Vietnam, Ho Či Minovo Město: motorky a pláštěnky

Protože má B. ve Vietnamu část rodiny, byla celkem jasná volba vydat se za nimi na návštěvu. A tak jsem se ocitla v letadle do Saigonu.

Saigon (Sài Gòn), dnes správněji Ho Či Minovo Město (Thành phố Hồ Chí Minh), je největším městem Vietnamu (Việt Nam), centrem obchodu, ale částečně i kultury. Jeho historie je ve srovnání s hlavním městem Hanoj (Hà Nội) daleko kratší, ale nijak mu to neubírá na jeho kouzlu.

Saigon se v moderní město začal proměňovat až ve druhé polovině 19. století, kdy jej dobyli Francouzi a ustanovili jej centrem známé kolonie Kočinčína na jihu dnešního Vietnamu. Byl hlavním městem v letech 1956–1975, tedy do sjednocení severního a jižního Vietnamu. Své dnešní jméno získal na počest význačného politika Ho Či Mina.

B. mi o Saigonu hodně vyprávěl a viděla jsem pár fotek, ale osobní zkušenosti se nic nevyrovná. Byla jsem připravená na teplo a vlhko, ale i tak mě ta vlna vedra po výstupu z letištní haly málem porazila. A navíc jsem poprvé v životě byla v zemi, kde jsem nedokázala mluvit místním jazykem. Směs pocitů doplnila cesta z letiště – všude, ale skutečně všude byly motorky. Jejich jezdci na sobě měli kvůli dešti pláštěnky a vypadali jako obrovská netopýří armáda. My jsme – prozatím – kvůli zavazadlům jeli autem a já nechtěla věřit, že všemi těmi úzkými uličkami projedeme. Ale vietnamští řidiči jsou tak trochu kouzelníci. Přestože byl každičký prostor ulice naplno využit k posezení před restauracemi nebo prostě jenom k prodeji čehokoliv, pokaždé se našla skulinka, kterou mohlo projet i větší auto.

Mozaiku prvních dojmů doplnilo uvítání u B. babičky, která nám nabídla střechu nad hlavou. Malinká babička mě okamžitě adoptovala a než jsem se nadála, na stole byla hotová hostina včetně čerstvého kokosu a manga ze zahrádky.

Sklidila jsem vlnu obdivu za svou schopnost používat hůlky (konečně něco, co jsem znala z Číny) a dostala jsem svou matraci s moskytiérou a větrák.

Když jsem se ráno probudila, tak jsem pochopila, že následující dny budou plné nových a dobrodružných věcí. Ze stěny mě sledovala ještěrka a B. volal, ať si pospíším, že máme půjčenou motorku a čeká nás spousta míst, která musíme navštívit. A jídel, která je potřeba ochutnat.

Den jsme tedy začali časně ráno horkou polévkou phở a pak jsme se na motorce vypravili poznávat tajemství Saigonu.

GPS: (letiště) 10°49'05.8"N 106°39'32.5"E

Text a foto: Hana Bašová