Víte, že? Italské město duchů
V jihoitalské provincii Matera, asi 25 kilometrů od Středozemního moře, na pomyslném chodidle italské boty se nachází město, jehož počátky sahají až do raného středověku. Na první pohled vyprahlá krajina, posetá pískovcovými pahorky a romantickými městečky, byla již odnepaměti dosti rušnou oblastí vojenských manévrů. Za časů starověkého Říma zde procházely legie cestou k africkým tažením a opačným směrem pak putovala spojenecká vojska během druhé světové války.
Nad touto zemí se tyčí asi 400 metrový pahorek, na němž není z dálky nic tak pozoruhodného. Vypadá jako skála žlutošedé barvy, jakých je v okolí nespočet. Při bližším zkoumání však začínáme rozlišovat ostré tvary střech, oken a věží něčeho, co kdysi dávno bývalo lidským příbytkem. Chudý a neúrodný kraj dal i tak v 11. století vzniknout městu, které se s průměrným počtem 450-1500 obyvatel doslova dožilo až konce 60.let 20.století. Craco a jeho okolí bylo za druhé světové války místem tuhých bojů mezi Američany a ustupujícími fašisty, což výrazně poznamenalo i tvář tohoto města. Domy byly z větší části nenávratně poničeny, újmě neušlo ani historické centrum s příkrými uličkami, skromným kostelem a především hradní věží, která ční na míle daleko. Většina místních tak toto místo opustila a mnoho z nich se prý vydalo hledat štěstí do zámoří. Původně obranná tvrz a pozdější město tak definitivně v roce 1963 osiřelo.
Krom chudoby zde život znepříjemňovala i častá seismická činnost nestabilního podloží, menší zemětřesení a sesuvy půdy tu jsou dodnes na denním pořádku. Není úplně pravdou, že by město zůstalo navždy opuštěno. Zejména v poslední době slouží jako častý cíl, jinak nepříliš turistického kraje. Konají se zde hudební festivaly, trhy a mnohé církevní slavnosti. Horní část města je však stále trvale neobydlená, dokonce i turistům je do většiny míst vstup povolen jen na vlastní nebezpečí. Na úpatí hory však leží stejnojmenná vesnice, kam se v průběhu druhé poloviny 20.století odstěhovala část původních obyvatel. Kraj je oblíben i u filmařů - natáčeli zde části snímků Quantum of Solace ze série agenta 007 a některé scény z Umučení Krista.
Krása opuštěného města vyniká zejména při západu slunce, kdy se kamenné zdi rozpadlých budov převlékají do oranžových a růžových tónů, modrá obloha tmavne a ulicemi se prohání jen lehký teplý vánek.
Věřím, že ač jsou opuštěná města často něčím depresivním, je Craco jedním z těch, které mají své neopakovatelné kouzlo, svůj Genius loci.
text: J.Chaloupka
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek