Kouzlo jménem HDR

Už jste jistě narazili na snímky, které jste zprvu dozajisté považovali za dílo šíleného výtvarníka se smyslem a citem i pro ten nejmenší detail každého centimetru plochy. Ne, že by se podobní umělci skutečně nevyskytovali, ale v mnoha případech se jednalo právě o zmiňovanou HDR techniku fotografování, resp. následných úprav v jednom z několika softwarů. Opravdu je někdy těžké postřehnout, kdy končí fotografie a začíná grafika, ale to je otázka spíš pro kritiky a znalce umění. Nám uživatelům jde především o skutečnost, že jinak běžný záběr či snímek získá novou a mnohdy naprosto nečekanou dynamiku barev, stínů a kontrastů, které ani lidské oko není schopné v daný okamžik zachytit.

Jak to vše vzniká?

Širokým dynamickým rozsahem v tomto případě rozumíme spektrum barev v celé škále odstínů, která se vlivem nasvícení a kontrastů neustále mění a když budeme chtít být velmi struční, řekneme, že běžná fotografie umí zachytit v daný vždy jen jeden stav barev-světel-kontrastů… HDR však pracuje s vrstvením třech a více snímků, tedy získáme v danou chvíli řekněme 3x vyšší rozsah již zmiňovaných hodnot. Samotný fotoaparát samozřejmě žádné HDR nevytvoří, to je dílem následného softwarového zpracování, ale pomocí jedné jeho funkce si snadno pořídíme podkladové fotografie. 

Ilus.obr

Fotíme do HDR

Konečně přistoupíme k samotnému postupu vzniku HDR.

O co jde: Naším úkolem bude v prvé řadě získat tři identické snímky. Identické z hlediska stálosti záběru, tedy bude nezbytné fotit ze stativu, či pevného bodu, jelikož posunem záběru by nebylo možné vrstvit 3 identické fotografie, čímž by došlo k rozmazání – záběry tedy musí „sedět“.  Základem je tedy postupné pořízení 3 fotografií: podexponované – normální – přeexponované. K tomuto účelu je již naprostá většina novějších fotoaparátů přednastavena samostatnou funkcí (u zrcadlovek od Canonu ji najdeme v menu pod záložkou AEB). Zde si lze nastavit samotný rozsah expozice na stupnici (-2..-1..0..+1..+2 ) Při nastavování rozsahu se nám na této stupnici posouvají 3 záložky, jedna do minusových hodnot (podexpon.foto), druhá zůstává na optimální nule a třetí se posunuje směrem k +2, tedy (přexponované)  přesvětlené fotce. Pakliže se tato volba na Vašem aparátu nenachází, je nutné nastavit ony tři kroky manuálně: pomocí šipek, kolečka ji jiného posouvátka postupně vyfotíme tři snímky v hodnotách:  -2  , 0 , +2 , musíme však dávat velký pozor, aby se hledáček ani o milimetr nevychýlil ze záběru, čímž by vzniklo výsledné rozmazání obrazu. 

Trojexpozice...

A výsledek po drobných úpravách...

foto: J.Chaloupka

Jakmile nastavíme rozsah, potvrdíme volbu daným tlačítkem OK či namáčknutím spouště a postoupíme k samotnému fotografování. Fotíme pokud možno z pevně zakotveného bodu - stativu. Aby nedošlo k posunutí obrazu během mačkání spouště, je ideální použít samospoušť, kterou je vybaven dnes již každý foto stroj. Fotoaparát následně sám pořídí tři snímky. Nezapomínejme, že i HDR snímek vyžaduje především zajímavý a kompozičně sladěný záběr – ideální jsou krajiny, zátiší, či temnější zákoutí, kde nejvíce využije hru a přechod světel a stínů. Zjednodušeně lze říci, že HDR snímek, si bere to tmavé z podexponovaného fota, to světlé z přeexponovaného fota, čímž zároveň obě hodnoty vzájemně kompenzuje – bere si to nejlepší z obou. Tím se eliminují jinak běžná rizika přepálených či naopak černých míst na kontrastních snímcích, kde je přechod např. ze světla do tmy. Tři identické záběry v různé expozici tedy máme a můžeme přistoupit ke zpracování.

Zpracování snímků

Nyní se dostáváme k samotnému tvorbě HDR fotografií – nejprve je nutné zvolit vhodný software. Osobně nejčastěji používám výborný český program Zoner Photo Studio, nyní ve verzi 12. HDR obrazy umí zpracovávat tuším již od verze 10. V Zoneru si načteme galerie (složku) s našimi HDR podkladovými snímky – musíme však vždy najít ony tři po sobě jdoucí snímky, které si následně tahem myši označíme. V horní liště nalezneme pod záložkou PUBLIKOVAT volbu HDR, kterou také zvolíme. V dalším okně jen zkontrolujeme náš předchozí výběr fotek a v případě správnosti potvrdíme > snímky se sjednotí v jeden obraz, který je následně potřeba vyladit do požadovaných parametrů – ty jsou však naprosto individuální a tak jen zmíníme, že se primárně nastavují hodnoty SVĚTEL a STÍNÚ a tím jednotlivé přechody a intenzity vrstev (fotek) tak, aby výsledek byl podle vašich představ. Pakliže upřednostníme tmavou fotku, umocníme především strukturu oblohy – světlou naopak prokreslenost detailů pozemních objektů ve stínu – nestane se nám tedy jako u běžné fotografie, že když je prokreslená obloha, je horizont černý a naopak, když je krajina jasně zřetelná = je nebe bez jasných kontur a víceméně přepálené. HDR technika dodá vašim snímkům na dramatičnosti, dynamice a celkově oživí mnohdy strnulou kompozici krajinných snímků. HDR technika je primárně určena statickým záběrům, nebo alespoň těm, kde objekt či panorama zůstávají po dobu snímání v klidu a na stejném místě. Těžko tak vyfotíme hrající si děti, jedoucí automobil atd. Samozřejmě jsou výjimky, jako je např. snímek tekoucí vody, potoka atd. v jinak konstantní nehybné přírodě… čímž vznikají krásné přechody mezi ostrým pozadím a rozmazanou vodou. 

hlavní postupné kroky při zpracování v Zoner Photo studio 12

výběr snímků a následné ladění

Závěrem snad stačí dodat, že HDR se nemusí líbit každému, především vyznavači klasické a černobílé fotografie budou protestovat, ale co naplat, moderní digitální technologie si tento pokrok žádá a je jen na nás (Vás) fotografech, aby nevznikalo příliš kýčovitého umění, na úkor kvalitní foto tvorby…

Zásady HDR

-         fotíme ze stativu, popř. pevné podložky!

-         snažíme se dodržet zásady kompozice – zlatého řezu

-         finální obrázek nebude přebarvená kýčovitá omalovánka

-         vybíráme statické objekty

-         používáme samospoušť

-         snažíme se fotit pokud možno za zajímavých světelných podmínek – dramatická obloha

           vše umocňuje

-         držíme se pravidla, že ne každý záběr bude zároveň krásné a zajímavé HDR

-         HDR technice velmi svědčí i horší světelné podmínky, noční scenérie

-         HDR není příliš vhodná k fotografování lidí a portrétů – kůže získá mnohdy podivné odstín

          a barevné mapy. Starší osoby naopak vyniknou!    

zpracoval Jan Chaloupka

foto: Jan Chaloupka a Jan Kukla