USA: Cesta do Seattlu VII

Seattle možná na první pohled budí dojem, že vzhledem k své krátké historii není místem, které by bylo atraktivní pro turisty. První co uvidíte jsou mrakodrapy postavené před pár desítkami let. Jako u mnoha dalších amerických měst tu v podstatě nejsou ani náměstí, jež většinou bývají centrem života ve městě.

Jak ale zjistíte, k vidění je tu toho víc než dost. Právě jedním z takových míst, která by měl každý, kdo do Seattlu pojede, navštívit, je Pike Place Market. Je to tržiště ležící poblíž Eliottské zátoky a při vstupu z První avenue si možná povšimnete bronzového prasete nazvaného Rachel, maskota Pike Place Market.

Tento trh byl otevřen v roce 1907 a tudíž je na poměry Seattlu považován za poměrně starý. Vzhledem k tomu, že se nachází poblíž vody, je zřejmé, že to hlavní, na co budete neustále narážet jsou ryby a různé mořské plody.

Je to vskutku podívaná už jen z toho důvodu, že u nás na něco podobného těžko narazíte. Sice máme jakési farmářské trhy, ale alespoň ty, které jsem viděl já, nebyly okořeněny živou hudbou.

Při procházce po tržišti za hudebního doprovodu se díváte do výloh různých obchůdků, které kromě ryb prodávají například sladkosti, maso a tak dále. Škála toho, co můžete koupit, je pestrá.

Na Pike Place Market leží jedna z městských dominant. Je jím první kavárna Starbucks. Byla otevřena koncem března 1971. Sice byla původně přesunuta z Western Avenue, ale pořád se jedná o první pobočku snad nejznámějšího řetězce prodávajícího kávu.

Když jsem ji šel navštívit já, stála před ní dvoučlenná kapela a hrála chytlavé písničky. Uvnitř samozřejmě nebylo k hnutí a lidé se hrnuli dovnitř i ven najednou, ale ani to nenarušilo můj pocit objevitele, který viděl původ gigantického řetězce s téměř 21 tisíci pobočkami po celém světě.

A na kavárny Starbucks nenarazíte jen na Pike Place Market, ale zdají se být téměř všude. Někde jsem dokonce narazil na dvě provozovny velice blízko u sebe. A téměř vždy je ve Starbucks plno. Mnozí Američané sice nadávají na to, že káva je tam drahá, ale jako vše i to je otázkou perspektivy. Když zmíním, kolik stojí u nás, někdo kývne hlavou, že to by od Starbucks čekal a někdo tomu ani nechce věřit.

Pokračování příště...

Text/foto: Maxim Kucer