ČR: 150. let od narození architekta, který přeměnil Pražský hrad a Lány na rezidence českých prezidentů

Průkopník moderní architektury a jeden z nejvýznamnějších architektů 20. století Jože Plečnik byl celý život rozkročený mezi rodnou Lublaní, Vídní, kde vystudoval vídeňskou akademii pod vedením jednoho ze zakladatelů moderní evropské architektury Otty Wagnera, a Prahou, kam ho přivedlo přátelství se spolužákem Janem Kotěrou. 

Po desetiletém působení ve Vídni se v roce 1910 přestěhoval do Prahy, kde začal působit jako profesor dekorativní architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Spřátelil se s T. G. Masarykem a po vzniku republiky sa stal architektem Pražského hradu, aby podle Masarykova přání „hrad monarchistický přeměnil na hrad demokratický“.

Plečnikovy práce prozrazují vliv středomořské architektury i vídeňské secese, antiky a rané italské renesance. Vrcholné období Plečnikovy tvorby je spojené právě s úpravami Pražského hradu. Navrhnul nové uspořádání zahrad Rajské, Na valech a Na Baště, odkud vede Býčí schodiště na třetí nádvoří. Tam architekt nechal vztyčit monolit z mrákotínské žuly. 

Na přeměny Pražského hradu navázaly nadčasové úpravy interiérů zámku v Lánech a zámeckého parku, oficiální rezidence českých prezidentů. Posledním Plečnikovým dílem v Česku je kostel Nejsvětějšího Srdce Pána v Praze na náměstí Jiřího z Poděbrad z let 1928 až 1932. Protože část veřejnosti tehdy ostře protestovala proti jeho plánovaným zásahům v okolí Pražského hradu a Hradčan, Plečnik spolupráci s Prahou, Masarykem a českým státem ukončil a vrátil se do vlasti.

Více o tomto významném architektovi se dozvíte ZDE nebo v rámci  expozice v Rothmayerově vile v pražských Střešovicích.

Zdroj a foto: CzechTourism, Pavol Urbánek

Textová úprava: redakcia