www.infoglobe.cz » Ukrajina, Kyjev – Starobylá metropole – VIDEO
Ukrajina, Kyjev – Starobylá metropole – VIDEO
Publikováno: 26.11.2019
Na řece Dněpr už od 5. století našeho letopočtu stojí hrdé město Kyjev. Dodnes se v něm zachovalo nespočet památek, které se mísí s architekturou minulého režimu i nejmodernějšími budovami. Pojďme se do města společně vypravit.
Ještě než se vydáte k nejdůležitějším památkám, doporučuji se chvíli jen tak procházet, pozorovat život kolem a po cestě ochutnat pár místních specialit. Možná si všimnete, jak moc je hlavní město Ukrajiny zelené. Hlavně řeku lemuje několik rozlehlých parků, kam si místní rádi chodí odpočinout.
V nedávné historii jste určitě slyšeli o kyjevském náměstí Nezávislosti, média o něm často hovoří jako o Majdanu podle ukrajinského názvu Maidan Nezalezhnosti. Právě zde leželo centrum protestů v průběhu ukrajinské revoluce v letech 2013 a 2014.
U monumentálního pomníku nezávislosti si tak můžete prohlédnout fotografie z protestů a díky doprovodným textům se trochu zorientovat v nepřehledné situaci posledních let.
Pokračujte k pravoslavnému klášteru a kostelu sv. Michaela se zlatou střechou na návrší nad náměstím. Určitě se zastavte i u monumentální budovy Ministerstva zahraničí, která s klášterem sousedí.
Jen o kousek dál si pak prohlédněte katedrálu sv. Sofie, zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. Na stejném seznamu pak najdete i jeskynní klášterní komplex Kyjevskopečerská lávra. V roce 1051 ho založili poustevníci Feodosij a Antonij Pečerský a mniši tu před stavbou chrámů žili v jeskynním labyrintu.
Mezi další významné památky patří například Zlatá brána z 11. století, katedrála sv. Vladimíra, chrám sv. Ondřeje nebo majestátní socha Matka Vlast.
Kyjev krom památek nabízí i bohatý noční život a rušné moderní čtvrti. Mnoho lidí odsud také vyráží na výlet do nechvalně proslulého Černobylu a „města duchů” Pripjať.
Návštěvu Kyjeva mohu vřele doporučit a doufám, že se do něj vrátím. Necelé 2 dny na prohlídku všeho zajímavého totiž ani zdaleka nestačily.
Kniha Valerije Puzika zaznamenává příběh otce a syna v době války na Ukrajině. Otce, který by mohl svému synovi ukázat svět a zůstávat po jeho boku, avšak místo toho se rozhodl vstoupit do armády, aby bránil svou zemi proti ruským okupantům. Přesto vyčerpávajícím dnem, který zažívá během bojů na frontě, nikdy nezapomíná, že je také otcem.
Věděl si někdo představit, že ve dvacátém prvním století může být město nezávislé evropské země vymazané z povrchu země, zatím co jeho obyvatelé budou postaveni na pokraj humanitární katastrofy?
V následujících řádcích vám přinášíme pozvánku na přednášku S geologem do Černé Hory přes Bosnu a Hercegovinu, jakož i tipy na geologicko-cestovatelské toulky po severovýchodě Itálie za barevnými kameny Kyjeva nebo za nerostným bohatstvím Donbasu.
Kyjevská oblast byla jednou z prvních zasažených území, kde pocítili místní obyvatelé ruskou vojenskou agresi. Její ničivé důsledky si nyní můžete prohlédnout virtuálně, a to prostřednictvím online muzea.
V těchto dnech jsme svědky ruské vojenské invaze na Ukrajinu čehož důsledkem jsou nejen ztráty na životech, ale i omezení přístupu k základním životním potřebám obyvatelstva. Proto se mimovládní organizace i dobrovolníci spojili a vytvořili víceré finanční i materiální sbírky určené na zmírnění následků válečného konfliktu.
Radioaktivní mrak, který vystrašil Evropu. I takto lidé vzpomínají na události před více než třemi dekádami, kdy se z čilého a moderního ukrajinského města stal strašák celého světa. Vydejte se v pondělí 29. března v dobrodružné online přednášce s cestovatelem Rostislavem Nétékem, na cestu do Černobylu, aniž byste museli opustit pohodlí domova.
V minulém týdnu jsme se podívali na památky a historické centrum města. Do Lvova se ale jezdí i za kulturou, jídlem a rušným nočním životem. Pojďme alespoň část z toho „ochutnat“.
Nedaleko hranic Polska a Ukrajiny leží jedno z nejnavštěvovanějších míst země, město Lvov. Najdete v něm zachovalé historické centrum pod ochranou UNESCO i spoustu kulturního vyžití. Pojďme se teď do Lvova společně vypravit.
Milovníci prvorepublikové architektury by na svých cestách neměli vynechat ukrajinský Užhorod. Najdou zde práce řady významných československých architektů, často ještě v původní podobě. Právě jakési národní umění mělo být tmelícím prvkem různých národů nově vzniklého Československa.
Ne právě typická turistická destinace zažila uplynulých pár měsíců asi největší návštěvnost od havárie. Zodpovědný za to jen čas, protože 26. dubna 2011 uplynulo 25 let od katastrofy, která vzala život nespočetnému množství lidí.
V oblasti Siněvirské Poljany leží jedno z nejmalebnějších míst na Zakarpatské Ukrajině, Siněvirské jezero. Svědčí o tom i další jména, která jsou jezeru dávána – Perla Zakarpatí či Mořské oko. Už podle těchto názvů lze usuzovat, že se jedná o výjimečné místo, ke kterému se navíc váže smutná legenda. Celá tato oblast spadá pod Siněvirský národní park.
Vítr mírně pofukuje, tráva kolem se vlní do jeho rytmu a kromě zpěvu ptáků tu není ani živáčka. Jen vy a divoká příroda. Nádherná, trochu tajemná, čekající na objevení. Masivní kopce polonin zvou k přechodům jejich hřebenů a po dlouhém dni i ke spánku pod širým nebem. Tato nespoutaná příroda vás čeká na Zakarpatské Ukrajině.
Za první republiky nekončily hranice našeho území východním Slovenskem. K Československu tehdy patřila i oblast Zakarpatské Ukrajiny. Nám je území spíše známé jako Podkarpatská Rus, ale nynější oficiální název je Zakarpatská oblast. Ať už tento kout Ukrajiny nazýváme jakkoliv, jedno je jisté – milovníci přírody budou unesení.
Co se vám vybaví, když se řekne Zakarpatská Ukrajina? Myslím si, že odpověď většiny z vás zní: Koločava. Malinká vesnice, kterou známe z knihy Nikola Šuhaj Loupežník, leží v Siněvirském národním parku. A domluvíte se tu i česky. Československá historie sem totiž láká stále více Čechů.
Klub slovenských turistů, Fakulta informatiky РEVŠ a OZ Karpaty Vás zvou na 38. ročník mezinárodního setkání expedičních turistů a netradičních cestovatelů EXPEDICE 2024.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.