Turecko: Bodrum neboli Halikarnas IV.

Právě sem vedla známá silnice z Myndské brány. Město ale bylo poškozeno zemětřesením a částečně zatopeno. v průběhu jednoho roku je v této oblasti zaznamenáno kolem 200 menších zemětřesení, které však lidé většinou ani nezpozorují. Takže, abych se tam dostala, musím se brodit vodou, což je poměrně dobrodružné. Rozhodně se zde nechám vyfotit…

Je právě podvečer a slunce pomalu zapadá, takže si v jedné plážové minirestauraci dávám typické turecké jídlo Guveč, tj. kousíčky hovězího se zeleninou. Výborně si pochutnám. Všude tu visí pěkné lampionky z dýní, které jsou nalakované a ozdobené barevnými korálky. Plná krásných dojmů se vrácím do Turgutreis. po cestě míjím sad s mandarinkami. Vystoupím a několik i nezralých si natrhám. Ty si dám do sody místo limetky. Je to velmi osvěžující. v Turgutreis si koupím lístky do open air kina s velmi pohodlnými sedátky a lehátky - tento nápad nemám sama. po cestě jsem potkala kamarádského domorodce a ten mě pozval na rande. Ptal se mě, čím to je, že vypadám jako anděl. Zde to není nic neobvyklého, muži jsou tu velmi šikovní lichotníci. po zhlédnutí filmu konečně uléhám do postele. Byl to velmi vydařený den přeplněný zážitky…

A máme tu opět krásné ráno, na obloze ani mráček, cikády cvrlikají o sto šest a já se vydávám nejdřív na snídani do vesničky kousek od oblasti Yali. Pochutnám si na borku a mířím na úchvatnou pláž pod hotelem Kempinsky. Je tu celkem hodně Turků, ale pořád je pláž přírodní a nezkažená civilizací. Je zde nádherná průzračná voda, v dáli plují lodě a vidím až na řecký ostrov Kos. po pár příjemných hodinách se vydávám na průzkum další části Bodrumského poloostrova, tentokrát do Torby. Zajedu až na konec a jdu kousek pěšky po kamenité cestě, kde je další nádherná pláž. v moři jsou vidět obrovské pootevřené mušle asi tak 30 cm velké.

Odpoledne se vydám ještě do centra Bodrumu a nastupuji na malou lodičku v přístavu, která slouží jako dolmuš, kotvící hned vedle prodavačů ryb, takže to tu má typický rybí odér a pluji na pláž Bardakči, která je jednou z nejkrásnějších přímo ve městě. na místní promenádě jsem se nemohla vynadívat na krásné mozaiky kolem velkých květináčů s mandarinkovými stromy. Někteří umělci těchto mozaiek pochází až z Nového Zélandu či Španělska. Svým stylem připomínají Gaudího, moc krásné…

Večer se vypravím za kulturou, protože hned za Bodrumským hradem je divadlo, kde se každoročně koná festival baletu. Dnes zde bude účinkovat baletní škola a vstupné se neplatí. Přicházím včas, ale představení bude začínat se zpožděním, protože hned za divadlem stojí mešita, kde zrovna muezin svolává k modlitbě. v této době se tedy nemá poslouchat žádná hudba ani se nesmí jinak přerušovat. Jeho svolávání trvá zhruba 10 minut, takže v klidu počkáme. a představení může začít.

Text/foto: Sylvie Halouzková