Vatikán - katolická enkláva II.
Stručné dějiny Vatikánu
Dějiny Vatikánu, jakožto sídla papeže, se datují od 5. století, kdy na počest císaře Konstantina I. byla postavena bazilika svatého Petra. Papež Symmachus si v té době navíc postavil poblíž palác. Až do „babylonského zajetí“ v Avignonu ve Francii (14. století) papež obvykle sídlil v Lateránském paláci, ale po návratu Svatého stolce do Říma (1337) se papežským sídlem stal Vatikán. Papeži z období renesance, obzvlášť Sixtus IV., Inocenc VIII., Alexandr VI., Julius II., Lev X. a Klement VII. byli velkými patrony umění a právě oni začali shromaždovat velké sbírky a budovat překrásné galerie. Především Řehoř XIII. a Sixtus V. utratili za umění obrovské částky a také položili základy sbírky paláce Quirinale, který byl papežskou rezidencí v období 17. až 19. století.
Zvláštnosti státního zřízení a způsobu života ve Vatikánu
Dopravní ruch v úzkých uličkách Vatikánu je zanedbatelný. Vatikánské SPZ mají pouze auta samotného papeže, kardinálů, vyšších světských duchovních římské kurie a také osobní auta občanů Vatikánu. Osobní auta duchovních a světských spolupracovníků mají římské SPZ. Státní rozpočet se doplňuje díky příjmům z cestovního ruchu, církevních milodarů z celého světa, příjmům z umístění kapitálu v zahraničních bankách, pronájmu pozemků a prodeje poštovních známek. Dvakrát do roka Vatikán vydává menší, dopředu určený náklad nové série známek. Dodatečný příjem mini státu pochází z ražení vlastních mincí a památných medailí. Vatikán má také své vlastní nádraží, které bylo postaveno v polovině 19. století, kdy papežský stát zabíral podstatnou část Itálie. Známá je také vatikánská lékárna, pro to, že v ní jsou veškeré druhy léků, které se ve světě vyrábějí a je vlastněna řádem maltézských rytířů (známí též jako johanité či špitálníci), kteří léčili nemocné už během křížových výprav. Johanité udržují kontakty s největšími farmaceutickými společnostmi, pro které je splnění vatikánských zakázek otázkou prestiže a skvělou reklamou.
Pozoruhodnosti Vatikánu
Pozoruhodnosti Vatikánu jsou natolik známé a přitažlivé, že každoročně sem přilákají z celého světa nespočetné davy turistů a poutníků, kteří chtějí spatřit jeho slavná architektonická díla. Slavnostním vstupem do Vatikánu je kolonádami rámované obrovské (340x240 metrů) náměstí svatého Petra, vzniklé během 17. až 18. století, navržené architektem Lorencem Berninim. Kolosální kolonáda se skládá ze čtyř řad dórských sloupů, nad kterými je umístěno 140 velkých soch světců a mučedníků církve. Uprostřed náměstí v obklopení dvou kašen stojí obelisk (1. st. před n. l.) o výšce 35,5 m, který dovezl císař Caligula z Egyptu. V horní časti obelisku ve zlaté kouli je umístěna urna s církevními relikviemi.
Bazilika svatého Petra (1455-1626)
Nejcennější památkou italské renesance a baroka je bazilika sv. Petra. Je vybudována dle návrhu Donáta Bramanteho a monumentální fasádu projektoval Karel Madern, který nechal nad sloupy chrámu vyrýt latinskými písmeny jméno zákazníka, papeže Pavla V. Borgheseho. Vrchol chrámu tvoří obrovská kupole, jež je dílem Michelangela. Bazilika svatého Petra je tak oprávněně považována za jedno z největších děl světové architektury.
Je známo, že na místě současného chrámu a přilehlého náměstí, v období starého Říma, se nacházel cirkus, kde za dob panování imperátora Nera byli často popravováni křesťané. V roce 67 sem po soudu přivedli také apoštola Petra, který prosil, aby jej nepopravovali stejně jako Ježíše Krista, tak jej Římané ukřižovali hlavou dolů. Tehdejší římský biskup, svatý Klement, a další věrní následovníci sundali apoštolovo tělo z kříže a pochovali jej v nedaleké jeskyni.
Příště: pokračování o bazilice svatého Petra a Sixtinská kaple
Text: Maxim Kucer
Foto: Wikipedia - radomil, Giovanni Paolo Pannini, Ricardo André Frantz, Karelj, Wikibob
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek