SR, Vlčkovce: vesnička konkurující městu - VIDEO

Video Vspoj_Vlčkovce_Spedservis.mp4

Osídlení oblasti se sice datuje už do mladšího paleolitu, ale nejstarší písemnou zmínkou je údajně listina z roku 1231, která zaznamenává spor vesnice Farkašín a Gest (nynější vesnička Hoste). Zde je třeba poznamenat, že současné pojmenování Vlčkovce dostali až v roce 1948. do té doby byly celá staletí nazývaná Farkašín. 

Pokud by jsme se chtěli držet historiky potvrzených faktů, tak první zmínka pochází až z roku 1336. Ať už je tomu jakkoli, Vlčkovce byly významnou spojnicí na tzv. České cestě a přecházeli zde i mosty nad Dudváhem nebo říčku Blava o čem svědčí i samotný erb. v tehdejší osadě byla zřízená mýtná stanice, v 15. století pařila obec panstvu ze Šintavského hradu, v 16. století se zde usídlili habáni a mezi pozdější vlastníky se zařadily i slavné rody Pálfiovců nebo Esterháziovců. v novodobé historii postihlo vesničku několikrát nešťěstí, ať už v podobě ztráty na životech v první světové válce, později tu řádila španělská chřipka, obsadila ji maďarská vojska a utrpení završila i druhá světová vojna.

Vesnička se proslavila cukrovarem, který sice zanikl, ale dnes se v jeho areálu zpracovávají kořeniny a výrobky pro masoprůmysl. Najdete zde i zábavný park Tarzania, Workout Park nebo sezónní atrakci Jahodovou plantáž s kukuřičným bludištěm. Jelikož Vlčkovce se nacházejí v těsné blízkosti rychlostní cesty R1, jejich dopravní dostupnost je více než výborná. 

Pokud se přesuneme do malebných venkovských uliček, natrefíme na hned několik památkových skvostů. Jedním z nich je Socha Panny Marie z roku 1928 nacházející se na začátku vesnice směrem od Trnavy. o něco dál (proti základní škole) se vypíná Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1807. Zaujme i Socha svatého Vendelína z roku 1828.

Určitě je třeba zastavit i  u Památné tabule rodáka, významného slovenského sochaře Fraňa Štefunka, která se nachází na jeho rodném domě. Tento národní umělec je autorem vícero podobizen významných osobností slovenských dějin.

Nevynecháme ani návštěvu novězaloženého hřbitova z roku 1777, který nahradil zrušený hřbitov, nacházející se v bezprostřední blízkosti kostela. Dominantou je Kamenný barokní kříž pyšní se „titulem“ nejstarší sakrální památky obce.

Pokud by jste se chtěli něco dozvědět ze života Vlčkovců, doporučujeme navštívit muzeální expozici ve Venkovském domě z roku 1925. Jakýmsi vyvrcholením procházky vesničkou je návštěva Kostela svaté Terezie z Lisieux postaveného v roce 1934. Chrám stojí na původním místě starého kostela, ze kterého byly některé sochy a obrazy přemístněné do současného. Před svatostánkem se nachází Kamenný kříž na památku skončení války a ve světovéj válce padlých vojáků z roku 1946. Nechybí tu ani Misijní kříž s uvedenými roky misií 1935, 1948 a 2011.                

Velkou raritou v obci je Vodní mýn stojící na dolním konci Vlčkovců, mezi kostelem a cukrovarem. První zprávy o něm sahají do začátku 16. století do tzv. habánskych časů. Poslední zastávkou by měla být bývalá Panská zahrada. Jedná se o kouzelné přírodní prostředí starého zámeckého parku s jezírkem a dětským hřištěm. Situovaný tu je už námi vzpomínaný lanový park Tarzania.

Vlčkovce jsou vesničkou, která z pohledu turistických atrakcí může konkurovat i menšímu městu, proto by jste ji určitě měli navštívit.