Turecko: lákavá země Orientu

Je to nejen země Turků, ale i mnoha dalších různobarevných národů a kultur, které se přemísťovaly z jedné strany na druhou, jako vlny zmítané oceánem. Sestavme si mozaiku z jednotlivých střípků úryvků o této zemi. Zemi básníka Homéra ze Smyrny, otce dějin Herodota z Halikarnasu a dějiště nejznámější bitvy historie v Troji.

Naši pouť začínáme na jihu u Antalye, v legendárním místě věčně hořících ohňů. Ohně symbolizující svobodu lýkského národa, pyšného a neohroženého. V zemi, kde byl uctíván bůh slunce Apolon. Legenda nám vypráví o krvelačné bestii Chimeiře, kterou zde přemohl krasný Bellarofones na létajícím koni Paegasovi. Prý si s ní chrabře poradil. Ze vzduchu na ni na létajícím koni vrhal ohnivé střely. A ty ohně na strmém kopci, které zde v noci navštívíme, jsou právě posledními vzdechy této zkomírající bestie.

Naše cesta podél pobřeží, která bude dlouhá asi 70km, povede z Antalye na severozápad k městu Olympos.

Ti, kdo lační po dobrodružství, určitě zajedou do kanyonu Göynük (asi 30tý km naší cesty) a budou se prodírat mezi jezírky a balvany dravé řeky až ke krásným vodopádkům. Ti statečnější a vybavenější o neoprény a lana mohou pokračovat pořád dále. Nad vámi se tyčí balvany, vklíněné mezi dvě skály, pod kterými musíte proklouznout, to vás prostě nemůže nechat chladnými. A rochnění se pod vodopádkem to je prostě nádhera. Následuje výprava do civilizace a stavíme se i v nedalekém Kemeru (asi 36tý km naší cesty), dnes rostoucím turistickým rájem.

Centrum Kemeru, které se nachází v zátoce parku Moonlight, přímo vyzývá k procházkám za svitu měsíce. Dojdeme až k nomádským stanům s figurínami představujícími jejich putovný život. Za stany je také menší muzeum a stan, kde si usazeni na kobercích mezi polštáři vychutnáme výborný turecký čaj, při odchodu hledíme na mihotavá světýlka nočního Kemeru lákající poutníky i tanečníky k bouřlivým mejdanům a nevázaným tancům až do rozbřesku. Nad Kemerem, stejně jako v celém Turecku, vlaje na kopci turecká vlajka, takže náš další cíl je jasný. Vyšplháme se za ní a nafotíme fascinující panoramata modrozelené zátoky Moonlight se spoustou želv karet, bojácně vykukujících nad hladinu a zase plaše proplouvajících mezi nadšenými plavci.

V Kemeru doporučuji zapůjčení kol nebo Jeepu a poté se vydejte přímo do hor, abyste obdivovali nádhernou krajinu plnou lesů, hor, kanyonů a proudících studených řek. Vystoupejte až na náhorní planinu a nadýchejte se čerstvého horského vzduchu. Možná po cestě potkáte suchozemskou želvu, hada nebo divoké prase… A milovníci přírody a focení si nepochybně přijdou na své.

Vzhlédněte a nad Chimérou uvidíte hrdě vznešenou horu Tahtali Daği 2365 m n. m., nebo také Tahtali Daği Olimpos (asi 45tý km naší cesty) a rozhodně si nenechte ujít příležitost k paraglidingu z této hory až na pláž Olimpos nebo do Tekirov. Zažijte ten pocit svobody a vzrušení. Rozběhněte se se svým pilotem tak rychle, až se vám zatají dech a vzletíte volní jako ptáci. V dnešní době se již dostanete na horu Tahtali Daği Olimpos, ať už za paraglidingem nebo za cedrovými stromy super rychlou lanovkou. A světe div se byla sice vybudována švýcarskou firmou, ale stavbu vyměřovali Češi z krkonošské geodézie, kteří si museli všechny přístroje nahoru vynést. Cesta jim trvala celých 7 hodin. Lanovkou jste ovšem nahoře za 11 minut. Zaleží tedy na Vás, jak se rozhodnete. V zimě je Tahtali pokryta sněhem a tak podnikaví Turci uvažují o vybudování lyžařského střediska. Možná, snad, třeba... zkrátka Inšalach - dá-li Aláh.

Poutníku, následuj mě, jedeme do města Olympos (asi 70tý km naší cesty), které bylo jedním z prvních měst Lýkské ligy, také starověké Evropské unie. Ovšem za nedovolené obchodování s piráty bylo z ligy později vyloučeno. V 70. letech byl národní park Olympos vyhlášeným místem Hippies jehož nádherná příroda fascinuje turisty dodnes. Nachází se zde i kuriozní hostel ve větvích stromů nazvaný KADIR houses se solárními panely na stříškách. A až vám žaludek zaprotestuje, zajeďte si do údolí Ulupinar na pečeného pstruha a žampiony v rozpuštěném sýru. Na těchto dobrotách si pochutnáte ne v jen tak nějaké obyčejné restauraci, ale u stolečků umístěných přímo v řece a pod vámi bublá, proudí, přetéká, šumí, vlní se a klokotá ledově studená řeka.

O kus dále, v borovém háji, se ukrývá okrajové, hraniční město Lýkské říše Phaselis. Města bohatého díky olivovému oleji, získávaném z dalekého města Thermesos. Odtud jej posílali aquaduktem nebo přesněji řečeno olejduktem. Ve Phaselis nabírali olej do amfor, naložili na lodě a rozváželi po celém Středozemí. Navíc v okolí na horách rostou vzácné libanonské cedry ve výšce od 1000 m n. m. a ty byly chráněné už římským císařem Hadriánem, protože se z nich stavěly lodě.

Turecko je země pestrá a obrovská, není jen pomyslným mostem mezi Evropou a Asií, je spíš rájem, kde se lidé zabydleli a rozvíjeli, předávali si cenné zkušenosti a propojili své životy. Objevte s námi její krásy a zapomeňte na všechny ty předsudky. Opusťte nudu každodennosti a nechte se unášet vlnobitím, které ve Vás tato země vyvolá.

Text/foto: Sylvie Halouzková