Vietnam, Hoi An: multikulturní přístav

Hoi An byl na vrcholu své slávy především v 16. až 19. století, kdy sloužil jako mezinárodní přístav a sjížděli se sem obchodníci nejen z Asie, ale také z Evropy, především Portugalska a Itálie. Řada Japonců a Číňanů se zde usadila natrvalo a dodnes nalezneme jejich stopy ve čtvrtích, které si zde vytvořili. Mířili sem i křesťanští misionáři, mezi mnohými například francouzský jezuita Alexandre de Rhodes, který kromě šíření křesťanství přispěl ke zdokonalení zápisu vietnamštiny latinkou.

S postupem času a větším a větším množstvím nánosů v ústí řeky se stal přístav pro námořní lodě nepřístupný, jeho roli tak převzal nedaleký Danang (Đà Nẵng). Všechno zlé je k něčemu dobré – Hoi An snad právě díky tomu zůstal v ústraní a unikl tak většímu poškození během těžkých bojů za indočínských válek ve 20. století. Od roku 1999 je zapsán v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Po ránu byl v uličkách města ještě poměrně klid a my si mohli nerušeně prohlížet architekturu, která v sobě mísí nejrůznější vlivy – od čínských až po portugalské. Nejvýrazněji působily domy význačných obchodníků, v nichž dodnes žijí jejich potomci. S jedním z nich jsme se dokonce dali do řeči, protože ještě nedorazily davy turistů. Stařičký pán seděl u zápraží a rovnal na stole bankovky z různých zemí, které posbíral od turistů. Našli jsme tam dokonce i českou papírovou padesátikorunu. Po nadšené debatě o České republice jsme si prohlédli zbytek domu – obdivovali jsme hlavně umně vyřezávané tradiční motivy a zachovalé památky z každodenního života jeho předků.

Mezi další významné památky patří japonský krytý most s pagodou ze 16. století a shromažďovací a obřadní síně čínských obchodníků, z nichž velká část je také ze dřeva. Most Chua Cau (Chùa Cầu) je dnes jedním ze symbolů města. Propojuje japonskou a čínskou čtvrť a kromě buddhistické pagody uprostřed stojí na obou jeho koncích ještě patroni – na jedné straně pes, na druhé opice. Dnes je most vyhledávanou atrakcí turistů i místem, které se denně snaží zachytit malíři na svých obrazech.

Celkovou atmosféru městečka dotvářejí nejrůznější obchůdky a stánky, v nichž seženete nejen různé dobroty, ale také suvenýry v podobě látek, misek a vůbec všeho, na co si jen vzpomenete.

Hoi An jsme si doprohlédli právě včas, abychom unikli davům turistů, kteří si ten den přispali. A my se mohli v klidu vydat dál, ale o tom až příští sobotu.

GPS: (most Chua Cau) 15°52'37.6"N 108°19'33.7"E

Text: Hana Bašová

Foto: Hana Bašová, Wikimedia Commons: François Guerraz