ČR: Karlovo náměstí v Praze
Náměstí, kterému se dříve také říkalo Dobytčí trh, získalo své pojmenování po českém králi Karlu IV. a společně s dvěma dalšími trhy – Senným (dnes Senovážné náměstí) a Koňským (dnes Václavské náměstí) roku 1348 spoluvytvořily Nové Město pražské. Dnešní podobu parku, kterou mu vtiskl zahradní architekt František Thomayer, získalo náměstí v sedmdesátých letech 19. století, kdy se zde začalo s výsadbou zeleně (především lipového stromořadí). Park o více jak 300 stromech 40 druhů je chráněn jako městská památková rezervace. Travnatou plochu parku se starými stromy protínají úzké cestičky, podél kterých jsou umístěné lavičky, v jižní části je nově vybudované dětské hříště.
Dále tu můžete narazit na tři památníky věnované slavným českým osobnostem: Karolíně Světlé (v podobě secesního pomníku z žuly a černého mramoru), Elišce Krásnohorské (socha z bílého mramoru v životní velikosti) a Vítězslavu Hálkovi (bronzová busta). V severní i jižní části náměstí je umístěna kašna. Plochu Karlova náměstí protínají dvě rušné ulice: Žitná a Ječná, jenž ho pomyslně rozdělují na severní a jižní část. Z pohledu městské dopravy je zde několik vstupů do stejnojmenné stanice metra linky „B“. Karlovo náměstí funguje také jako nejdůležitější a nejrušnější tramvajový dopravní uzel v Praze (staví tu 17 tramvajových linek). Po obvodu náměstí se nachází hned několik významných budov.
Na samém severním okraji stojí Novoměstská radnice, která vznikla rovněž z iniciativy Karla IV. jako jakýsi „protějšek“ k té Staroměstské. Přímo vedle radnice naleznete klasicistní budovu, ve které sídlí Městský soud v Praze . Zhruba uprostřed náměstí na jeho západní straně, na rohu Resslovy ulice, stojí budova České techniky, postavená roku 1869. Dům, který využívá České vysoké učení technické, sousedí na západě s barokním chrámem sv. Cyrila a Metoděje, kde se ukrývali parašutisté, kteří provedli atentát na tehdejšího říšského protektora Heydricha. Naproti České technice přes náměstí najdete asi nejvýznamnější tamní dominantu, Novoměstskou jezuitskou kolej s dostavěným kostelem sv. Ignáce. V polovině 18. století, kdy byl jezuitský řád zrušen, fungovala budova jako kasárna a poté jako nemocnice – k tomuto účelu slouží dodnes. K nejvýraznějším objektům jižní části náměstí se řadí goticko-renesanční Faustův dům, spojovaný s faustovskou legendou a k jehož obyvatelům patřil například Edward Kelley, dvorní alchymista císaře Rudolfa II., a komplex budov tvořící Všeobecnou fakultní nemocnici, která byla otevřena roku 1790 a postupnými architektonicky cennými přístavbami si získala současnou podobu.
Karlovo náměstí prošlo za svou několika set letou existenci mnoha proměnami, ať už urbanistickými či významovými – dnes už sice neslouží jako místo trhu s dobytkem, stále je to ovšem jedno z nejrušnějších míst v Praze, obklopené mnoha historicky zajímavými budovami.
Text a foto: J. Štantejský
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek