Z Prahy k břehům Atlantiku XIX.

18. den (čtvrtek) – Výlet do Madridu

Budík jsme měli nastavený na osmou hodinu ranní, abychom co nejdříve vyrazili na dnešní celodenní výlet po Madridu. Včerejší večer, kdy jsme přijeli utahaní do móstoleské Formule, jsme si neobjednali snídani, ale ráno jsme si uvědomili, že v brzkých dopoledních hodinách není tak jednoduché najít otevřený obchod, takže jsme si za ni nakonec doplatili. Hody v podobě croissantů, marmelád, másla, džusu, kafe a dalších dobrot mohly začít. 

Stejně jako na drtivé většině Pyrenejského poloostrova i pro Madrid platí, že snesitelné počasí trvá tak do desáté hodiny ranní, také ulice jsou do té doby poměrně klidné a obchody se otevírají kolem deváté, desáté (vyjma pekáren).

Naším prvním cílem se stalo věhlasné Museo del Prado, které se nachází hned vedle obrovského Parque del Retiro a Královské botanické zahrady, do které se můžete podívat za zanedbatelné drobné. Neméně slavné Museo Thyssen-Bornemisza stojí jen pár set metrů opodál. A pokud si budete jistí, že navštívíte i Centro de Arte Reina Sofia (to nabízí to nejlepší ze současného moderního umění), určitě se vám vyplatí zakoupit jednorázovou „multivstupenku“ do těchto tří nejslavnějších galerií, jenž platí ve všech budovách po dobu jednoho roku.

Museo del Prado je obrovské a sami jsme se přesvědčili, že tu lze, aniž byste si to uvědomili, strávit i několik hodin a skutečným milovníkům umění zajisté nevystačí ani celý den, protože je tu vystaveno na 7000 exponátů. Bohužel focení je v celé budově zakázané, chuť jsme si pak ovšem spravili v oficiálním obchůdku se suvenýry, kde si lze zakoupit i některá vystavená díla vytisknutá na kvalitním papíře, takže doma je stačí pouze nechat zarámovat. Stručně zmíníme, jaké mistry tu lze vidět: Goya, Velázquez, El Greko, Bosch, Botticelli, Rafael, Tizian, Dürer, Rubens, Vermeer, Lawrence. Pro více informací se podívejte na oficiální webové stránky.

Prohlídka Prada nám spolkla celé dopoledne, a když jsme se opět ocitli v madridských ulicích, bylo už kolem jedné hodiny a tudíž čas oběda. Architektura, alespoň té části města, kterou jsme procházeli, byla velmi podobná Barceloně. Všude byly rozesety menší i větší bary, restaurace, galerie a líbily se nám stahovací plechové štíty výloh, které byly většinou nápaditě pomalované. Nakonec jsme zapadli do malého a příjemného italského podniku, který se chlubil vařením tradičních druhů těstovin a samozřejmě pizzou. Během půl hodiny nám milá číšnice, která se nás ptala, zda nejsme ze Slovenska, přinesla nečekaně velké porce jídla, jenž jsme nakonec hrdinně snědli.

Nedaleké Museo Thyssen-Bornemisza nabízí jednu z nejrozsáhlejších soukromých sbírek evropského umění, nejznámější díla (celkem jich tu je cca 800) jsou od autorů jako Rembrandt, Rubens, Saenredam, Dalí, van Eyck, Bacon, Kirchner, Carpaccio, Canalleto nebo Caravaggio. Více informací o galerii najdete na oficiálních webových stránkách.

Od muzejní části Madridu jsme se vydali směrem k Plaza de Oriente, kterému dominuje jezdecká socha krále Filipa IV. Kolem parku, kde si člověk může v určitých místech i lehnout do trávy, se nachází velké množství kaváren s venkovními zahrádkami. Náměstí přímo vybízí k pauze na kafe, které jsme si s chutí dali a po krátké pauze pokračovali dál po Plaza de Oriente kolem monumentálního královského paláce. V této části města se ulice více a více plnily turisty a neustále se nám stávalo, že někdo vrážel do nás nebo naopak. Častokrát jsme viděli i různé pouliční umělce, z nichž někteří nás překvapili, protože jsme nečekali, že v ulicích spatříme například symfonický kvintet nebo muže hrajícího na skleničky, což byl skutečně pozoruhodný výkon. Pokračovali jsme směrem k rušnému náměstí Plaza de la Independencia, kterému dominuje bývalá městská brána Puerta de Alcalá, postavená Karlem III.  roku 1778, jež patří mezi nejvýznamnější dominanty Madridu. Tou dobou se však již začínalo připozdívat, a proto jsme se museli vydat směrem k našemu autu zaparkovanému nedaleko Museo del Prado.

Žít město vskutku začíná až večer. Lidé se začali ztrácet v různých barech, kafetériích a dalších podnicích. Procházeli jsme vedlejší uličky, které pozbývaly čistoty hlavních tříd, a pomalu se dostali zpět k autu a následně do nedaleké Formule.

 Příště: Madrid - den druhý

Text: Maxim Kucer & Jakub Štantejský

Foto: Maxim Kucer & Jakub Štantejský