Náš cykloden začal na náměstí Hraničářů, odkud jsme se vydali přes zelený Starý háj, kde se mimochodem nachází i známá dostihová dráha, směrem k Památníku generála Milana Rastislava Štefánika. Ani jsme se nenadáli a ocitli jsme se na tzv. Dunajské cyklomagistrále, která vede podél břehů Dunaje již od německého města Donaueschingen přes Rakousko, Slovensko až do maďarského hlavního města – Budapešti. Samotná cyklomagistrála je součástí mezinárodní cyklostezky EuroVelo 6. Napojili jsme se na ni v části, kde se nachází i benzinová pumpa, takže v případě potřeby si zde můžete dofouknout kola.

V poměrně svižném tempu jsme pokračovali k Přístavnímu mostu. Tento dvoupatrový dálničně-železniční most je dlouhý bezmála 600 metrů a jeho výstavba probíhala v rozmezí let 1977 až 1985. Denně jím projíždí přes 120 000 aut. z obou stran je kromě silnice a kolejí k dispozici chodník pro pěší, ale i cyklisty. po necelých pěti minutách jsme se na něm ocitli i my. Přejezd tímto ocelovým gigantem nám zpestřovaly výhledy na Dunaj a jeho ramena nebo přístav s obrovskými nákladními jeřáby. Sjeli jsme a pokračovali směrem do městské části zvané Vlčí hrdlo.


Zde nás příjemně překvapila poměrně nově vybudovaná cyklostezka, na jejímž konci se nacházelo kryté odpočívadlo se samoobslužnou pumpou. Jelikož sil jsme měli dostatek, pokračovali jsme dál. Napojili jsme se na cyklostezku kopírující Malý Dunaj z jedné strany a závod Slovnaft z druhé. Okolní příroda byla často tak fascinující, že jsme i zapomněli dívat se před sebe. Naštěstí proti nám nikdo nejel. Přibližně po čtvrt hodině jsme se ocitli v další městské části Bratislavy, a to v Podunajských Biskupicích a následně ve Vrakuni.
Zde jsme poprvé odbočili z cyklostezky. Přes modrý visutý most jsme se dostali do tzv. Vrakunského lesoparku. Mezi místními obyvateli je to vyhledávaná oáza zeleně a klidu. v těsném sousedství lesoparku je i hřbitov. Lesoparkem vede nespočet chodníčků, které lemují lavičky, ale i hřiště pro děti. Sami jsme se zde na chvilku zastavili a posilnili se. Toto krátké zastavení vám vřele doporučujeme.
Přejet lesoparkem bylo příjemným osvěžením, ale protože cíl byl ještě daleko, vydali jsme se dál. Ani nevíme, jak se asfaltová silnice změnila na polní lemovanou stromy a keři. Řekneme vám, byl to přibližně sedmiminutový adrenalinový zážitek, který vyústil na mostě, který propojuje pravý a levý břeh Malého Dunaje. po jeho projetí jsme viděli i druhou cestu, která by nás také dovedla k mostu. Byla kamenitá a obsahovala tolik děr, že by i švýcarský ementál zezelenal závistí. Rozhodli jsme se asi sto metrů po této cestě vrátit, a to kvůli oboře, kde byla tak roztomilá prasátka, že bychom si je hned adoptovali. Ale my jsme odolali a vrátili se k mostu, kde cesta pokračovala podél plotu areálu bratislavského letiště. Těsně před rozvětvením cesty se nachází letištní dráha. Je to bod, kde jste tak blízko k přistávajícím letadlům, že je jejich pozorování opravdu neuvěřitelný zážitek.

Poté jsme pokračovali cestou vlevo směrem do Ivanky pri Dunaji, v jejímž katastru se nachází první cíl našeho výletu – Památník generála Milana Rastislava Štefánika. Jak náš výlet pokračoval, si povíme za týden.
Text a foto: Oskár Mažgút
Překlad: Stanislava Waniová