Víte, že? - nejmenší exotické státy světa II.

Zatímco Macao, zmíněné v minulém díle tohoto seriálu, bylo možná co do rozlohy státem malým, jeho plocha byla využita takřka do posledního místa. Bohaté město s množstvím kasin ale v dnešním pokračování vystřídají ostrůvky, o nichž se toho jinde dozvíte jen pomálu.

Nejmenším z dnešní přehlídky je ostrov Nauru, na němž se nachází stejnojmenná republika, která je zároveň nejmenším ostrovním státem i republikou světa. Svou polohou přísluší k ostrovní skupině, nesoucí přiléhavý název Mikronésie – Oceánie, jižně od Marshallových ostrovů. Bohužel jeho nedlouhá historie, datující se od roku 1798, kdy byla objevena britským mořeplavcem Johnem Fearnem, není zrovna růžová. Ač byl svým objevitelem nazván „příjemným ostrovem“, jeho dějiny jsou spjaty především se světovými válkami a také necitlivou těžbou fosfátů. Dnešních zhruba 13 tisíc obyvatel ostrova je každodenně vystavováno následkům neregulované těžby fosfátu – solí kyseliny fosforečné, které jsou důležitou skupinou látek v biochemii a především ve výrobě hnojiv. Fosfáty jsou původem nahromaděním vrstev ptačího trusu - bohatého na fosfor a hořčík, který v mocných nánosech pokryl rozsáhlá území. Většina již tak malého ostrova, je dnes z důvodů zamoření jedy prakticky neobyvatelná. Těžilo se zde nepřetržitě už od roku 1900. Za posledních deset let však zásoby fosfátů docházejí a s tím klesá i celková životní úroveň ostrovanů. V minulosti, resp. koncem 70. let, zde byl život doslova rájem na zemi, jelikož vše bylo díky zahraničnímu obchodu s cennou surovinou prakticky zadarmo, počínaje školstvím, zdravotnictvím, absencí daní, vysokými důchody atd., atd. Dnešní obyvatelstvo stále čelí státnímu bankrotu i riziku nuceného přesídlení na jiný ostrov poblíž australského pobřeží, jelikož po odchodu peněz zůstala jen zničená krajina a státní dluhy, které se pochybnou politikou nepodařilo dodnes zkrotit. Austrálie si zde po dohodě dokonce zřídila internační tábory pro své vězně a imigranty.    

Nauru je také jediným státem světa bez úředního hlavního města, ale má parlament a prezidenta. Nejbližšími obchodními partnery jsou Čína, Austrálie a Tchaj-wan.

Geograficky a geologicky je Nauru typickým korálovým atolem, nacházejícím se na špičce již dávno vyhaslého vulkánu. Nejvyšší bod ostrova je pouhých 61 m n. m. Z důvodu nekvalitní půdy a zamoření se zde příliš nedaří zemědělství. Vápencové podloží také neumožňuje čerpání podzemní pitné vody, která se tak musí dovážet převážně z Austrálie.

Místní obyvatelstvo je z většiny původní, ale velkou část tvoří i přistěhovalci z okolních ostrovních států a Asie. Zajímavostí je, že průměrná délka života je zde pouhých 62 let, což je následek převážně nezřízeného života a nezdravého životního stylu – především stravovacích návyků z dob, kdy zde bylo vše takřka zadarmo – více než 30% obyvatel zde trpí závažnou cukrovkou, což je doslova světový unikát!

O turistickém ruchu tak nemůže být příliš řeč, samotná cesta sem je velmi složitá, jelikož místní letecká společnost (se svým jedním letounem) již zkrachovala. Ač jsou zde pěkné pláže s korálovými útesy, neexistuje tu další významnější turistická infrastruktura. Většina potravin se musí dovážet z Austálie a to platí i o jídle. Pakliže se i tak rozhodnete přijet na návštěvu ostrova stačí vám na to bohatě den či dva, ale nevím, kdo by vážil takovouto cestu i v rámci pobytu v Austrálii.

Více o tomto ostrově se dozvíte z našich dalších článků: NAURU I-V.

V příštím pokračování navštívíme souostroví Tuvalu a ostrov Bermudy.        

text: Jan Chaloupka

foto: wikipedia commons: J.H.Søby a web http://www.discovernauru.com/