Tanzanie: Divoká zvířata na dosah II – hurá na safari
Dalšími zástupci savců jsou antilopy. Existuje poměrně velké množství druhů antilop a některé z nich dokážou běžet rychlostí až 95 km za hodinu, patří k nejrychlejším zvířatům na světě. Zde je hojně rozšířen druh impala. Samci mají černé dlouhé rohy (až 90 cm), které jsou lyrovitě stočené. Máte-li štěstí, můžete zahlédnout i buvolce, přímorožce a ještě další druhy.
Projíždíme nádhernou krajinou a pozorujeme spoustu zvířat a nejen to – míjíme statné baobaby. Jsou opravdu staré, některé se dožívají až 2 000 let. Baobab má kmen široký leckdy až 50 m, což je mnohem více než měří na výšku. Jeho koruna je velmi zvláštní, připomíná spíše kořeny. Existuje dokonce africká pověst, v níž se praví, že kdysi někdo tento strom vytrhl ze země a zasadil zpět obráceně. Kmeny jsou úžasnou zásobárnou vody. Stromy působí masivně, ale dřevo mají měkké, čehož využívají sloni v době sucha – svými kly rozrývají strom, aby se dostali k vlhkosti uvnitř.
Čas plyne rychle, a tak míříme k odpočívadlu a dostáváme oběd. Poklidně sedíme, když si všimneme ptáků na okolních stromech. Brzy zjišťujeme, že jsou poměrně krotcí a můžeme i fotografovat. Z těch menších druhů ptactva, kteří zde žijí, si můžeme prohlédnout různé druhy leskoptve nebo snovačů. Při větším štěstí zahlédneme i pestrobarevné ledňáčky.
Vracíme se zpět do parku, pořizujeme další spoustu zajímavých záběrů a pomalu se přesouváme k místu našeho dnešního ubytování – Maramboi Tented Camp. Výhoda tohoto typu ubytování (stěny jsou látkové, uvnitř klasické postele) spočívá v tom, že slyšíte veškeré zvuky z okolí. Slyšíte všechna zvířata, která jsou blízko, a tak jste téměř mezi nimi. Areál je poměrně rozlehlý, je zde krásná venkovní restaurace, ze které můžete při jídle sledovat zvěř, která je všudypřítomná.
Náš program na další den je trošku odlišný, jedeme na návštěvu do vesnice Mto Wa Mbu, kde nás čeká místní průvodce, aby nám vysvětlil, jak zde místní obyvatelé žijí, jak se stravují a v čem bydlí.
Důležitou plodinou je bílá rýže. Zasévá a sklízí se dvakrát ročně a krom obživy pro obyvatele tvoří její zbytky důležité krmivo pro dobytek. Ve vesnici najdete velké množství truhlářských dílen. Nejšikovnější jsou přistěhovalci z Mosambiku, kteří se sem uchýlili v době občanské války. Máte-li chuť, můžete si řezbu vyzkoušet. Vedle dílen jsou prodejny suvenýrů, koupit si můžete spoustu krásných předmětů za velmi přijatelné ceny.
Vesnice Mto Wa Mbu má i svou raritu – restauraci Prague, kterou kdysi založil český turista, jenž se tu poněkud zdržel... V menu i dnes najdete kromě jiného hovězí guláš podávaný s rýží nebo těstovinami.
Odpoledne směřujeme do národního parku Lake Manyara, který se rozprostírá podél jezera Manyara na okraji příkopové propadliny. Kromě již tradičních zástupců zvěře – slonů, buvolů, antilop, žiraf a hrochů vás zaujme velké množství ptactva. Spoustu z nich vidím poprvé jako např. zoborožce. Žije jich zde více druhů – kaferský a rudozobý. Rozeznáte je poměrně brzo podle typického mohutného zobáku. Zajisté tu nepřehlédnete opice – menších druhů je tu opravdu hodně.
Následující dny konečně navštívíme místa, která jsou největším lákadlem naší cesty. Prvním z nich je Ngorongoro, ale o tom vám povíme až za týden.
Text a foto: Magdaléna Radostová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek