ČR: Praha - Náměstí 14. října

Náměstí můžete hledat mezi ulicemi Štefánikova a Zborovská, v případě, že se vydáte severovýchodním směrem od dopravního uzlu Anděl. Mezi pozoruhodnosti náměstí, které se kdysi nazývalo Václavské, patří například novorenesanční trojlodní kostel svatého Václava, Portheimka nebo Medvědí kašna.

Svůj nynější název toto místo dostalo ve 20. letech 20. století. Je odvozen od generální stávky proti Rakousku-Uhersku toho samého dne v roce 1918.  

Portheimka – Dientzenhoferův palác

Kilán Ignác Dientzenhofer, významný barokní stavitel německého původu, (je autorem takových staveb jako například kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech, kostel sv. Kateřiny, Invalidovny v Karlíně nebo se podílel na dostavbě kostela sv. Mikuláše) získal v druhém desetiletí 18. století pro vlastní potřebu pozemky v oblasti dnešního Smíchova. Na místě bývalého kartuziánského kláštera začal pro svou početnou rodinu stavět letní rezidenci v podobě italizujícího barokního zámečku. Strop oválného hlavního sálu v přízemí z umělého mramoru, je tvořen freskou Bakchanále od Václava Vavřince Reinera.

Průčelí sálu s francouzským oknem je zdobeno alegorií Dne a Noci. Zahrada letohrádku byla upravena do podoby francouzského parku, v němž nechyběly bazénky a mnoho soch. Na začátku 19. století Portheimka získala zcela nový účel, když ji její nový majitel, Ferdinand Delorme, přestavěl na továrnu na cikorii. V roce 1815 ji zakoupili Mojžíš a Leopold Porgesovi z Portheimu, po nichž nese stavba svůj dnešní název.

V roce 1919 byla část francouzského parku zbourána kvůli výstavbě bytových domů. Portheimka pak postupně sloužila odborářům, svazákům, Muzeu Starého Smíchova, Galerii D a po rekonstrukci v 90. letech dnes patří Národnímu domu Praha, která zde provozuje galerii a kavárnu Prezident. 

Kostel sv. Václava

V druhé polovině 19. století zažíval český Manchester, jak se říkalo Smíchovu, bouřlivý rozvoj, kvůli němuž bylo rozhodnuto o vybudování důstojného náboženského chrámu. Se stavbou podle plánu architekta Antonína Barvitia se začalo v roce 1881 na místě starého farního kostela sv. Filipa a Jakuba a již roku 1885 byl chrám vysvěcen.  

Medvědí kašna

Autorem tohoto díla z roku 1689 byl hradní sochař Jeroným Kohl (autor kašny na II. nádvoří Pražského hradu) a kašna se původně nacházela v místech Jiráskova mostu. Jméno kašna získala podle části mezi spodní a horní mísou, která má podobu tří medvědů. Vršek kašny zdobí majestátní Neptun, který však přišel o svůj původní pozlacený trojzubec.

Text/foto: Maxim Kucer