajímavě dotváří scenerii. Loď se po hodině vrací zpět a kotví vedle informačního střediska.

Po slaném zážitku se naším útočištěm měly stát lesy a divočejší švédská příroda – ekopark Halle-Hunneberg, území medvědů, losů a štípajících mušek.

GPS: (Uddevalla) 58°20'58.8"N 11°56'09.3"E

Text a foto: Ester Dobiášová