ČR: Praha, čakovický zámek – ostrůvek zapomnění?

Čakovický zámek na sebe ničím zvláštním neupozorňuje, nenápadně se krčí vedle obrovských budov bývalého čakovického cukrovaru, který začal fungovat roku 1850, a tak lidé, kteří touto okrajovou částí Prahy jen projíždějí, si historické budovy do růžova s fontánou před vchodem možná ani nevšimnou.

Umění v zámeckých útrobách

Čakovičtí ale o zámku vědí mnohé. Ale asi ani ne tak, kdy a kým byl vystavěn, jako spíš to, že dnes se tam dá příjemně odpočívat, zatímco jejich děti se na tomtéž místě učí hře na klavír, kytaru, kreslení či zpěvu – čakovický zámek totiž slouží jako lidová škola umění. Do, hlavně dětmi tolik nenáviděných, houslí se tedy chodí právě tam. Nikoli přes pole a ještě navíc v dešti, jak tomu bylo třeba v příbězích malého Petra Bajzy z Poláčkovy slavné knihy „Bylo nás pět“. Stačí prostě sednout na autobus a vystoupit na zastávce „Čakovický zámek“. Kromě talentovaných dětí, čas od času zámecké prostory využívají ke svým besedám taky městští zastupitelé.

Rekonstrukce a nový život

Jako mnohé zámky, taky i ten čakovický řadu let chátral. Kompletní rekonstrukce se dočkal před šesti lety. Tehdy se do jeho útrob a přilehlého anglického parku taky vrátil život. Jenže bohužel trochu pokřivený průmyslovou zástavbou, která zastiňuje zámek z mnoha jeho stran. I při procházce polouzavřeným parkem, při pohledu na stožáry průmyslových budov, jen těžko podlehnete iluzi poklidného zámeckého života. Ale i tak je čakovický zámeček příjemným koutkem k relaxaci.  

Názory na poslední přestavbu zámku se různí. Někdo tvrdí, že rekonstrukce zvláště interiérů byla provedena nešetrně. Město si naopak naplněný záměr pochvaluje a opírá se o fakt, že zámecká budova není jen prázdnou budovou určenou pro turisty, ale žije hlavně díky „lidušce“.

Čakovický zámek vznikl přestavbou původní tvrze mezi lety 1773 až 1785. Tehdy místní možná jen snili o tom, že by se jejich obec  - tehdejší Čechovice - mohla stát součástí hlavního města. Sen o životě na zámku se ale vyplnil Antonii z Klebelsbesku, dámě, která přestavbu iniciovala. Po ní se pak ve vlastnictví zámečku vystřídala řada majitelů. Také oni ho chtěli přizpůsobovat obrazu svému a tak zámek přestavovali a přestavovali. Nejrazantnější zásah do jeho původní podoby udělal rod Schoellerů v druhé polovině 19. století. Vybudováním rybníků, altánu a také tělocvičny zvelebili i zámecký park.

Text/foto: Klára Svobodová