Tanzanie, Zanzibar: Nungwi – příjezd do ráje
Jarní čtení vám přináší:
Zanzibar je ostrov koření, tak ho téměř všichni znají. Nachází se v Indickém oceánu a je součástí východoafrické svazové republiky Tanzanie. Letíme dlouhých 12 hodin, z okýnka můžeme vidět i Kilimandžáro. Po přistání je potřeba vyplnit imigrační formulář a zaplatit za vízum. Jelikož tady na letišti nefungují pásy na zavazadla, každé přepraví obsluha letiště ručně. Po rozbité silnici nás autobus přiveze do hotelu. V tom horku a vlhku je jako vysvobození, když se otevře velká brána a tam už na nás čekají zaměstnanci hotelu s vychlazeným welcome drinkem, vlhkými ručníky na osvěžení a nakrájeným mangem. Sladší jsem nikdy nejedla. Jsme v ráji!
Ubytováváme se v severní části ostrova v Nungwi. Volíme tuto oblast z toho důvodu, že je zde nejmenší rozdíl mezi přílivem a odlivem. Pláž je písečná, bílá, přesně jak mi popisoval kolega. Bělejší písek jsem neviděla. Oceán je čistý, voda hraje všemi odstíny modré. Vládne zde příjemná a přátelská atmosféra. Seznamujeme se s místními Masaji, kteří zde mají svoje obchůdky a zároveň fungují jako ochranka hotelu. K večeru na pláži předvádějí jejich tradiční tanec.
Pokud se vydáte po pláži až k oblasti Kendwa, můžete vidět velké množství hotelů, prodejce obrazů a jiných drobných suvenýrů. Je třeba dávat pozor na příliv, jelikož už byste se nemohli vrátit po pláži, ale musel by vás svézt místní rybář loďkou zpět. Pokud se vydáte po pláži na druhou stranu, můžete sledovat rybáře, kteří opravují svoje lodě. V době odlivu moře ustoupí až o kilometr, lodě tady leží, na pláži se pasou krávy, místní ženy sbírají chobotnice a řasy mezi odhalenými korály.
Vydáváme se s průvodcem na prohlídku vesnice Nungwi. Vypráví nám o tom, jak zde místní lidé žijí i jak žijí Masajové v oblastni Ngorongoro, odkud pochází. Přicházíme na okraj vesnice, kde stojí škola, děti mají zrovna hodinu tělocviku. Ve vesnici jsou zděné domky, maminky s dětmi sedí před domem a připravují jídlo. Jak jsme se dozvěděli, na ostrově mají sklizeň několikrát do roka, takže se tu mají lidé dobře. Přicházíme až k malému trhu, kde místní odpočívají ve stínu stromů. Na nejsevernějším bodě ostrova zvaném Ras Nungwi stojí od roku 1886 maják, kousek od něj je akvárium Mnarani, kde lze vidět desítky ohrožených želv, konkrétně karet pravých a obrovských. Vracíme se zpět. Západ slunce do moře má svoje kouzlo. Po setmění je velkým zážitkem vyrazit na pláž s baterkou a pozorovat kraby, kteří vylézají z písku. Je jich tady neskutečné množství.
Text a foto: Veronika Kocmanová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek