Když se mladému hraběti Ervínu Kinskému nezdál původní zámek, dnes nazývaný jako Starý zámek, dostatečně reprezentativní pro sídlo rodu, nechal v letech 1829–1833 postavit nový. Starý, dvoupatrový a nesymetrický barokní zámek, navíc oddělený od zahrad císařskou silnicí, zůstal sídlem správy panství. a tak je tomu dodnes.
Nový zámek je jednopatrový objekt, částečně zapuštěný pod terénem, který zakrývají nízké sedlové střechy. Elegantnímu průčelí s minimální výzdobou dominuje předstupující část se sloupy, stejně tak symetricky vystupuje část se sloupy na opačné straně. Díky výšce terénu je východní část řešena jako terasa, z které vedou schody opět symetricky na dvě strany. V trojúhelníkovém západním štítu najdete erb manželů Ervína a Marie. Technickou vymožeností té doby bylo teplovzdušné vytápění, které bylo později z ekonomických důvodů nahrazeno kachlovými kamny, a koupelny s tekoucí vodou. Podobnost stavby se zámkem Kačina není náhodná. Vídeňskému architektovi Kochovi se stala Kačina od drážďanského architekta Schurichta inspirací.
Zámek je zařízen v biedermeirovém a empírovém slohu, stoly jsou prostřeny dobovým porcelánem a největší chloubou je knihovna. Svazky knih jsou pečlivě srovnány od země po strop. a protože jsou stropy dosti vysoké, je zde za částí stěny ukryto točité schodiště vedoucí na galerii. Dochovaly se i vzácné svazky, ze kterých je patrno, kdy a jaká urozená návštěva zavítala na zdejší zámek. V záznamech je vykreslen erb a popsán důvod návštěvy. Taková dnešní kniha hostů. Zrcadlový sál je vhodný pro koncertování, zároveň slouží pro svatební obřady.
Biedermeierový nábytek v knihovně zaujme svou vymožeností, například rohové čtenářské křeslo se sklopným odkládacím pultem předstihlo svou dobu. Dochoval se i stylový nočník, zabudovaný ve dřevěné, pohodlně vysoké stoličce. Umělecký směr se vyskytuje i v názvu prohlídkového okruhu, který se nazývá Život v biedermeieru. Stěny místností zdobí kromě jiného rodové portréty různých generací a historické fotografie stavby včetně interiérů. Při výkladu podloženém fotografiemi zjistíte, jak byla šlechta mezi sebou provázána a kdo s kým se přátelil.
Do areálu patří také rozlehlý hospodářský objekt, jehož křídla lemují dvůr. V jedné jeho části je dnes umístěna kavárna s terasou a dětským hřištěm. Park s okrasnou zahradou, alpiniem a tenisovými kurty má rozlohu kolem 30 ha. Navíc byl vyhlášen za přírodní rezervaci. Vyskytují se zde významné druhy rostlin i živočichů, kterým se v této lokalitě daří. K dřívějším stavbám patřila například vrátnice, budka pro hlídače, střelnice a jiné, nezůstaly však zachovány. V zámku měla bohužel jeden čas sídlo i živočišná výroba – chov prasat, což stavbě moc neprospělo. Spodní část parku, která směřuje k toku Divoké Orlice, přeťala železniční trať.
Na zámek se můžete vydat nejen autem, parkoviště je v dosahu, ale i cyklostezkou ze sousedních Doudleb nad Orlicí, kde je rovněž jedno z panských sídel – známé pro svoji sgrafitovou výzdobu. Nový zámek Kostelec nad Orlicí je v zimní sezoně uzavřen. Nejoblíbenější jsou prohlídky s majitelem Františkem Kinským nebo komentované prohlídky zámeckého parku.
Text a foto: Monika Babická
GPS:
